Za dva roky řádění epidemie covidu v Česku stihl expremiér Andrej Babiš vystřídat čtyři ministry zdravotnictví. Adam Vojtěch dokonce vedl resort dvakrát. Redakce iDNES.cz přináší přehled ministrů, jejich výroků a opatření, které za své působení ve vedení stihli. Rovněž připomíná zákazy či situace, které společností rezonovaly.
Jan Blatný V úřadu od 29. října 2020 do 7. dubna 2021
Jan Blatný | foto: Petr Topič
Jan Blatný byl v roce 2021 ve funkci pět měsíců. Byl ministrem v době, kdy v Česku covid dosahoval úplného vrcholu a nemocnice byly téměř bez místa. O jeho konci média spekulovala dlouho dopředu. Tehdy vadil prezidentovi Miloši Zemanovi, který po tehdejším premiéru Babišovi chtěl, aby se Blatného zbavil.
Konec Blatného spojil Zeman s odporem ke Sputniku V. Skandál, říká opozice |
„Pan premiér mě včera kontaktoval ve večerních hodinách a požádal mě, abych za ním přijel na Úřad vlády a tam jsme o této věci hovořili,“ řekl tehdy ke svému konci Blatný.
Mnozí spekulovali, že jeho odchod souvisí s vakcínou Sputnik V.
Kritický byl však k Blatnému i současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
„Za jeho ministrování se situace s covidem neustále zhoršovala. Celou dobu umírali další a další lidé, přivedl nás málem až ke kolapsu zdravotnictví. Navíc učinil několik skutečně nešťastných vyjádření, kdy během návštěvy jedné nemocnice řekl, že si za aktuální situaci může sama. Tvrdil, že je odborný ministr, což z mého pohledu nebyl,“ pronesl tehdy Válek.
Za vlády Blatného vznikl třeba populární PES, který měl určovat, jak se bude rozvolňovat či naopak zpřísňovat.
Evidence obětí v tuzemsku je příliš poctivá
Tehdy do funkce hlavní hygieničky usedla Pavla Svrčinová. Ta zdůraznila, že chce novou tabulku PES. „Teď to nazýváme protiepidemický systém. Musíme do toho dát trochu jiné parametry a zohlednit očkování. Uvažujeme i o procentu pozitivity testů,“ řekla Svrčinová, která také pronesla, že Česko bojuje s jiným virem.
Blatný ve své funkci pronesl i několik nepovedených vyjádření. Třeba v lednu prohlásil, že evidence obětí v tuzemsku je příliš poctivá. „My vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid-19, jako člověka, který na něj zemřel,“ tvrdil Blatný. V České televizi pak pronesl, že přímo na covid z celkového počtu zemřela pouze třetina.
Přímo na covid zemřela jen třetina z vykázaných obětí, připustil Blatný |
Podle něj totiž ve chvíli, kdy se člověk dostane do nemocnice a je mu před vyšetřením proveden test, který je pozitivní, a pacient následně zemře, tak je brán do statistik jako covidový pacient.
„Potom je šedesát procent, kde ta pravděpodobnost (úmrtí na covid pozn. red.) je velká, ale není to jediný důvod. Vy máte koronavirus a k tomu třeba nádorové onemocnění,“ řekl Blatný. Po tomto výroku však schytal kritiku od politiků i odborníků.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvZa testy se zaplatilo 25 miliard
Blatný také prohlásil, že Česko do 24. ledna 2021 za testy na koronavirus zaplatilo 25 miliard korun. Redakce iDNES.cz se pokusila tehdy výrok ověřit. V Registru smluv ovšem figurovaly kontrakty jeho úřadu jen za miliardu, další resorty hlásily nákupy v řádech stamilionů. Většinu peněz za testy měly zaplatit zdravotní pojišťovny, i s jejich výdaji se ale lze dopočítat jen 16 miliard.
Testy na covid nás stály 25 miliard, řekl Blatný. Jenže smlouvy mluví jinak |
Blatný také stál za nepříliš populárními a někdy úsměvnými opatřeními.
Vláda třeba 25. února rozhodla o zákazu pohybu mezi okresy. V důsledku toho se například běžci mohli proběhnout pouze po cestách či v lese, přičemž nesměli opustit hranice okresu. Rovněž na nákupy mohli lidé jen ve svém okrese, což platilo i pro návštěvu partnera.
„Pokud nepůjde o zajištění nezbytné péče o přítelkyni například úraz, není možné se mezi okresy navštívit. Nebo se musíte na dobu tří týdnů sestěhovat na jedno místo,“ vysvětlovalo ministerstvo opatření.
Omezený prodej či první pokus o kampaň
V obchodech se tehdy mohly prodávány pouze potraviny. V supermarketech tak nebylo možné si zakoupit elektroniku či hračky, byť byly otevřené. Regály se zakázaným zbožím byly ale zapáskované.
V době Blatného ministrování přišly také první pokusy o očkovací kampaň. Ten první ale nebyl příliš zdařilý. Ilustrační foto zelené gumové rukavice s injekcí tým ministra zdravotnictví použil k motivaci, aby se lidé nechali očkovat proti covidu. Expremiér Babiš tehdy Blatnému doporučil lepší marketéry.
Inzerát ministerstva zdravotnictví k plánované vakcíně proti onemocnění covid-19 | foto: MZČR
Petr Arenberger V úřadu od 7. dubna 2021 do 25. května 2021
Petr Arenberger
V pořadí čtvrtým „covidovým“ ministrem zdravotnictví v Česku se loni v dubnu stal Petr Arenberger, současný ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Ve funkci vydržel sedm týdnů. V porovnání s Blatným se lišil v jednom klíčovém názoru: ruské vakcíně Sputnik V chtěl dát šanci.
Inkasoval miliony korun za klinické studie
Po nástupu do funkce se kolem něj objevovala spousta otázek. Například média informovala o jeho záznamech ve složkách bývalé Státní bezpečnosti (StB), kde měl být veden jako takzvaný KTS. Tedy jako kandidát na agenta, jehož se Státní bezpečnost snažila získat, přičemž dotyčný však o jejích záměrech nemusel vědět.
Estébáci dali novému ministrovi zdravotnictví v září 1989 při jeho údajném získávání ke spolupráci krycí jméno KŮŽE. Podrobnosti neznáme, svazek vedený 3. oddělením 12. odboru Hlavní správy kontrarozvědky SNB (krycím názvem II. správa SNB, příslušné oddělení tohoto centrálního útvaru StB se věnovalo stážistům, stipendistům, ochraně mírového a ekologického hnutí) v kategorii kandidát tajné spolupráce (KTS) byl zanedlouho v prosinci 1989 zničen. V registru svazků je jako důstoj...ník StB, který svazek vedl, uveden mjr. JUDr. Vladimír Šedina (jeho osobní evidenční karta je dostupná zde https://www.ustrcr.cz/…/ka…/sprava2-1989/sedina-vladimir.pdf), původním povoláním zeměměřič. Zmíněná kategorie KTS byla ovšem přechodná a zdůrazňuji proto, že dotyčný nemusel s tajnou policí reálně vůbec spolupracovat. Proto Ústavní soud ČR rozhodl již v roce 1993, že nebude nadále zahrnuta do lustračního zákona. Krycí jméno patrně odkazovalo na povolání pana profesora, který je dermatolog. Píšu to zde proto, že mi volalo již několik novinářů, abych to nemusel opakovat.
„Estébáci dali novému ministrovi zdravotnictví v září 1989 při jeho údajném získávání ke spolupráci krycí jméno KŮŽE,“ popsal v minulosti historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Jenže to nebyl jediný problém, o kterém média informovala. V květnu poté server Seznam Zprávy upozornil na to, že Arenberger inkasoval miliony korun za klinické studie nových léků, které nevykázal ve svých majetkových přiznáních. Studie prováděl na živnostenský list jako kosmetické služby, což podle zákona nemohl.
Milionové příjmy z klinických studií nemám, popřel Arenberger střet zájmů |
Arenberger také vyvolal vůči sobě vlnu kritiky, když se jako ředitel vinohradské nemocnice nepřihlásil v povinném majetkovém přiznání k vlastnictví většiny svých nemovitostí. Jejich výčet doplnil, až když se stal ministrem a poté, co se jeho opomenutí provalilo na veřejnost.
Můj pradědeček a dědeček byli velkostatkáři
Místo původních pěti položek se najednou v jeho výpisu nemovitostí objevilo 67 záznamů upozornil server. Podle něj však ani tento údaj nezahrnoval zdaleka všechny položky.
Ve skutečnosti Arenberger podle média vlastnil sám, nebo spolu s manželkou mnohem vyšší počet nemovitostí - bylo jich více než 160. Vyplynulo to z kompletního výpisu posledního Arenbergerova majetkového přiznání, které deníku poskytlo ministerstvo zdravotnictví.
Arenberger pronajímal za miliony svou nemovitost nemocnici, které šéfoval |
Sám Petr Arenberger původně rozsah svého majetku zlehčoval. „Každý si představí, že mám někde 50 baráků, tak to není, jsou to prostě kousky políček, které jsou rozprostřeny někde na Mělnicku,“ řekl 19. května 2021 pro CNN Prima NEWS.
„Můj pradědeček a dědeček byli velkostatkáři. Za komunistů jim to znárodnili, maminka byla kvůli tomu ve vyšetřovací vazbě. Teď se nám to podařilo zase zpátky zrestituovat, po rodičích jsem to zdědil, něco jsem dokoupil. No a jsem zase špatnej,“ vysvětloval pak ve videu, které zveřejnil na sociální síti.
@janofmoravia Ano, většinu pozemků jsme jako rodina dostali zpět v restitucích. Tehdy jsem nevěděl, že to bude pro někoho zase problém. https://t.co/NfEGVIpXg3
Kromě kauz ve funkci stihl třeba místo tabulky PES zavést balíčky. Ty měly fungovat podobně jako protiepidemický systém. Jenže balíčky se téměř do praxe nikdy neuvedly.
Svůj konec pak přirovnal k mediálnímu lynči. „To, co jsem zažil minulý týden, připomínalo mediální lynč,“ řekl ke svému konci Arenberger. Jako svou jedinou chybu uznal špatně vyplněné majetkové přiznání. Při svém posledním vystoupení jako ministr vyzval lidi, ať chodí na preventivní prohlídky, jako je akce, kterou sám založil, což je tzv. stan proti melanomu, nebo na kolonoskopii.
Adam Vojtěch V úřadu od 26. května 2021 do 17. prosince 2021
Adam Vojtěch
„Dobré ráno, dámy a pánové, po důkladném zvážení aktuální situace jsem se rozhodl, že odstoupím z funkce ministra zdravotnictví České republiky. Panu premiérovi jsem již předal svou rezignaci. Chci tím vytvořit prostor pro nové řešení epidemie koronaviru, která nás ještě bude nějaký čas provázet,“ loučil se 21. září 2020 při svém prvním odchodu Adam Vojtěch.
Nemá žádné nemovitosti a bydlí v nájmu
Po Vojtěchovu druhém nástupu do funkce expremiér Andrej Babiš tehdy řekl, že si prý Vojtěcha vybral kvůli tomu, že nemá majetky. „Možná proto, že nemá žádné nemovitosti a bydlí v nájmu bytu. Už je vylustrovaný, takže nemáte co lustrovat. Byl to nejúspěšnější ministr v historii samostatné republiky,” vysvětlil premiér.
Říkal jsem si, proč to zase padlo na mě? O konci covidu není řeč, říká Vojtěch |
Vojtěch vůbec nečekal, že se coby ministr ještě vrátí. „Nenapadlo mě, že se ve zdravotnictví vystřídají tři ministři, a už vůbec, že já se tam vrátím! Když mě premiér oslovil, cítil jsem, že není čas, aby se v tom prostředí rozkoukával někdo další,” prozradil Vojtěch v bilančním rozhovoru pro MF DNES .
Přiznal, že když 26. května 2021 opět nastupoval, čekal, že co se týče covidu, bude už všechno dobré.
„Denně se vakcinovalo přes sto tisíc lidí a já věřil, že se proočkujeme a nastane jistý klid. Bohužel to nevyšlo. Museli jsme znovu vyhlašovat nouzový stav, zavádět různá opatření... až pak jsem si říkal, proč znovu já? Proč to padlo na mě? Ale tak to zkrátka je,” povzdechl si.
Vojtěchovou hlavní agendou bylo očkování. U veřejnosti především rezonovala možnost povinného očkování pro vybrané profesní skupiny či věkovou skupinu 60+.
„Myslím, že to je jediná správná cesta, která převládne ve většině zemí v Evropě. Byl to i signál státu, že za vakcinací stojí. Ale nevím, jak k tomu přistoupí nová vláda. Každý nese svou odpovědnost, uvidíme. Lehce se kritizuje z opozice,” komentoval své rozhodnutí.
„Odcházím s čistým svědomím. Nemám se za co stydět, i když jsem dělal chyby, což je lidské,” dodal Vojtěch ke svému odchodu.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvVlastimil Válek V úřadu od 17. prosince 2021
Vlastimil Válek je novým ministrem zdravotnictví. Tento resort se v době epidemie koronaviru stal klíčovým a zásadní roli bude hrát i v dalších měsících. (17. prosince 2021)
Vlastimil Válek nastoupil na post ministra zdravotnictví teprve 17. prosince. Po nástupu oznámil, že nebude pokračovat nouzový stav či že změní vyhlášku o povinném očkování.
V neděli 20. prosince 2021 na CNN Prima NEWS doplnil, že chce nejpozději v půlce února představit novelizaci vyhlášky o povinném očkování.
Vláda představila silvestrovská omezení. Otevře třetí dávku pro třicátníky |
„Je potřeba vyhlášku novelizovat. První důvod a tady jako lékař mám určitou výhodu z toho, co učíme studenty, je rychlost mutace viru. Musíme dbát na data, která máme z omikronu. Druhá věc je, že povinné očkování je naprostý průlom do technické metodiky očkování WHO. Tady bude potřeba názor z EU, jak by se u dospělé populace očkovalo,“ řekl Válek k vyhlášce, která nařizuje očkování určitým profesním skupinám a lidem 60+.
Ve středu 22. prosince poté Válek vystoupil na tiskové konferenci po vládě, kde přednesl nová opatření, která mají platit přes vánoční svátky či po Novém roce. Na dotaz novinářů, zda bude bráno za bezinfekčnost stále očkování či prodělání nemoci reagoval: „Za bezinfekčního je považován pouze ten, kdo nemá infekci.“
Rovněž restauratérům poradil, že ke kontrole QR kódů z aplikace Tečka mohou použít jakoukoliv čtečku a nepotřebují k tomu telefon.
