Zohledněna podle něj nejsou ani práva dárců reprodukčních buněk na ochranu před neoprávněným zasahováním do jejich soukromého a rodinného života, ke kterému by podle ministra mnohdy docházelo přibližně 18 let po darování těchto buněk.
Právě po dovršení dospělosti by totiž dítě vzešlé z této formy umělého oplodnění mělo právo znát jméno biologického rodiče kromě těch, kteří se o něj do té doby starali a s nimiž vyrůstal. Zákon předložila šestice poslanců: Jitka Chalánková a Nina Nováková z TOP 09, Marek Benda z ODS, Vít Kaňkovský z KDU-ČSL, poslanec Úsvitu Augustin Karel Andrle Sylor z Úsvitu a Martin Komárek z ANO. (více o návrhu zde)
„Já si nejsem úplně jist, jestli teď ten poslanecký návrh, tak jak je zpracován, má smysl podporovat. Je tam spousta věcí, které nejsou vydiskutovány,“ řekl iDNES.cz při příchodu na jednání vlády ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Rozumí ale úmyslu předkladatelů. „Je otázka, jestli je ta anonymita ze sta procent, jak je nastavena dnes, správná. Jestli ta možnost, aby jednou dítě třeba vědělo, kdo je jeho otec, není otázka k diskusi,“ dodal Jurečka.
„Je tam etický problém v případě anonymních dárců spermatu, že může být darován příbuzné osobě, což by v krajním případě mělo podobu incestu. Bude se muset najít kompromis. Nemá to jednoduché řešení. Řešením určitě není, aby se to zakázalo,“ řekl k navrženému zrušení anonymity dárců spermií a vajíček ministr průmyslu Jan Mládek ze sociální demokracie.
Podle návrhu zákona by poskytovatel umělého oplodnění musel osmdesát let uchovávat veškeré údaje o dárci a na výzvu matričního úřadu byl povinen sdělit veškeré údaje o dárci spermií či vajíček včetně místa trvalého bydliště. V dospělosti či ještě před tím, když by jako nezletilý žádal soud o souhlas s uzavřením sňatku, by dotyčný, který se narodil díky asistované reprodukci, měl právo veškeré informace o dárci získat.
„Myslím si, že to je informace, na kterou má každý právo,“ řekl iDNES.cz Martin Komárek z hnutí ANO, jeden z poslanců, který návrh podepsal.
Jsme ostrůvkem extrémního liberalismu, žádá omezení Chalánková
Další z předkladatelek návrhu, poslankyně a dětská lékařka Jitka Chalánková z TOP 09 v den, kdy vláda dostala návrh na stůl, v diskusi v Českém rozhlasu řekla, že Česká republika je „ostrůvkem extrémního liberalismu“. To se podle ní musí změnit. „Státy kolem nás tuto anonymitu prolamují,“ řekla.
„Nejsme proti tomu, aby došlo k umělému oplodnění mezi manželi,“ uvedla poslankyně TOP 09. „My pouze chceme upravit tu část, která se týká anonymních dárců,“ uvedla Chalánková.
Naproti tomu Karel Řežábek, vedoucí lékař pražského Centra asistované reprodukce Všeobecné fakultní nemocnice, před přijetím zákona v navržené podobě varuje. „Dárci v zemích, kde se tohle zavedlo, houfně vymizeli. Čili ty země nyní nemají dárce. Typický příklad je Francie. Mnozí odtamtud jezdí do Belgie, kde anonymita prolomená není,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Řežábek. (rozhovor najdete zde)
I ve stanovisku vlády se píše, že v zemích, kde byla zavedena „open identity“ jako ve Švédsku a Velké Británii, významně klesl počet dárců reprodukčních buněk a tamní neplodné páry často odjíždějí využívat léčbu do jiných států. A přijetí návrhu nepodporuje ani ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
I dárce má právo na klidný, nenarušovaný život, říká lékař
„Ta myšlenka vychází z obhajoby práv dítěte, ale nerespektují se práva těch dalších. Přeci i dárce má právo na klidný nenarušovaný vlastní život,“ řekl iDNES.cz Řežábek. Argumentoval tak stejně jako nyní ministr pro lidská práva Dienstbier.
„Přijetím změny zákona by zřejmě musel dárce v budoucnu strpět opakované návštěvy neznámých osob, dětí, jimž umožnil, aby se vůbec narodily. Chodily by ho za dvacet let oslovovat a prohlížet si ho a zkoumat, jestli je zdravý a jestli jim dal správný genetický materiál. To vše v situaci, kdy dárce bude mít vlastní rodinu,“ uvedl Řežábek.
Pravděpodobnost příbuzenského umělého oplodnění je minimální a dárci pohlavních buněk jsou navíc pro nejčastější dědičná recesivní onemocnění testováni. Zjistí-li se u nich možné riziko, nejsou do programu darování přijati.
Občanský zákoník stanoví naprosto jasná pravidla pro určení mateřství a otcovství, a to i pro případy umělého oplodnění. Matkou dítěte je vždy žena, která dítě porodila, a za otce dítěte se považuje vždy muž, který dal k umělému oplodnění ženy souhlas, a to bez ohledu na způsob umělého oplodnění.
Ročně se díky asistované reprodukci v České republice narodí zhruba pět až šest tisíc dětí. Od prvního českého dítěte „ze zkumavky“ z roku 1982 jich takto v ČR přišlo na svět několik desítek tisíc. Jeden cyklus umělého oplodnění stojí 60 až 70 tisíc korun, zdravotní pojišťovny hradí až čtyři cykly. V zemi jsou čtyři desítky pracovišť reprodukční medicíny.
Spoluautorka návrhu odanonymizovat dárcovství spermií a vajíček, poslankyně Nina Nováková z TOP 09 natvrdo přiznává, že by jí vůbec nevadilo, kdyby se asistovaná reprodukce omezila: „Já si vůbec nemyslím, že máme vynakládat obrovské úsilí na to, abychom dělali asistovanou reprodukci. My bychom měli vést populaci k tomu, že by měli mít lidé děti, když můžou. Nemyslím, že potřebuje speciální ochranu tento způsob reprodukování naší civilizace.“
