V následujících dnech přiletí poslední repatriační let s českými občany, kteří zůstali v Austrálii a na Novém Zélandu. Jak bude probíhat?
Let by měl přiletět zítra (v úterý, pozn. red.) v odpoledních hodinách. Vypravili jsme jej ve spolupráci s korejskými aeroliniemi s mezipřestupem v Soulu. V tomto okamžiku by měla být dvě letadla, jedno z Nového Zélandu, druhé z Austrálie, právě ve vzduchu směrem do Jižní Korei. Zítra by mělo 329 našich občanů přistát v Praze.
Máte představu, kolik Čechů je ještě nyní v zahraničí a stojí o návrat domů?
V sytému DROZD máme stále registrováno něco málo přes tři tisíce občanů, nicméně zítra (v úterý, pozn. red.) budeme situaci vyhodnocovat. Řada občanů, kteří jsou v DROZDu, jsou lidé, kteří jsou dlouhodobě v zahraničí nebo kteří už jsou zpátky v ČR a zatím se neodregistrovali. Ten samotný odhad je už pod dvěma tisíci.
Koronavirus ve světě   |
Jak těmto lidem ministerstvo zahraničí pomůže? Například Rusko uvedlo, že svým občanům, kteří se zasekli v zahraničí, bude platit ubytování. Je něco takového reálné i u nás?
Budeme uvažovat o dalších možnostech, nicméně cílem od počátku bylo pomoci všem občanům v nouzi, aby se mohli dostat zpět domů ke svým rodinám. Víme o malých skupinách, které ještě potřebují, abychom jim pomohli, ty se snažíme především dostat domů prostřednictvím letů jiných států.
Pokud se bude situace měnit, zvážil by resort ještě další lety?
Situaci budeme vyhodnocovat. V současnosti je let z Austrálie a Nového Zélandu poslední v rámci harmonogramu repatriačního programu, ale budeme reagovat na aktuální situaci ve světě. Pokud by to bylo nutné, jsme připraveni pokračovat v repatriačních aktivitách. Stále se snažíme pomoci našim občanům zejména ve vzdálenějších oblastech, abychom je umístili na repatriační lety jiných zemí. Co se týče autobusů po Evropě, v rámci výjimek, které jsme dojednali, funguje několik společností, které zejména z velkých letišť pravidelně operují linky do Prahy.
Skutečně tedy nikomu nehrozí, že by musel v cizí zemi vydržet, než bude obnovena standardní komerční přeprava?
Všechny případy už řešíme individuálně. Moje zkušenost je, že naši pracovníci poslední týdny pracují 24 hodin denně a snaží se všem pomoci najít cestu, jak se dostat domů. Současně se ale s našimi občany bavíme, jestli mají nějaké zázemí. Prioritou od počátku bylo, abychom dostali domů především lidi s krátkodobými pobyty, studenty, lidi, kteří nemají po dobu mimořádných opatření kde přečkat.
Jak probíhala spolupráce s ostatními zeměmi? Evropská unie byla opakovaně kritizována pro svoji nečinnost, hrála ale roli v oblasti repatriací?
V oblasti repatriací spolupráce probíhala velmi dobře. Využívali jsme od počátku krizového mechanismu, který pomohl koordinovat aktivity jednotlivých států. Spolupracovali jsme zejména s našimi sousedy. Můžu zmínit například Rakousko, s jejich pomocí jsme přivezli občany z Ruské federace, či Slovensko, které vyzvedlo řadu našich občanů na severu Spojených států. My jsme sami pomohli více než 700 občanům Evropské unie vrátit se do Evropy. Stovky našich občanů se vrátily za pomoci repatriačních letů jiných zemí. V tomto ta spolupráce probíhala od začátku velmi intenzivně. S ohledem na snížení nákladů, umožní nám zapojení do krizového mechanismu proplacení velké části nákladů z prostředků EU.
Byly při jednání s některými zeměmi problémy?
Problémy nastávaly spíše při vyřizování různých povolení. Rozsah kolapsu mezinárodní dopravy byl skutečně mimořádný. Řada zemí ze dne na den uzavřela své vzdušné prostory, svá letiště a všechny repatriační lety bylo potřeba vyjednávat speciálně. Měli jsme také problémy při přepravě našich občanů na mezinárodní letiště do hlavních měst, odkud jsme jim chtěli pomoci. Několikrát se ukázalo, že to nebylo možné, protože místní úřady zakázaly vnitrostátní přepravu, takže jsme nakonec museli některé skupiny dostat do letadel právě našich partnerů v Evropské unii.
Co byste poradil lidem, kteří jsou stále v zahraničí?
Pokud nebyli doposud v kontaktu s našimi velvyslanectvími či konzuláty, aby je kontaktovali a aby je informovali o své situaci. Pokud mají skutečně bezodkladnou potřebu vrátit se do Česka, aby společně s nimi hledali způsoby, jak by to bylo možné. Snažíme se využít i zbývajících komerčních letů. Zároveň ambasáda může poradit, co se týče situace v dané zemi.
Jaké byly náklady celého projektu?
To se bude ještě vyhodnocovat. Větší část prostředků chceme proplatit z evropských fondů, protože jsme se podíleli na repatriaci občanů dalších evropských zemí. Vláda nám uvolnila v rámci projednávání 111 milionů na program repatriace. Věřím, že nakonec budou celkové náklady nižší.
Co se týče cizinců v ČR, máte informace, že by se někteří nemohli dostat domů?
Máme velmi obecné informace, protože v ČR jsou nyní většinou cizinci, kteří zde pobývají dlouhodobě, takže řada z nich se nyní domů ani nechystá. Co se týče turistů, nemáme zaznamenán nějaký problém, že by nemohli odjet. Samozřejmě je tu otázka zahraničních pracovníků, my se snažíme s našimi ambasádami příslušných států řešit jejich situaci. Příkladem může být to, že ukrajinská strana vypravila vlak, který umožnil několika stovkám lidí vrátit se domů poté, co zde skončil pracovní pobyt.
Před pár týdny jste zmínil případ turisty, který žádal repatriační let odložit, protože měl na dovolené hezké počasí. Objevovaly se takové případy i poté, co začala být situace vážnější?
Nechtěl bych generalizovat. Našim úkolem bylo dostat domů veškeré občany v nouzi, kteří vyčerpali veškeré jiné možnosti. Lidi jsou různí, každý má jinou míru zodpovědnosti. Tvrdit, že jsme se postarali jen o ty, kteří skutečně neměli možnost, jak se dostat domů, by asi bylo naivní, ale tyto případy byly skutečně výjimečné. Většinou lidé hledali možnost, jak se dostat domů po vlastní ose. Byly některé případy, ale nad tím se mohl člověk leda pozastavit, že se v takové situaci lidé ještě ptají, jestli by se jim nemohlo vycházet vstříc. Nicméně tady nebylo možné přistupovat ke každému individuálně.
Od poloviny příštího týdne budou povolené pracovní cesty, či cesty za rodinou. Očekáváte nějaké komplikace v souvislosti s tímto rozvolněním?
Ke komplikacím může dojít vždy, ale zrovna v případě cest za prací a za rodinou do jiného státu si myslím, že by to nastávat nemělo. Jistá možnost byla již doposud, zejména co se týče sloučení rodin.
Mezi výjimky patří cesta za rodinou, ale už ne například za partnerem, na což si někteří lidé stěžují. Dá se očekávat, že by se pravidla ještě nějak měnila?
Na povelikonočním jednání vlády se budeme zabývat dalšími scénáři pozvolného uvolňování restrikcí. Je možné, že se o těchto věcech bude hovořit. Rozumím situaci lidí, kteří jsou týdny odloučení od svého partnera, máme řadu případů, kdy se na nás obrací lidé s prosbou, jestli by se ta situace dala řešit. Jsou to případy třeba nevlastních dětí. Skutečně zde ale platí jasně nastavené podmínky pro cestování. Chtěl bych vyzvat občany, aby měli pochopení, že se jedná o skutečně mimořádnou situaci, tady je skutečně třeba respektovat pravidla, která byla přijata tak, aby se tato epidemie nešířila rychleji, než by náš zdravotnický systém zvládal.
Vše o koronaviru
|
Kdy si myslíte, že by se mohly hranice otevřít úplně?
Zaznamenal jsem řadu příspěvků do veřejné diskuze, omezení v řádu roku či dvou. To rozhodně není varianta, kterou bych preferoval. Svoboda pohybu je jedním ze základních kamenů naší společnosti. Proto bych rád, aby se skutečně postupně s ohledem na vývoj situace umožnilo znovu cestovat. Ale to bude záležet na epidemiologické situaci u nás doma, ale především i v Evropě. Pokud se situace bude vyvíjet pozitivně, myslím, že bychom mohli o postupném uvolňování restrikcí hovořit v řádu měsíců.
Bude otázka otevření hranic jednou z těch, které vláda adresuje v plánu, který slíbila představit po Velikonocích?
Předpokládám, že ano. Nicméně tato otázka bude záviset především na vývoji situace za našimi hranicemi. I tam je vidět, že se situace stabilizuje,minimálně čísla v sousedním Rakousku se v posledních dnech vyvíjí obdobně jako u nás, přestože celkový počet nakažených je výrazně vyšší než v Česku.
Ministerstvo zahraničí pomáhalo i se sháněním zdravotnického materiálu. Pokračuje tato snaha?
Od počátku krize jsme pomáhali ostatním resortům s vyřizováním různých povolení, mimo jiné při vyřizování leteckého mostu do Číny, kterým se zajistily první dodávky ochranných pomůcek. Řadu nabídek jsme předložili ministerstvu zdravotnictví. Pak už bylo na nich, jak s nimi dále naložili. Našim cílem je ale i zajistit dodávky zdravotnických přístrojů, například plicní ventilátory. Jednáme s některými partnery tak, abychom urychlili tyto dodávky, nebo i zkusili zajistit podmínky licenční výroby v Česku. V neposlední řadě pomáháme českým výrobcům ve chvíli, kdy se třeba dostanou do problémů kvůli výpadkům v dodávkách.
