Trestný čin „činnost pro cizí moc“ má podle vládního návrhu novely trestního zákoníku postihovat takovouto činnost na území ČR prováděnou v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost Česka – případně obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů se Česká republika zavázala.
V základní sazbě za to má hrozit rok až pět let vězení, v nejpřísnější pak osm až 15 let. Stejný trest bude možné uložit tomu, kdo bude na českém území pro cizí moc sledovat někoho jiného zpravodajskými prostředky. Trestná má být i pouhá příprava takového jednání.
„Pan ministr předložil na jednání v Poslanecké sněmovně koncem ledna k připomínkám § 318a Neoprávněná činnost pro cizí moc. Ten by měl být součástí nových trestních předpisů. Idea je taková, že zmíněný paragraf by byl načten jako pozměňovací návrh zmíněné novely,“ sdělil nyní mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Na Blažkův pozměňovací návrh upozornil web Echo24.
Pavel podepsal novelu lex Ukrajina s delší ochranou uprchlíků před válkou |
Původní legislativně-technickou podobu skutkové podstaty kritizovali odborníci z řad soudců i státních zástupců. Například budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová se vyslovila pro její přeformulování tak, aby skutková podstata odpovídala obvyklým definicím v trestním zákoníku. Opoziční ANO a SPD zase poukazovaly na to, že takto nastavený trestný čin je zneužitelný k trestní represi.
Blažkův aktuální návrh mění název trestného činu na „neoprávněnou činnost pro cizí moc“. Slovo „neoprávněně“ pak přidává i ke „sledování jiného zpravodajskými prostředky pro cizí moc“.
Přísnější trestní sazbu v rozmezí od dvou do osmi let vězení pak ministr nově rozšiřuje i na spáchání činu v organizované skupině. Ještě přísnější sazba - pět až 12 let - má nově dopadat i na pachatele z řad příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru cizí moci.
Lipavský jedná o volbách s TOP 09. Okamura se nemá schovávat za imunitu |
Trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“ obsahuje už takzvaný lex Ukrajina, který ve čtvrtek podepsal prezident poté, co se Senát neshodl na žádné změně normy. Sazby jsou stejné jako ve zmíněném návrhu trestněprávních předpisů.
Podle kritiků je schválená formulace příliš vágní a obecná a mohla by být zneužita. Odpůrci ji navíc považují za ústavně nepřípustný přílepek a chtějí ji napadnout u Ústavního soudu. Zastánci změny namítali právě to, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, který Sněmovna teprve projedná. Zda dolní komora stihne trestněprávní změny projednat a schválit do podzimních voleb, však zatím není jisté.
