Pane ministře, kdy jste byl naposledy na hřbitově?
Chodím na něj nejméně jednou týdně, protože tady v Telči mám pochovaného otce. Navíc hřbitovy jsou součástí kulturního dědictví.
Narážím na to, že když jste minulý týden oznámil, že Kaplického knihovna na pražské Letné stát nebude, tak se objevily titulky, že jste ji pohřbil, a architekt Kaplický říkal, že jste proti české kultuře. Cítíte se jako hrobař naší kultury?
Vůbec ne. Naopak.
A jak je to přesně s vašim odmítnutím Kaplického návrhu národní knihovny na pražské Letné?
Nejsem bojovník proti panu Kaplickému, několikrát jsem se s ním sešel, strávil jsem s ním hodiny a už vůbec nejsem nepřítelem výstavby nové Národní knihovny.
Tak proč jste nakonec jeho projekt odmítl?
Protože na pražské Letné se stavět knihovna nemůže. Není na ni pozemek, neexistuje v tomto případě právní vztah mezi Národní knihovnou a pražským magistrátem. Problémem jsou i finance, na projekt je méně peněz, než s kolika operuje Kaplického projekt.
Proč jste s tím vystoupil právě teď? Je přece známo už dávno, že pozemek na Letné nakonec nebude.
Protože o tom jednala vláda a zajímala se o aktuální stav. Navíc jsem ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka už před dvěma měsíci vyzval, aby situaci řešil.
Nešlo o vendetu za to, že se Jan Kaplický spojil se šéfem opozice Jiřím Paroubkem?
Od samého počátku to nechci spojovat s politikou. Bohužel kvůli jiným politikům a některým médiím se celá kauza zpolitizovala. Národ se rozdělil na ty, co Kaplického návrh chtějí, a na ty, kteří ho odmítají. Musel jsem proto všem jasně říci, že stavět se na Letné bez pozemku nedá. Vyzval jsem pana Ježka, ať řeší situaci a řekne, co bude dělat, když nemá ten pozemek. On odpověděl, že se postaví depozitář pro knihy v pražské Hostivaři, který má stát kolem 400 milionů. Tam se uloží knihy, které to nutně potřebují.
Znamená to, že na ministerstvu kultury jste neopustili myšlenku na výstavbu nové Národní knihovny?
Neopustili. Ale připomínám, že je to vytrháváno ze souvislostí – plánem je postavit novou Národní knihovnu, nové depozitáře a rekonstruovat pražské Klementinum. To jsou spojité nádoby.
Kolik peněz přesně bylo vyčleněno na novou knihovnu?
Na ni 1,9 miliardy a na rekonstrukci stávajících prostor historického Klementina miliarda.
Znamená to, že na Kaplického projekt nikdy nebyly peníze? Přitom se počítalo, že blob bude daleko dražší než vyčleněné dvě miliardy.
Právě že nikdo neví, kolik to mělo stát. Odhady hovoří o čtyřech až šesti miliardách, ale někteří přišli i s deseti miliardami. Tolik peněz na to nikdy nikde nebylo.
A nová knihovna může vypadat jakkoli, pokud se vejde do rozpočtu?
Kdybych to vzal nadneseně a extrémně, tak Národní knihovna může být i nějaký sklad knih.
Ale Jan Kaplický pořád opakuje, že knihovna na Letné "bude a bude".
Nechci do toho vrtat, nemám chuť taková slova komentovat. Takhle se chovají malé děti. I on si musí uvědomit, že pokud má něco vyrůst na městských pozemcích, je nutné najít soulad se zastupitelstvem.
Jenže zastupitelstvo a primátor Bém předtím říkali, že si stavbu na Letné představit umějí.
Ale ano, jenže neexistovala žádná právní opora v pozemcích. Jestliže pan architekt tvrdí, že to tam bude, tak to tam bude, jedině až se dohodne s pražským zastupitelstvem. A v tom mu nepomůže žádná vláda, ať je pravicová, či levicová.
Vylučujete, že na Letné bude vůbec někdy nějaká knihovna?
Nevylučuji. Ale zatím dohoda neexistuje, takže není co stavět.
Vaše vystoupení bylo pochopeno i tak, že dáváte přednost jen úpravám Klementina. Podobný výklad však vaše předchozí odpovědi negují.
Nikdo neříká, že jenom Klementinum stačí. Prostě nestačí. Jenže Národní knihovna přišla se studií, že velké prostory Klementina budou pronajaty. To já nechci. Nelíbí se mi to. Komerce je v Praze až moc. Zachovat univerzitní život uprostřed města je podle mě správné. Dívejme se na Klementinum jiným pohledem, protože v příštích letech, třeba i deseti, nemusí nová Národní knihovna stát. Chci maximálně využít potenciál historického Klementina. To je správný výklad.
Berou experti v potaz argument, že Klementinum je blízko Vltavy a že by knihy jednou mohla vzít voda?
Dnes je technicky možné všechno ošetřit, ale na to skutečně nejsem odborník. Klementinum bylo stvořeno k rozvoji vzdělání, proč bychom ho chtěli nahradit něčím jiným?
Přihlížel jste tedy k názorům architektů, kteří varovali před možnou komercionalizací Klementina?
Jistě. Přihlédl.
Nebyl to žádný politický tlak proti architektu Kaplickému?
Absolutně ne. Já jsem se navíc stal ministrem, když už bylo o jeho vítězném projektu rozhodnuto. Byl jsem postaven před hotovou věc.
Kdo je tedy viníkem nastalé situace?
Všechno se kolem knihovny řešilo příliš rychle. Řekl bych, že pan ředitel Ježek to zřejmě v dobré víře "přepálil". Podívejte se, v tichosti a bez zájmu médií se postavila Národní technická knihovna v pražských Dejvicích za téměř tři miliardy korun. Kde se o tom psalo a hovořilo? Nikde. Přitom to souvisí s možnou novou knihovnou, protože se tímto uvolní prostory v Klementinu.
Koluje i spekulace o plánu, na kterém se má podílet strana lidová, které jste členem, že Klementinum se vrátí jezuitům. Co na to říkáte?
To je naprostý nesmysl a hloupost! Nic takového se nedá udělat a ani to nikdo udělat nechce.
Už tušíte, kde by mohla budova nové Národní knihovny někdy stát?
Mám rád moderní architekturu a v hlavním městě se příliš mnoho zajímavých podobných budov nepostavilo. Praha je potřebuje. Takže diskutujme za účasti odborníků z ciziny, co, jak a kde postavit. Měly by se vytipovat desítky míst, pak výběr zúžit a rozhodnout. Určitě by na takovém místě mělo být metro, protože nelze zatěžovat kvůli knihovně Prahu další povrchovou dopravou.
To vypadá, že brzy se podobné stavby nedočkáme.
Vždy se počítalo nejdříve s úpravou Klementina a až potom s novou knihovnou. Takže za tři čtyři roky nic takového stát nebude. Spíše později, možná až za osm deset let.
Selhal v celé dlouhotrvající kauze ředitel Národní knihovny Ježek?
Vyčetl bych mu několik věcí. On je manažersky schopný, je ambiciózní a chce se stát politikem, vždyť kandiduje do Senátu. Teď jsme proto trochu ztratili přehled, co je jeho politická kampaň a co jeho starost o knihovnu. Když si odmyslíme politiku, tak pan Ježek neměl vyhlašovat architektonickou soutěž do doby, dokud neměl alespoň smlouvu o smlouvě budoucí k tomu pozemku. Nemusí se to stát, ale nakonec to může znamenat stamiliony vyhozené oknem. Asi to dělal v dobré víře, když to původně pražské zastupitelstvo schválilo, ale smlouvu v ruce neměl. A věděl, že na knihovnu je 1,9 miliardy. Každý, kdo chce něco stavět, musí plány omezit na částku, kterou má k dispozici.
Proč tedy Kaplický vyhrál, když je jasné, že jeho projekt je dražší?
Vždyť vám říkám, že to byla profesní chyba, které se pan Ježek dopustil. Teď navrhl stavět depozitář, aby se knížky měly kam ukládat. To je rozhodnuto a schváleno.
Uvažoval jste v poslední době o tom, že byste pana Ježka odvolal?
Hovořili jsme o tom spolu. Řekl jsem mu, že žádnou jistotu mu neslibuji, pokud jde o jeho místo.
Zeptám se jinak: odvoláte ho?
Zatím ne. Ať vyřeší situaci s novým depozitářem a Klementinem.
Bylo by pikantní, kdybyste Ježka odvolal. On totiž kandiduje za vaši stranu na Praze 9 do Senátu.
Upozornil jsem stranu, jak to s knihovnou je. A když se nad jeho případným odvoláním zamyslíme, tak i to může být součástí jeho volební kampaně. Ale já se k němu chovám profesionálně.
A nevystoupil jste tak razantně proti Kaplickému proto, abyste se zviditelnil? Podle jednoho průzkumu jste totiž nejméně známý ministr.
Tomu se směji. To si už nikdo nepamatuje, co jsem říkal, když jsem nastupoval do funkce? Že nechci být ministrem-celebritou? Ke knihovně jsem se vyjádřil razantně proto, že už jsem nechtěl sledovat nekonečnou debatu, která postrádala racionalitu. Opakuji znovu: nemůže se stavět bez pozemku.
V případě ministrů kultury se zdá, že pořád něco hasí. Není to tím, že někteří umělci a instituce jen lačně čekají na příspěvek od státu?
Naprosto s tím souhlasím. Musí se změnit to, co podléhá ministerstvu kultury. Důležitá věc se už ale stala – mnohé přešlo pod místní či krajskou samosprávu. Jako někdejší dlouholetý starosta Telče jsem to zažil. Existovaly obrovské obavy, jak kraje zničí muzea, galerie či divadla. Výsledek? Starají se o to lépe než předtím centrální úřad.
Co byste měnil dál?
Pod ministerstvo kultury spadá 32 příspěvkových organizací, to je příliš mnoho. Dám vám příklad z Prahy: pod ministerstvo spadá Národní divadlo, Státní opera, Laterna magika, Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, a to hovořím jen o institucích nemuzeálních a negalerijních. V Brně nic podobného "státního" hudebního či divadelního není. V Praze je nadbytek těchto institucí. My magistrátu v hlavním městě nabízíme už rok Operu, ale jemu se do toho nechce kvůli penězům. Ale celkově se spolupráce s kraji velmi zlepšila.
Můžeme očekávat, že celostátní instituce budou i v kultuře přenášet další a další věci na regiony a obce?
Je to celoevropský trend. Navíc kultura a ochrana památek bez peněz z mnoha zdrojů – státních, obecních i soukromých – existovat nemůže. Ve Francii, kde stát hodně investuje do kultury, se i některá významná muzea a galerie transformují na veřejnoprávní instituce, kterým stát dává jen část peněz na provoz a zbytek si musí vydělat či sehnat z grantů. Chceme připravit podobný zákon. Do dvou let by mohl být.
Pavel Tigrid, váš slavný předchůdce ve funkci, říkal, že ministerstvo kultury by se mělo zrušit. Co si o tom myslíte dnes vy?
Je to také řešení, ale já bych zrušil ministerstvo pro místní rozvoj.
Tím byste zrušil místo vašemu stranickému šéfovi Jiřímu Čunkovi. Ale totéž říká i Mirek Topolánek.
Já to tvrdím dlouhá léta. Stálo by za to udělat ministerstvo kultury a cestovního ruchu, vždyť 80 procent turistů k nám jezdí za památkami.
Hovořili jsme o knihovně, co vlastně rád čtete?
Na stolku mám krásnou knihu Josefa Váchala Šumava umírající a romantická. Hodně se nad ní zamýšlím. A zajímá mě i architektura.
No vidíte, můžete nějak pomoci Janu Kaplickému.
Snažím se pomoci nové knihovně, musí to však odpovídat realitě, ve vzduchu se stavět nedá. Vrátím se k vaší předchozí otázce – studuji knihy o moderní architektuře i o krajině, protože tu považuji za základ našeho bytí. Sídla v krajině, parky a zahrady na první pohled vypadají, jako by do kultury nepatřily, ale já si myslím, že je to součást kulturní duše národa. Jsem kulturnější, když chodím do parku, nebo když jdu jednou za dva měsíce do kina například na Jakubiskovu Bathory?
Co jste tomuto filmu za více než 300 milionů korun vlastně říkal?
Nikterak jsem jím nadšen nebyl. Naopak jsem byl unesen filmem známého polského režiséra Andrzeje Wajdy Katyň. To byl mimořádně silný zážitek. Vřele doporučuji.
