Návrh zákonného opatření počítá s tím, že platby za státní pojištěnce se ročně navýší o 4,7 miliardy korun. Podle předpokladů se má příští rok zvýšit také výběr pojistného o šest miliard korun. "Opřeli jsme se o říjnovou predikci vývoje ekonomiky ministerstva financí," vysvětlila výhled náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová.
"Systém bude s deseti miliardami navíc k pacientům vstřícnější," doplnila Rögnerová k otázce, zda pacienti budou muset příští rok čekat na některé neakutní zákroky. Zároveň ale podotkla, že úhradová vyhláška nevyřeší konkrétní situaci některých nemocnic. Jejich asociace už upozornila, že u některých už dluhy ohrožují jejich existenci.
Léčebny a lázně dostanou navíc stokorunu na den za pacienta
Podle ministra zdravotnictví v demisi Martina Holcáta úhradová vyhláška pro příští rok zaceluje díry zejména ve financování nemocniční péče. Do ní by příští rok mělo přitéci o pět procent více prostředků (viz box).
Komu vyhláška přejePodle ministerstva si příští rok nemocnice v akutní péči polepší o 4,2 miliardy korun, ambulantní specialisté o půl miliardy korun a praktičtí lékaři a stomatologové zůstanou bez výrazného navýšení. Podle Rögnerové zubaři chtěli přidat jednu miliardu korun, tedy 10 procent navíc. Holcát ale uvedl, že to je nepřijatelné. "Co se týká úhrad amalgámových plomb pacienty, tak to je politické téma a já počítám, že se bude hrát v následujích měsících," uvedl ministr v demisi. |
Ministerstvo chce vyhláškou zčásti kompenzovat výpadek regulačního poplatku za pobyt v léčebnách a lázních. Ty se stejně jako nemocnice ocitnou bez 60, respektive 100 korun za den péče. Navíc u nich ale při zavedení časového omezení, které prosazuje ČSSD, u poplatku hrozí, že o tento druh příjmu zcela přijdou. Pacient po těžkém úraze by totiž limit vyčerpal už v nemocnici a při rehabilitaci by žádný poplatek za den pobytu poté nehradil.
Aktuální návrh vyhlášky pro léčebny a lázně znamená, že od ledna příštího roku dostanou za každého pacienta za den pobytu stokorunu navíc. Další stokoruna jim přijde za případný doprovod. Tedy v situaci, kdy je například s dítětem v léčebně i rodič.
Tři čtvrtě miliardy jako půjčka pro VZP
Tomu, aby nedocházelo ke zpožďování plateb ze strany pojišťoven, by měla pomoci bezúročná půjčka pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) s více než šesti miliony klientů. Pojišťovna by si ráda od státu půjčila 2,6 miliardy, vláda zatím odsouhlasila 700 milionů. "O další jedné miliardě jednáme," uvedl Holcát.
Ministerstvo chce také postupně smazávat rozdíly mezi platbami jednotlivých pojišťoven. Nyní se děje to, že každá pojišťovna stejný zákrok platí jinak. Navíc rozdíly jsou i mezi platbami u jednotlivých nemocnic.
Regulace vůči zdravotnickým zařízením budou moci použít podle vyhlášky nově jen ty zdravotní pojišťovny, které předem zveřejní parametry, jejichž překročení k omezování povede. Tím bude systém veřejného zdravotního pojistného podle resortu transparentní a předvídatelný. Toto opatření je reakcí na letošní rozhodnutí Ústavního soudu, který formálně zrušil úhradovou vyhlášku pro letošní rok.
Úhradová vyhláškaÚhradová vyhláška je základním dokumentem pro přerozdělování veřejných peněz ve zdravotnictví. Jde o peníze vybrané na zdravotním pojištění (tedy mimo rozpočet ministerstva), které slouží pro úhradu péče, nikoliv chod pojišťoven či resortu. Zdravotní zařízení a pojišťovny si sice mohou nasmlouvat lepší podmínky úhrad péče, než jsou ve vyhlášce, nesmějí s nimi ale jít pod úroveň vyhlášky. Vyhláška také udává pravidla tam, kde se na úhradách zdravotní zařízení s pojišťovnami nedohodnou. |
Kdyby došlo na všechny požadavky, 50 miliard by bylo málo
Pravidla úhrad letos bedlivě sledují lázně, nemocnice, ale i ambulance a zubaři. Ti chtějí, aby pojišťovny platili dvojnásobek za amalgámové plomby, jinak budou chtít peníze po pacientech (více zde). Koalice soukromých lékařů zase hrozila, že pokud se přidá jen nemocnicím, nastanou protesty.
"Říkám, že segmenty zase nebudou spokojené, protože pro uspokojení všech bychom potřebovali dalších 50 až 60 miliard korun, což je nereálná suma," dodal Holcát. "Budu za nehoršího ministra, který prosadil tu nejhorší vyhlášku," žertoval. Pak ale dodal, že aktuální nastavení pravidel považuje za maximum možného.
Jeho náměstkyně podotkla, že všechny segmenty zdravotnictví v posledních deseti letech rostly a ani příští rok by nemusel být výjimkou.
Lékaři: Počkáme, co nám dá ministerstvo, pak budeme dělat závěry
Zdravotnická zařízení a lékaři zatím nechtějí návrh příliš komentovat.
"Vyhlášku jsme zatím nedostali do ruky, takže k ní nemůžeme dát žádné vyjádření," řekla iDNES.cz tisková tajemnice tisková tajemnice České stomatologické komory Zina Sladkovská.
"Principy vyhlášky jsem zatím nečetl, takže se k tomu nemůžu jednoznačně vyjádřit. Je fakt, že pan ministr deklaroval, že restrikce, které byly ve vyhlášce pro letošní rok, by už pokračovat neměly. Ba naopak, že by finanční prostředky měly být navýšeny," uvedl Eduard Sohlich, ředitel hranické nemocnice a předseda Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší zdravotnická zařízení. "Je ale otázkou, jakých typů nemocnic by se navýšení dotklo a zda nebude eliminováno regulacemi letošní vyhlášky, protože vyúčtování roku 2013 přijde v polovině roku 2014. Je také otázkou, zda tam nebudou omezení, která by avizované navýšení snížilo," dodal.
"Zatím z toho moc moudří nejsme, jasné vyjádření z ministerstva nám chybí. Pro nás je důležité, aby v ambulantní péči byl nárůst, protože v tomto segmentu už si nemůžeme dovolit pokles," uvedl Václav Šmatlák, který je předsedou Sdružení praktických lékařů a mluvčí Koalice soukromých lékařů.
"Pro praktické lékaře by samozřejmě bylo příjemné, kdyby došlo k plošnému navyšování základní úhrady, jež se nezvýšila už pět let, ale my jdeme cestou individuálních jednání se zdravotními pojišťovnami. Chceme, aby pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví udělaly vše proto, aby se příští rok rozšířily kompetence praktických lékařů a toto rozšíření bylo také hrazeno. Pokud to tak nebude, tak budeme mít problém," doplnil Šmatlák.
VZP uvedla, že úhradovou vyhlášku považuje za "velmi zodpovědně zpracovanou". Zároveň ale pojišťovna tvrdí, že její odhad rozhodně nepočítá se šestimiliardovým nárůstem ve výběru pojistného. Podle pojišťovny tento růst nedosáhne ani na čtyři miliardy. "Jsme již tradičně pesimističtější, a to o zhruba 2,5 miliardy korun," uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Pokud by se vyplnila prognóza pojišťovny, nikoliv ministerstva financí a zdravotnictví, VZP tvrdí, že by se v roce 2014 ocitla v deficitu ve výši 2,8 miliardy. "Po započtení propadu z předchozích období tak hrozí deficit necelých 5 miliard korun," dodal Tichý.
