"V této situaci z hlediska procedur, dodržení správního řádu jsem si jist, že riziko případných soudních sporů ministerstvu životního prostředí nehrozí," ujišťoval v prosinci 2001 poslance tehdejší ministr Kužvart.
Reagoval tak na interpelaci poslance Zdeňka Kořistky, který kritizoval jeho rozhodnutí, že nejdelší sjezdovka na Pradědu bude zkrácena a druhá nejdelší zrušena. Po devíti letech je jasné, že soudní spor nejen státu hrozil, ale stát jej nekonec i prohrál.
BOJ O SJEZDOVKY2001 - končí výjimka na provoz jednoho vleku sjezdovky C v Národní přírodní rezervaci Praděd Podzim 2001 - ministr Kužvart provozovateli výjimku neudělil, bez ní se musí vlek zastavit, další dva vleky ministerstvo zkracuje Podzim 2002 - vrchní soud ruší Kužvartovo rozhodnutí, vleky jsou opět v provozu |
Městský soud v Praze ministerstvu životního prostředí na konci loňského roku uložil zaplacení 37 milionů korun podnikateli Josefu Figurovi, provozovateli pradědských sjezdovek. Je to odškodnění za to, že sjezdovka rok stála.
Stát peníze podnikateli v tichosti vyplatil v únoru a prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
Kužvart nyní pracuje mimo státní správu. Je jednatelem pobočky německé certifikační firmy. Po devíti letech své rozhodnutí komentuje velmi stručně a pouze písemně.
"Potvrdil jsem doporučení rozkladové komise ministra životního prostředí. Nebyla vydána výjimka ze zákona O ochraně přírody a krajiny," uvedl v e-mailu zaslaném iDNES.cz na otázku, proč na sjezdovky vztáhl ruku. Na to, zda se cítí za vyplacení odškodného zodpovědný, neodpověděl.
"Nebudu nikoho označovat za viníka, je to věcí státních úřadů," řekl iDNES.cz podnikatel Josef Figura. Věc už nechce příliš komentovat, pouze uvedl, že 37 milionů není dostatečnou částkou. "Byl jsem poškozený daleko více. A není to věcí jen střediska, ale také lidí, kteří tam bydlí."
Stát by mohl chtít odškodné, nárok by měl na statisíce
Ministerstvo životního prostředí zatím neví, zda by mělo část z 37 milionů po Kužvartovi nebo jiném úředníkovi vymáhat. "Prověřujeme možnost vyvození pracovněprávní či jiné odpovědnosti příslušných pracovníků. Je to záležitost na právní rozbor, který v tuto chvíli nemáme," řekla mluvčí úřadu Jarmila Krebsová.
Podle Krebsové je zodpovědnost ministra složitá problematika, protože za ním stojí úkony dalších úředníků. Podobně hovoří i organizace Transparency International, která v Česku mapuje korupci. "Většina rozhodnutí ministrů jde přes vládu a potom se jedná o kolektivní rozhodování, a tedy i rozptyl osobní odpovědnosti," řekl iDNES.cz ředitel české pobočky TI David Ondráčka.
Advokát Tomáš Pelikán se domnívá, že by stát měl šanci část peněz na bývalém ministrovi nebo odpovědném úředníkovi vymoci. Ale jen tehdy, pokud by zjistil, že se stala chyba v úředním postupu. Tedy například, kdyby chyběl posudek nebo jiný podklad pro Kužvartovo rozhodnutí. "V takovém případě by v občanskoprávním sporu mohl stát žádat odškodnění. V tomto případě maximálně 4,5násobek platu odpovědného úředníka," řekl Pelikán. Nešlo by tedy o miliony, ale statisíce.
Podle Pelikána by stát neuspěl s trestním oznámením pro porušování povinnosti při správě cizího majetku. "U trestných činů by musel být prokázaný úmysl a navíc by čin již byl promlčený," dodal Pelikán.
ministerská zodpovědnostZakazovat sjezdovky byla dlouhodobá politika státu, na jednoho ministra ukázat nelze, takto o případu 37milionového odškodného mluví ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka, který se zabývá politickou korupcí. "Případ z Jeseníků je složitější, protože je to dlouhodobá věc, ve které se svářila ochrana životního prostředí a zájmy provozovatelů vleků," řekl iDNES.cz Ondráčka. Podle Ondráčky existují možnosti, jak úředníky nebo politiky trestat za jejich chybná rozhodnutí - například skrze trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku. Na ten může dojít, pokud někdo například prodá obecní nebo státní majetek pod cenou. "V praxi ale hledání viníků a jejich trestání příliš nefunguje," dodal Ondráčka. Najít viníka v řadách ministrů není jednoduché. "Většina rozhodnutí ministrů jde přes vládu, a proto se jedná o kolektivní rozhodování, a tedy i rozptyl osobní odpovědnosti," dodal Ondráčka. Stejně to platí v radách měst a obcí nebo u zastupitelů. Politici se tak mohou za případné kolektivní rozhodnutí schovat. Což se v některých případech děje. V listopadu 2008 přinesla média informaci, že 23 libereckých zastupitelů čelí obvinění, protože v roce 2007 bez výběrového řízení prodali pozemek za takřka 1,5 milionu korun (více obvinění zastupitelů Liberce čtěte tady). Pomoci při zpětném hledání viníků by mohly podle Ondráčky některé snahy zveřejňovat hlasování konkrétních ministrů, starostů nebo radních na internetu. Takový návrh se dokonce dostal do koaliční smlouvy nové vlády. "Existují také iniciativy, které chtějí zvýšit právní odpovědnost politiků," dodal ředitel české Transparency International. |
