O světelném znečištění ve středu na brněnské hvězdárně nebo on-line připojením diskutuje zhruba 80 účastníků z 19 státních správ Evropské unie. „S výsledkem budeme pracovat jak v českém předsednictví, tak je budeme prezentovat Evropské komisi a v Bruselu a budeme s tím pracovat i dále v našich domácích podmínkách,“ uvedl Dusík.
Podle ředitele Mezinárodní asociace pro Tmavé oblohy Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset bilionů eur (asi 245 bilionů korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.
Zhasneme v Unii. Česko chce kvůli světelnému smogu omezit zbytečná světla |
Podle Dusíka se problém může zdát okrajový, ale za 25 let vzrostlo světelné znečištění o polovinu. „Je to problém, který roste. Není to jen o tom, zda budeme moct pozorovat hvězdy, ale je to důležité i pro kvalitu života a spánku. Střídání dne a noci je důležité pro ekosystémy i živočichy,“ uvedl Dusík.
Znovu si vytvořit noc
Hartley doplnil, že u světelného smogu je až o 14 procent vyšší riziko rakoviny. „Celosvětově žije 80 procent všeho obyvatelstva pod světelným znečištěním. V Evropě je to až 99 procent. Ohrožení jsou i živočichové. Například celé miliony a miliardy ptáků narážejí do budov příliš osvětlených měst a jsou usmrceni,“ řekl Hartley.
Ředitel hvězdárny a senátor Jiří Dušek uvedl, že „žijeme ve fotonovém moři a za chvíli v Evropě nebude místo, kde bude tma“. Podle Hartleyho narůstá světelné znečištění dvakrát rychleji než počet obyvatel zeměkoule.
Podle něj ale není potřeba vypnout veškeré světlo. „Jen je potřeba používat osvětlení uvážlivě a tam, kde je potřeba. Je důležité si znovu vytvořit noc, jak má být, aby to pro nás bylo bezpečné. V tomto ohledu je Evropa nejvíce zasaženým kontinentem, ale mohla by být i v čele snahy řešení otázky světelného znečištění,“ uvedl Hartley.