„Když jsme nastupovali, měli jsme jasný plán pro české zdravotnictví,“ uvedl Válek na začátku brífinku. Resort proto podle něj vytvořil plán Zdraví 2030.
Plány resortu ale podle Válka překazily varianty delta a omikron. „Nikdo nevěděl, co to bude. Využili jsme svých kontaktů ze světa, monitorovali jsme situaci a byli jsme si jistí, že budeme muset intenzivně testovat a nebudeme muset nic zavírat,“ uvedl Válek s tím, že se rozhodnutí ukázalo jako správné.
Připomněl také zrušení povinného očkování, spolu s ním současná vláda zrušila také pandemický zákon. „Dostali jsme kritiku, ale ukázalo se, že tým odborníků nám radil velmi dobře,“ řekl Válek.
Válek po čtvrt roce odvolal šéfku SÚKL. Nepracovala podle jeho představ |
Válek okomentoval také konflikt na Ukrajině. „Nikdo nepředpokládal, že se najde takový magor, který by rozpoutal v Evropě válku,“ řekl o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi. „Ukrajina se velmi hrdinně bránila a my jsme jí pomáhali,“ řekl Válek. Dodal, že součástí podpory byla také pomoc uprchlíkům. „Postarali jsme se o ně, naše zdravotnictví to zvládlo, zvládlo jim nabídnout péči a přitom jsme se se stejnou kvalitou a stejnou mírou starali o občany České republiky,“ řekl.
„Bez úzké spolupráce se zdravotními pojišťovnami a mezinárodními organizacemi jako WHO, by to nemohlo nikdy fungovat,“ řekl náměstek ministra Jakub Dvořáček. „Mnoho ukrajinských migrantů začalo pracovat, začalo se podílet na veřejném pojištění. Ano, Česká republika se otevřela, ale zároveň nastavila systém, aby se migranti integrovali,“ dodal.
Resort podle Válka pracuje také na prodlužování kvality života ve zdraví. Podpořil proto například program screeningu rakoviny prsu, v příštím roce začne také program screeningu prostaty. Ministerstvo se podle Válka soustředilo také na podporu preventivní péče a rozšíření očkování proti papilomaviru.
„Dostal jsem na starosti pracovní skupinu, která řeší lepší stravování v sociálních zařízeních,“ řekl Válek s tím, že skupina se zabývá stravováním dětí ve školách, aby například děti s celiakií nedostávaly pro ně rizikové potraviny.
Kvůli chybám se v noci budím, řekl Válek
Některé plány se ale podle ministra Válka nepovedly. „Chyb je moc, sem tam se kvůli tomu v noci budím,“ řekl Válek. Zmínil například plánovanou EZ kartu, která by měla nahradit mobilní aplikaci Tečka. Resort ji chtěl představit už v loňském roce, to se ale nestalo. Novou aplikaci nakonec podle Válka představí v únoru 2024.
Změnit by se měly také doplatky na léky. V současné době existují ochranné limity, po jejich překročení pojišťovny vrací lidem peníze. Takový systém je ale podle Válka a Dvořáčka příliš komplikovaný. „Pan náměstek Dvořáček přišel s návrhem, ať se doplatky naopak odečítají. Když bude limit vyčerpán, automaticky je přestaneme platit,“ řekl Válek. Změny by mohly platit od roku 2025.
Výsluhy pro lékaře nejsou v naší gesci, řekl Válek. Nelogický návrh, míní Jurečka |
„V dnešní době musí pojišťovny peníze komplikovaně vracet, s novým systémem by lidem zůstaly,“ řekl Dvořáček. Změnu by resort mohl připravit do léta příštího roku, podle Dvořáčka může ulehčit život například lidem v těžké finanční situaci.
Za chybu naopak Válek nepovažuje odvolání ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřiny Podrazilové po méně než třech měsících ve funkci. „To jsou zkušební období, to se běžně děje,“ uvedl ministr. Mluvčí ministra Ondřej Jakob sdělil, že důvodem bylo kromě nespokojenosti s jejím celkovým řízením ústavu také nespokojenost s její personální politikou nebo způsobem zadávání veřejných zakázek.
Podle Dvořáčka byla jedním z důvodů odvolání Podrazilové také špatná komunikace. Jako ředitelka SÚKL se měla například pravidelně scházet s ředitelkou odboru léčiv a zdravotnických prostředků Danielou Rrahmaniovou, podle Dvořáčka se tak ale za tři měsíce nestalo ani jednou.
Situace s léky je stabilní
Jedním z hlavních pilířů práce ministerstva byla podle Válka novela zákona o léčivech. Tu ve středu schválil Senát, nyní čeká na podpis prezidenta Petra Pavla. „Vzpomeňme si na situaci, která byla na konci minulého roku. Situaci se nám podařilo stabilizovat pomocí novely zákona. Dnes mohu říct, že situace je zcela pod kontrolou,“ řekl Válek.
Novela má zajistit přehlednější systém dostupnosti léčiv, zároveň zakáže distributorům při dodávkách upřednostňovat partnerské lékárny. Změny by měly podle resortu začít platit v prvním čtvrtletí příštího roku.
„Krize je poměrně hluboká. Pracovní skupina se každý týden snaží řešit výzvy, které s ní přicházejí,“ okomentoval nedostatek léků Dvořáček. Zmínil například přetrvávající nedostatek léčivých přípravků na diabetes. „Dnes tato krize převládá v Belgii, ve Francii. Na problému pracujeme dál,“ řekl Dvořáček a poděkoval České lékárnické komoře.
Šéf mladých lékařů o dohodě s Válkem: Uvědomil si, že umíme vystupňovat tlak |
„Většina přípravků proudí do Česka bez problémů. Jsme schopni krizi zachytit poměrně brzo a včas na ni reagovat,“ dodal Dvořáček.
Výzvou pro další dva roky je podle Válka vybudování fabriky na výrobu penicilinu v Česku. Válek už v minulosti řekl, že do konce roku chce oznámit, kdy a kde by se měla fabrika začít stavět. Výrobou přímo v Česku chce do budoucna předejít dalšímu nedostatku penicilinu.
Do konce volebního období chce Válek dokončit také sjednocení úhrad ve zdravotnictví za stejné výkony. Až 40 procent péče by podle něj do voleb měly zdravotní pojišťovny platit za jednotlivé výkony, ne paušálem. V současné době je to asi 18 procent.
S lékaři budeme dál jednat, uvedl náměstek
Ministerstvo bude podle náměstka Václava Pláteníka dál pracovat na požadavcích lékařů ohledně přesčasů a odměňování. Zákoník práce se znovu změní od července. „Iniciativa nebyla pouze o penězích. Podněty, které mladí lékaři vznesli v rámci vzdělávání, si bereme za své a v příštím roce se jim budeme věnovat,“ řekl.
Ministr Válek podepsal dohodu. Co tím lékaři získali a co z toho ještě vytěží |
Protest lékařů proti nadměrné přesčasové práci a nízkému ohodnocení za práci v základní pracovní době na podzim výrazně ovlivnil chod nemocnic. Více než šest tisíc jich od prosince vypovědělo smlouvy o přesčasové práci. Po několika měsících jednání dosáhli změny zákoníku práce a navýšení měsíční odměny pracovníků v nemocnicích, u lékařů o 5 000 až 15 000 korun a u ostatních zaměstnanců o pět procent.
