„Ministerstvo dalo nejvyšší nabídku na nárůst platů, a to 8,5 miliardy korun od 1.1. 2024, včetně pětiprocentního růstu platů tabulek. To bylo ze strany odborů bohužel odmítnuto jako nedostatečné. K dohodě tedy nedošlo, ale i tak dostanou zdravotníci v příštím roce přidáno, a to podle původního návrhu ministerstva zdravotnictví,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci Pláteník.
Česká lékařská komora (ČLK) podle viceprezidenta Jana Přády chce po neúspěšných jednáních s resortem o růstu odměňování schůzku s premiérem Petrem Fialou. Schůzka by se měla zřejmě konat ještě tento týden.
Měli se lékaři spokojit s nabídkou na zvýšení platů, která však nebyla tak vysoká, jak požadovali?
Premiér v pondělí večer v Olomouci potvrdil, že se v týdnu chystá sejít s mladými lékaři. Podle jeho slov budou jednání pokračovat. „Jednání vede pan ministr Válek velmi intenzivně, nicméně mladí lékaři mě během víkendu požádali o schůzku, setkám se s nimi,“ řekl dále v pondělí večer novinářům premiér.
Podle něj některé požadavky již ministerstvo zdravotnictví akceptovalo, předložen byl také návrh na úpravu zákoníku práce týkající se přesčasů. „Jsou tam i další požadavky, mzdové a jiné, o kterých se můžeme bavit. Jde o to, abychom zajistili stejnou kvalitu zdravotní péče pro všechny i v budoucnosti. S mladými lékaři je určitě potřeba dál jednat,“ dodal Fiala.
Válek chce nechat „vycukat“ mladé lékaře. Nedáme se, vzkazuje jejich mluvčí |
Podle prezidenta ČLK Milana Kubka nebyla však nabídka ministerstva přijatelná, protože se týká jen státních nemocnic. Odměny ve státních nemocnicích se totiž řídí platovými tabulkami, mzdy v soukromých či krajských jsou stanovené smluvně. Očekává tak výrazné omezení péče v prosinci.
„Počtvrté jsme dostali úplně stejné návrhy. Sliby na zvýšení platů jsou naprosto nepodložené a ignorují všechny lékaře a zdravotní sestry v regionálních nemocnicích, kterých je většina,“ řekl Kubek a současně dodal:
„Kvůli neústupnosti ministra Válka bude v prosinci zdravotní péče zásadním způsobem omezená.“
Změny od roku 2025
Zástupci protestujících lékařů totiž požadovali, aby jim základní plat narostl na úroveň nejméně 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek po pondělním jednání řekl, že jak je vidět, tak k navýšení platů od příštího roku dojde.
„Nicméně peníze, které jdou do zdravotnictví, jsou definovány úhradovou vyhláškou,“ podotkl Válek s tím, že více peněz v rozpočtu jednoduše není.
Ministr poté řekl, že ještě v prosinci zřídí skupinu, která bude mít na starost přípravu zákona o odměňování zdravotníků, jak to slíbil. „Začne na něm pracovat tak, aby bylo možné daný zákon předložit v příštím roce k diskuzi a pokud projde a bude schválen tak, aby mohl platit od 1.1. 2025,“ uvedl Válek.
Válek chtěl přidat zdravotníkům 8,6 miliardy v odměnách. Odbory to odmítly |
Vrchní ředitel pro legislativu a právo Radek Policar pak otázku změn pracovních podmínek pro zdravotníky, okomentoval, slovy, že postoj resortu zdravotnictví i práce a sociálních věcí zůstává konzistentní.
„Poté rychlé novele zákoníku práce, která má být projednána ve čtvrtek ve Sněmovně, začnou práce na další novele, která upraví další podmínky do budoucna v této oblasti,“ uvedl Policar.
Současně řekl, že se také všechny strany, které v pondělí debatovaly, dohodly na tom, že pošlou případně další návrhy.
Přesčasy vypovědělo přes 6 tisíc lékařů
V nemocnicích napříč Českem vypovědělo přesčasy na prosinec více než 6 100 lékařů. Podle jejich zástupců to bude v praxi znamenat ochromení mnoha nemocnic a rušení stovek naplánovaných operací i tisíců ambulantních vyšetření. Problém to je pro pacienty, ale i nemocnice, které tak přijdou o nemalé peníze.
Ministr Válek se už několikrát snažil protest odvrátit. Opakoval, že s navýšením základní mzdy pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví souhlasí. Se zástupci České lékařské komory a odbory se ale nedokázal shodnout na modelu, jakým má k navýšení dojít.
Zatímco lékaři žádali zvýšení tabulkových platů, ministerstvo opakovaně nabízelo stanovení minimálního platu pro všechny kategorie pracovníků ve zdravotnictví. To protestující lékaři odmítali a dál trvali na svých požadavcích.
Válek lékařům slibuje samostatný zákon o odměnách, spor chce uhasit i s odbory |
Ředitelé nemocnic shodně s ministrem sice ujišťují, že akutní péči zajistí v plném rozsahu a omezení plánovaných výkonů bude jen částečné, nicméně mnoha lidem už zdravotníci zrušili termíny zákroků naplánované na prosinec. Všechna oddělení totiž musela rozepsat prosincové služby s dvoutýdenním předstihem a nemohla do nich zahrnout přesčasy protestujících lékařů.
„Od 20. listopadu jsou pacienti o informováni o změnách písemně či telefonicky,“ potvrdil například mluvčí Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jakub Sochor.
Pro chod nemocnic velký problém
V řadě nemocnic odmítli přesčasy ve velké míře také chirurgové a ortopedi, podle ČLK nejméně 72 procent ve Svitavách, Opavě, Znojmě, Pardubicích, Příbrami Ostravě, Hradci Králové, Brně, Kladně, Uherském Hradišti, Jihlavě, Ivančicích a třech pražských fakultních nemocnicích (Motol, Všeobecná a Thomayerova)..
Většina těchto nemocnic čísla komory rozporuje, podle nich je protestujících lékařů o jednotky až desítky procent méně. I to ale znamená pro chod nemocnic velký problém. Podle Jana Přády budou některé nemocnice muset omezit i akutní péči.
Například ve FN Motol pracuje podle mluvčí zařízení celkem 1 319 lékařů. Slouží jich 765 a z nich podepsalo nesouhlas s přesčasy 245. „Ovšem pouze 50 z nich dalo skutečně výpověď z přesčasové práce, ostatní nás jen informovali, že nebudou akceptovat přesčasy nad rámec 416 hodin ročně,“ upozornila mluvčí motolské nemocnice Pavla Danková.
