Ministerstvo zdravotnictví na začátku letošního června oznámilo, že od armády, se kterou spolupracovalo téměř dva roky, převzalo Chytrou karanténu. Projekt vznikl na začátku pandemie covidu. Od té doby slouží jako nástroj pro zvládnutí a řízení krizové situace.
„Epidemie nám ukázala, kde je náš systém nejvíce zranitelný. V současné chvíli jsme přebrali všechny činnosti Chytré karantény. Stále necháváme v pohotovosti Centrální řídicí tým, abychom byli schopni při příchodu případné další vlny operativně reagovat a celou situaci řídit z našich zdrojů,“ komentoval situaci náměstek Josef Pavlovic s tím, že resort má v plánu systém rozvíjet i na další zdravotní hrozby.
Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba je totiž cílem vytvořit Národní systém pro zvládání zdravotních hrozeb.
„Jednáme se Státním zdravotním ústavem (SZÚ), že bychom jej případně v rámci budoucích reforem přetransformovali do vědecké rady SZÚ, která by připravovala doporučení nejvhodnějších postupů pro různý typ zdravotních rizik, čímž bychom se začali blížit Kochovu institutu, který mají v Německu,“ přiblížil pro iDNES.cz Jakob.
Příprava na případné další vlny
Byť podle něj v současné době v rámci Chytré karantény nedochází k trasování pozitivních lidí a rizikových kontaktů, nadále resort vyhodnocuje situaci a počet operátorů na lince 1221. „Například aplikaci Tečka podle posledních údajů mělo staženou okolo 6,8 milionu uživatelů. Za měsíc ji použily zhruba 2 miliony lidí,“ doplnil mluvčí ministerstva.
Převzetí celého systému pro iDNES.cz potvrdil také Petr Šnajdárek, který se podílel na vzniku Chytré karantény. Podle něj převzetí pod ministerstvo zdravotnictví navíc dává jednoznačný smysl.
Aplikace Tečka se pořád hodí, pomůže v cizině, ujišťuje vláda |
„Řešení krizového stavu v podobě zdravotní hrozby patří zcela do gesce rezortu zdravotnictví. Specialisté Armády ČR pomohli rezortu zdravotnictví systém Chytré karantény vybudovat a udržovat, ale je správné, aby takový systém spravoval odpovídající rezort, což je ministerstvo zdravotnictví,“ uvedl.
Kromě ministerstva zdravotnictví se na správě Chytré karantény podílí rovněž Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která na některých IT řešení bude pracovat i na dále.
Chytrá karanténaProjekt CHK slouží zejména pro informační propojení hygienických stanic, nemocnic, ordinací lékařů, odběrových míst a laboratoří, aby měl stát dostupná data o šíření epidemie. Jeho součástí jsou také mobilní aplikace Tečka a čTečka, call centra pro trasování či infolinka. Dříve v systému fungovala i trasovací aplikace eRouška:
|
„Systémy a řešení fakticky vlastní ministerstvo zdravotnictví, takže rozhodnutí o dalším využití je na nich. V tuto chvíli probíhají přípravy na technické zajištění pro případné další vlny,“ doplnil pro iDNES.cz mluvčí NAKIT Lukáš Trnka.
Ten rovněž podotkl, že nyní se o dalších technických věcech jedná. „Pokud vím, tak zatím nepadlo rozhodnutí, jakou podobu budou mít opatření, co všechno bude třeba zajistit a tedy jaké služby NAKITu budou poptávány - trasování, informační linka či informační web,“ ujasnil Trnka.
Do rukou ministerstva má například přejít aplikace Tečka, která podobně jako další nástroje vznikla za účelem zvládání covidové krize. Právě z ní by se měl v budoucnu stát očkovací průkaz.
Ministerstvo chce využít její rozšířenosti mezi občany. Práci na aplikaci chce zahájit hned, jakmile bude dokončeno převzetí systémů a s tím související výběrová řízení.
Šnajdárek uvedl, že systém je využitelný všestranně, tedy v podstatě na jakoukoliv zdravotnickou hrozbu.
„Systém řízení, sběru dat, analýzy a komunikace se subjekty a jejich řízení je dobrý základem pro vznik Národního systému zvládání zdravotních hrozeb, který AČR navrhla dobudovat a v budoucnu využít pro řešení dalších zdravotních rizik,“ podotkl s tím, že ministerstvo zdravotnictví dostalo při ukončení činnosti komplexní materiál, který obsahuje metodiky, postupy a zkušenosti z budování a provozu systému.
Robustní systém
Podle Šnajdárka je správa celého systému Chytré karantény velmi náročná, a to zejména vzhledem k počtu zapojených subjektů - tedy poskytovatelů zdravotních služeb - a nutnosti spravovat veškerá data.
„Pro efektivní řízení a odpovídající podporu řídícím procesům byl naprosto nezbytný denní sběr veškerých dat, jejich analýza a seznámení řídících členů s výstupy,“ popsal s tím, že neméně důležitá je také oblast logistiky, tedy konkrétně to kdy, kam a jak distribuovat například očkovací látky.
Redakce iDNES.cz v této souvislosti oslovila i IT firmu ohledně toho, zda vůbec může samotné ministerstvo systém Chytré karantény obstarat samo. „Chytrá karanténa je robustní řešení, na kterém se podílí více institucí. K jejímu řízení je nutná značná organizační kapacita, technické znalosti i čas lidí,“ vysvětlil Andrej Bykadorov, CEO společnosti MEMOS Software.
Podle jeho slov je také pro následnou správu systému důležité, jak kvalitně je v tuto chvíli systém vyvinut. „Je obrovský rozdíl, jestli přebíráte dobře vyvinutý systém, nebo řešení šité horkou jehlou. Časová a finanční náročnost pak závisí také na plánech do budoucna,“ řekl Bykadorov.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: K posilovací dávce se mohou registrovat všichni starší 18 let |
Pokud bude systém vyžadovat změny, tak to podle Bykadorova může provoz a vývoj prodražit. „Pokud jde pouze o zajištění běhu systému, který funguje stabilně, nemusí být jeho správa nijak zvlášť problematická,“ poznamenal.
Jestli by bylo vhodnější, aby systém spravoval někdo externě, podle IT experta závisí na kapacitě dané instituce. Tedy na znalostech a časových možnostech lidí. „Teoreticky nic nebrání tomu, aby řešení dobře fungovalo s vlastním týmem. Realita je ale taková, že mnoho institucí takové kapacity volné nemá. Aby mohly vyvíjet a provozovat obdobná řešení a využívat moderní technologie, najímají si často specializované firmy,“ upozornil a následně to demonstroval na příkladu:
„Jako příklad mohu uvést spolupráci s Kanceláří Poslanecké sněmovny, kde zajišťujeme vývoj a provoz softwarových řešení. IT tým v Poslanecké sněmovně ví přesně, co potřebuje, má zájem na tom pracovat, ale kvůli své velikosti nemá šanci dlouhodobě všechny aplikace rozvíjet tak rychle, jak je třeba. V takovém případě lépe funguje spolupráce s externí firmou.“
Vybudování systému Chytrá karanténa podle ministra Vlastimila Válka od jara 2020 vyšlo na zhruba jednu miliardu korun. Pro letošní rok bylo na provoz Chytré karantény vyhrazeno vládou 400 milionů korun.
