Rozhodnutí o vyřazení kandidátů vnitro zveřejnilo na svých internetových stránkách. "Pod 50 tisíc podpisů klesli tři kandidáti na úřad prezidenta, pan Dlouhý, pan Okamura a paní Bobošíková," potvrdil pak i na tiskové konferenci Václav Henych z ministerstva vnitra.
Platní kandidáti do volby prezidentaKandidáti s podpisy občanů: Nominováni politiky: |
Uznány podle něj nemohly být podpisy lidí, kteří nemají české občanství, nebylo jim ještě 18 let nebo byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům. Nyní je tedy účastníků přímé volby prezidenta, která se má uskutečnit 11. a 12. ledna, oficiálně osm.
Bývalí premiéři Jan Fischer a Miloš Zeman, výtvarník a profesor na DAMU Vladimír Franz, europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová a bývalá poslankyně Táňa Fischerová dokázali nasbírat dost podpisů pod petici.
Senátora a místopředsedu ČSSD Jiřího Dienstbiera navrhli jeho straničtí kolegové, místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku jeho ODS a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga TOP 09, v jejímž čele stojí.
Vadné byly desetitisíce jmen na peticích, nejvíc u Okamury
Bobošíková nasbírala 55 tisíc podpisů, Dlouhý 60 tisíc, Okamura ještě o tisíc víc. Ale ministerstvo vnitra jim řadu podpisů při kontrole petic neuznalo, a tak spadli pod zákonem stanovenou hranici 50 tisíc, kterou museli zdolat. S informací přišla již ve čtvrtek večer agentura Mediafax, ale vnitro ji odmítalo potvrdil. Václav Henych z ministerstva vnitra v pátek řekl, že bude chtít, aby se vyšetřilo, jak informace z ministerstva unikly.
kandidát | chyba 1. vzorku | chyba 2. vzorku | dodané podpisy | vyřazené podpisy | platné podpisy |
---|---|---|---|---|---|
Miloš Zeman | 10,6 % | 11,2 % | 106 018 | 23 162 | 82 856 |
Jan Fischer | 11,0 % | 12,5 % | 101 261 | 23 874 | 77 387 |
Vladimír Franz | 7,0 % | 6,7 % | 87 782 | 12 073 | 75 709 |
Zuzana Roithová | 4,2 % | 3,3 % | 81 199 | 6 133 | 75 066 |
Táňa Fischerová | 4,9 % | 5,4 % | 72 434 | 7 473 | 64 961 |
Jana Bobošíková | 7,7 % | 11,5 % | 56 191 | 10 762 | 45 429 |
Vladimír Dlouhý | 16,2 % | 18,4 % | 59 165 | 20 478 | 38 687 |
Tomio Okamura | 19,4 % | 23,0 % | 61 966 | 26 215 | 35 751 |
Jiřího Dienstbiera, Přemysla Sobotku a Karla Schwarzenberga ministerstvo vnitra zaregistrovalo na základě podpisů zákonodárců.
Vnitro má teď tři pracovní dny na doručení oficiálního rozhodnutí a vyřazení kandidáti pak další dva dny na to, aby se obrátili na Nejvyšší správní soud. Ten má o jejich stížnostech rozhodnout do 13. prosince a den poté budou vylosována čísla pro kandidáty na Hrad, které vnitro, respektive soud, do přímé volby pustí.
Samková napadne u soudu sbírání podpisů i přímou volbu
Jenže ani pak nebude jasné, zda se volba opravdu 11. a 12. ledna příštího roku uskuteční. Mezi kandidáty, kteří tolik podpisů nesehnali, je i advokátka Klára Samková. V rozhovoru pro iDNES.cz vysvětlila, že její motivací bylo něco úplně jiného. Sbírala podpisy proto, aby mohla u Ústavního soudu napadnout prováděcí zákon k přímé volbě i samotný ústavní zákon, jímž poslanci přímou volbu do Ústavy prosadili. Podle ní jde o zákon, který je jen "hrou" na přímou volbu.
Volba prezidentaTERMÍN: První kolo voleb je naplánované na 11. a 12. ledna 2013, druhé kolo na 25. a 26. ledna. KANDIDÁTI: Přihlášku podalo 11 lidí, z toho 3 ženy |
"Hranice 50 tisíc podpisů je nepřijatelná a je v rozporu se zvyklostmi v okolních zemích. Například v Rakousku platí hranice 6 tisíc ověřených podpisů, které se ověřují na obecních úřadech, kde jsou také oficiálně vyvěšeny kandidátní listiny," vadí Samkové způsob sbírání podpisů (rozhovor se Samkovou najdete zde).
Není jasné, jak dlouho bude Ústavní soud její stížnost, k níž mohou přibýt ještě další, řešit. Omezení nemá. Jasné je jen to, že 7. března končí mandát na Hradě Václavu Klausovi a že když v té době nebude prezident zvolen, rozdělí si podle Ústavy prezidentské pravomoci trio premiér Petr Nečas, předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová a předseda Senátu Milan Štěch.
To, že Samková napadne ústavní změnu, má už v Česku precedens. V roce 2009 poslanec Miloš Melčák napadl to, že by se měly konat předčasné volby a uspěl. Politici byli šokováni tím, jak Ústavní soud zasáhl. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je přitom dlouhodobým kritikem zákona o přímé volbě, jak parlamentem prošel.