V průzkumu lidé uznali (51 %), že reakce státu na povodně byla rychlá. Třicet procent se ale domnívalo, že by u takové události kromě složek integrovaného záchranného systému má zasahovat i armáda. Ta se sice do boje s následky zapojila, stalo se tak 17. září, což podle kritiků bylo pozdě, když povodně začaly o čtyři dny dříve.
Za problém analýza označila neochotu k evakuaci, což ale označuje za globální problém. Lidé se podle ní báli opustit svůj majetek, nebo neměli důvěru v zajištění náhradního ubytování.
Vedoucí strategické komunikace na ministerstvu vnitra Jan Paťava uznal, že šlo při zásahu o zásadní téma, které probírali i s hasiči. „Je potřeba rozvíjet zkušenost s místními aktéry. Máme vybudované systémy včasného varování,“ ubezpečil.
Ohledně nedostatků Paťava uvedl, že například sirény ani obecní rozhlas při povodních neslyší neslyšící. „Je proto nutné zlepšit připravenost a přístupnost nejen pro neslyšící,“ doplnila analýza.
Kde je armáda, když ji potřebujeme? ptají se lidé. Vojáci musí čekat na rozkaz |
Kromě zhodnocení kvality komunikace se analýza zabývá i obecnou připraveností lidí na takové mimořádné události. Sociolog Martin Převrátil řekl, že do něj promluvili i lidé z oblastí zasažených povodněmi.
Průzkum zpracovala pro analýzu společnost STEM/MARK. Lidé si podle výsledků obecně myslí, že z krizových událostí není stát připravený na válku. Oproti tomu povodně nevnímají jako významnou hrozbu.
Zhruba pětina lidí uvedla, že se někdy připravovala na nějakou mimořádnou událost. „Jde o to, že se cítili ohroženi nějakou událostí. Třeba si zakoupili zásoby,“ vysvětlil Převrátil.
Průzkum také ukázal, že lidé mají doma na případ krize zásoby léků či svíček. „Někteří tvrdí, že mají doma zásobu jídla na dva týdny,“ doplnil sociolog. Současně poznamenal, že české domácnosti jsou mnohdy lépe připraveny než v jiných zemích.
Patrika čeká operace mozku. Rodiče chtějí být s ním, ale dům vyplavila voda |
Rezonovalo evakuační zavazadlo
Ohledně přípravy na povodeň Paťava řekl, že se vnitro snažilo předcházet různým fámám a dezinformacím. „Na začátku jsme se snažili lidem sdělit, že stát je připraven situaci zvládnout,“ zavzpomínal.
Resort se podle něj snažil instrukce pro veřejnost zjednodušovat. „Příště musíme přidávat časové údaje. Než věci doputují k lidem, tak se mohou změnit. To je pro nás poučení,“ připustil nedostatek.
Podle jeho slov se resort také snažil ohrožené domácnosti varovat, aby si mimo jiné připravily evakuační zavazadlo. „Výraz jako takový ve společnosti zarezonoval,“ reagoval na výsledky vyhledávání v dané době.
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvLepší volební výsledky i příprava na válku
Řeč přišla také na dezinformace. „V první fázi se moc neuchytily,“ ukázala dále analýza. Ta také nastínila několik konspirací, které se šířily.
„Velmi silný byl také narativ toho, že vláda si chtěla povodněmi zlepšit volební výsledky. Naopak, co je docela dobrá zpráva, lidé příliš nevěřili tomu, že povodně byly přípravou na válku,“ doplnil průzkum.
Dezinformátoři při povodních šířili nedůvěru a napakovali se, říká expert |
