Českou republiku trápí nedostatek soudních znalců dlouhodobě. Zatímco v březnu 2021 jich v databázi ministerstva spravedlnosti bylo přes sedm tisíc, jejich počet se v posledních měsících opět snížil. Na seznamu znalců evidováno nyní resort eviduje 6 343 znalců. Přitom ještě před patnácti lety mělo Česko na dvanáct tisíc různých soudních znalců.
Jejich počty klesají dlouhodobě, větší pokles však přišel se zákonem, jenž začal platit na začátku loňského roku. Podle ministerstva spravedlnosti se ovšem snížením počtu znalců naplnil jeden z cílů nové právní úpravy, tedy zajištění toho, aby znaleckým oprávněním disponovaly pouze osoby, které tuto činnost aktivně vykonávají.
„Znaleckou činnost v souvislosti s novou právní úpravou ukončovali především znalci dlouhodobě neaktivní, kteří v řadě případů nepodali za poslední léta jediný znalecký posudek. Ukončení jejich činnosti tedy žádný reálný vliv na fungování systému mít nebude. Další kategorií znalců, u nichž se ukončení činnosti očekávalo, jsou ti nesplňující kvalifikační požadavky podle nové právní úpravy, zejména na vysokoškolské vzdělání,“ popsala za ministerstvo spravedlnosti Marcela Nevšímalová.
Soudní znalec
|
Pokles znalců je podle jiných odborníků alarmující. „Nedostatek je plošný, dnes jich není disponibilních ani polovina. Část má buď pozastavenou nebo omezenou činnost v důsledku souběhu svých úvazků buď v zaměstnání nebo ve znaleckém ústavu, případně znalecké kanceláři,“ uvedl Vladimír Vácha, předseda představenstva Komory soudních znalců ČR.
Nejde přitom jen o to, že by si na nedostatečný počet svých kolegů stěžovali pouze sami znalci. Nízký počet odborníků pociťují i samotné soudy.
„Zaznamenáváme úbytek znalců a problémy s tím spojené. Dochází především k průtahům v řízení. Není výjimkou, že soudce čeká na znalecký posudek šest a více měsíců, což se v délce řízení značně odráží,“ popsala Hana Černá, mluvčí Krajského soudu v Praze. Problémy podle ní mají také finanční úřady, policie či insolvenční správci.
Psychiatři i obor stavebnictví
Zastoupení soudních znalců je nerovnoměrné v různých oborech. Z 6 343 znalců jsou více než dvě třetiny z nich zapsaní v oboru ekonomiky. Podle soudců a odborníků je největší problém s nedostatkem znalců zejména ve zdravotnictví, konkrétně v psychiatrii, psychologii nebo sexuologii. Psychiatrů a psychologů nebo i sexuologů je v zemi obecně velký nedostatek.
Soudy brzdí nedostatek znalců. Kvůli novému zákonu jich už osmina skončila |
„Nedostatek znalců ve zdravotnických oborech je příčinou dlouhých lhůt ke zpracování posudků a tím prodlužování řízení. Například nedostatek znalců-psychiatrů působí problém při dodržování lhůt k přezkumu trvání ochranných léčení a rozhodování o uložení i propuštění z ochranných léčení,“ popsala Veronika Suchoňová, asistentka soudce a vedoucí útvaru organizačně právního na Krajském soudu v Ústí nad Labem.
Soudci a soudkyně zároveň poukazují na skutečnost, že se jedná o dlouhodobý problém. „Ke zcela zásadním problémům dochází již několik let při zajištění znalce z oblasti zdravotnictví – klinická psychologie, zejména se zaměřením na děti a mladistvé. Těchto znalců je dlouhodobě nedostatek, stále ubývají. V řízení týkající se poměrů nezletilých dětí, která mají být skončena do 6 měsíců, soudci velmi obtížně získávají příslib znalce, že neodmítne vypracování posudku. Znalci odkazují na přetížení a nemožnost vypracovat posudek v přijatelné lhůtě. Pokud ustanovení přijmou, je naprostou výjimkou, kdy znalecký posudek vypracují ve lhůtě, velmi často žádají o prodloužení lhůty v řádu několika měsíců. Soud těmto žádostem většinou vyhoví, neboť nemá jinou možnost,“ popsala Daniela Zemanová, soudkyně a místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem pro pobočku Liberec s tím, že ministerstvo o stavu ví dlouhodobě a zatím se nic nezměnilo.
Podle mluvčí krajského soudu Černé však s novou legislativou ubylo znalců také v oboru geodézie, zeměměřičství nebo v oboru stavebnictví.
Ministerstvo chce situaci zlepšit
Téměř všichni se shodují v jednom – nedostatek znalců protahuje celkovou délku soudního řízení. A přestože ministerstvo spravedlnosti si je vědomo, jaké problémy s sebou přináší nedostatek znalců, zároveň dodává, že řešením jsou takzvaní ad hoc znalci.
Vláda Petra Fialy se zavázala v programovém prohlášení, že nedostatek znalců i tlumočníků hodlá vyřešit. „Vyhodnotíme nově upravenou právní úpravu výkonu znalecké činnosti a navrhneme nutné změny vedoucí k obnovení fungování činnosti znalců. Provedeme revizi systému odměňování znalců, soudních tlumočníků a překladatelů a zvýšíme odměny znalců, soudních tlumočníků a překladatelů na úroveň odpovídající náročnosti a společenské potřebnosti těchto profesí,“ stojí v dokumentu pětikoalice.
Podle Nevšímalové z ministerstva spravedlnosti je nyní resort v kontaktu s dalšími resorty a usiluje o vytvoření „prostředí motivující kvalifikovaná pracoviště a odborníky k výkonu znalecké činnosti“.
„Zejména lze zmínit spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, kde se řeší znalecká činnost nemocnic, a dále spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, s nímž se řeší činnost vysokých škol coby znaleckých ústavů,“ doplnila Nevšímalová. Podle ní je nutné také legislativní úprava, kterou nyní ministerstvo projednává.
„Atraktivitu znalecké činnosti by mohla zajistit kombinace faktorů, a to zejména zvýšení znalečného, zvýšení prestiže znalecké profese, uznatelnost výstupu ze znalecké činnosti coby výstupů vědeckých, ale také nastavení systému výchovy dalších generací znalců. Pro akademická a další odborná pracoviště by znaleckou činnost kromě rekognice výstupů mohl zatraktivnit také fakt, že by se tato pracoviště přibírala výhradně k řešení zvláště náročných, a tedy akademicky zajímavějších případů, a nikoliv k podávání běžných posudků nevyžadujících unikátní odborné znalosti,“ popsala.
Klesá i počet tlumočníků
Ministerstvo spravedlnosti eviduje také počet tlumočníků a překladatelů, těch je nyní 2 927. I jejich počet mírně klesl, ke konci roku 2020 jich bylo přes 3 tisíce.
Stát by nás neměl trestat, říkají tlumočníci. Vadí jim podoba nového zákona |
„Počet zapsaných tlumočníků a překladatelů postupně klesá. Na zhodnocení je ještě brzy, protože stále běží pětileté přechodné období, kdy tlumočníci zapsaní podle starých předpisů mohou pokračovat v činnosti, a lze očekávat, že část z nich, zejména tlumočníci takzvaných malých jazyků, už nebudou skládat vstupní zkoušku podle nových předpisů a po uplynutí přechodného období s činností skončí,“ popsal Pavel Mašarák, člen představenstva Komory soudních tlumočníků a soudních překladatelů ČR.
Jazyky s minimem tlumočníkůJazyků, kde je opravdu málo zapsaných tlumočníků a překladatelů, je mnoho. Například pro thajštinu je v celém Česku zapsán pouze tlumočník, pro finštinu tři, pro švédštinu a norštinu sedm. Velké problémy jsou ale i se znakovým jazykem (tlumočením pro neslyšící), kde je pro celou republiku zapsáno jen 23 tlumočníků. Neslyšící přitom potřebují tlumočníka při každém jednání s úřady. |
Popsal, že část jeho kolegů skončila svou tlumočnickou činnost, neboť se jim tlumočení pro orgány veřejné moci nevyplatí. „Předpokládáme proto, že tlumočníci, kteří vrátí razítko, zůstanou i nadále ve svém oboru, pouze už nebudou pracovat pro orgány veřejné moci a stát tak přijde o jejich mnohaleté pracně nabyté znalosti a zkušenosti,“ dodal.
Podle něj nicméně nižší počet tlumočníků a překladatelů s sebou přinese soudům a policistům problémy, obdobně jako u znalců.
„Už dnes se stává, že například policisté těžko shání tlumočníka, a dojde-li například k zadržení pachatele, který mluví nějakým vzácnějším jazykem, mohlo by se v extrémním případě stát, že se ho kvůli nemožnosti sehnat tlumočníka nepodaří vyslechnout v zákonné lhůtě 48 hodin,“ popsal. Komplikace podle něj mohou nastat například i u sňatků s cizinci, kdy je nutné tlumočení obřadu a překlad příslušných dokumentů.
Podle ministerstva nicméně není pokles tlumočníků a překladatelů v současnosti tolik výrazný. „V praxi se však vyskytují problémy s ustanovením tlumočníka v užším slova smyslu, tedy osoby provádějící ústní tlumočení a nikoliv písemný překlad. S ohledem na náročnost ústního tlumočení si řada tlumočníků zúžila své oprávnění pouze na překladatelství,“ popsala Nevšímalová.
Resort tak plánuje přijmout podobná opatření jako u znalců, a to například zvýšit atraktivnost povolání. „Zvláštní pozornost si zaslouží tlumočníci českého znakového jazyka a dalších komunikačních systémů, kteří mají proti tlumočníkům běžných jazyků nevýhodu spočívající v jejich omezeném uplatnění v soukromém sektoru. Zatímco tedy běžní tlumočníci mají zakázky pro soukromé zadavatele, tlumočníci komunikačních systémů zásadně vykonávají činnost pouze pro orgány veřejné moci,“ doplnila mluvčí.
