Ve středu jste se stal šéfem Legislativní rady vlády. Kromě toho budete spravovat i agendu ministra pro lidská práva. Jaké kroky v těchto oblastech chcete podniknout?
Asi nebudou nijak revoluční. Na agendu lidských práv se velice těším, protože je to oblast, která mě dlouhodobě zajímá. Pokud budeme fungovat jako jednobarevná vláda, tak by jí to mohlo hodně pomoci. Role ministra pro lidská práva je zejména koordinační. Řešení problémů, které v oblasti lidských práv jsou, je rozloženy na několika resortech. Ty se mezi sebou nedovedou domluvit, jak je vyřešit. Od toho tu má být ministr pro lidská práva, aby je zkoordinoval a dovedl k řešení. Zatím to moc nefungovalo. Popsaly se stohy papírů spoustou dobrých nápadů, které ale pak ministr kvůli bujícímu resortismu nedokázal prosadit u svých kolegů.
Pokud jde o Legislativní radu vlády, tak tam se budu snažit směřovat její členy, aby byli skutečně pomocí předkladatele.
Neziskové nevládní organizace žádaly, aby byl ustaven vlastní ministr pro lidská práva. Argumentovaly tím, že ta agenda je roztroušená po různých resortech. Takže se neobáváte, že se s kolegy nebudete moct domluvit?
Z hlediska vnitřního fungování vlády je to spíš naopak. Jak jsem zažil dedikovaného ministra pro lidská práva, tak měl ve vládě dost slabé postavení. Vždycky přicházel s tou u kolegů obvykle nepříliš oblíbenou agendou. Nikdy nepřicházel s ničím jiným. Neměl svoje ministerstvo a byl to slabší ministr. Věřím, že pokud se to svěří ministrovi, který má nějaký resort, tak to může naopak posílit agendu, a to je můj cíl.
Agenda zůstává na Úřadu vlády nebo ji přesouváte na ministerstvo spravedlnosti?
Zůstává na Úřadu vlády jako tomu bylo opakovaně v případech, kdy byl ministr spravedlnosti touto agendou pověřován. Není to poprvé, co se to řeší takhle. Je to jednodušší, protože perspektivně se zase může objevit situace, kdy na ní bude vyčleněn speciální ministr. Také jde o agendu, která je z velké části nositelkou evropských projektů. Ty se těžko organizačně přesouvají.
Robert Pelikán (1979)Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 2011 získal titul Ph.D. Po studiích působil v advokátních kancelářích a specializoval se na problematiku obchodních společností, závazkového práva, práva hospodářské soutěže a řešení sporů. Od roku 2004 také přednášel na katedře občanského práva Právnické fakulty UK. Několik měsíců řídil právní sekci ministerstva financí, kde měl na starost novelizaci občanského zákoníku, a od června 2014 do března 2015 byl prvním náměstkem ministryně spravedlnosti pro úsek justiční a legislativní. Na ministerstvo nastoupil jako nestraník, členem hnutí ANO se stal až v roce 2015. V březnu téhož roku nahradil v čele resortu Helenu Válkovou. V říjnu 2017 se stal poslancem. |
Jaké jsou vaše priority na ministerstvu spravedlnosti v následujícím volebním období?
Je to pokračování projektů, které jsme už začali. Jednak implementace věcí, které se povedlo udělat v minulosti na legislativní úrovni nebo podobně je zahájit. Také pokračování dřívějších projektů, které se začaly a v minulém období se nestihly třeba schválit, například oddlužovací novela, díky níž bychom chtěli zpřístupnit oddlužení lidem, kteří jsou v dluhové pasti a dnes na to nemohou dosáhnout. Je to i nový zákon o znalcích, který je napsaný a považuji ho také za nesmírně důležitý. Budeme také intenzivně pokračovat v pracích na civilním soudním řádu, takže na novém kodexu procesním a trestním řádu, což je také procesní kodex. Jsou to dva velké zákoníky, které nám chybí, abychom dovršili obnovu hlavních pilířů soukromého a trestního práva. Další velice důležitý projekt je elektronizace justice.
Resort vedete tři roky. Přesto plánujete v novém volebním období provést nějaké personální změny?
Neplánuji. Zvažuji posílení resortu o pozici politického náměstka, tedy člověka, který by mi v parlamentu pomohl vyjednávat podporu pro zákony. Sám o sobě vím, že jsem v této oblasti nikdy nebyl dvakrát silný. Ale mám radost, že po třech letech mohu říct, že nemám důvod měnit jediného člověka.
Máte představu o tom, kdo by to mohl být?
Mám, ale nechám si ji pro sebe.
Mohl byste zmínit nějaké úspěchy, kterých jste v předchozím volebním období na ministerstvu dosáhl?
Velký úspěch z poslední doby je, že se mi podařilo zavést pravidla pro výběr soudců, protože to tu léta chybělo a pokoušelo se o to šest nebo sedm ministrů. Potom jsme hodně ulehčili situaci lidem, kteří jsou v dluhové pasti, a to několika opatřeními. Celkově se nám povedlo zrychlit soudní řízení o třetinu. A pak celá řada dalších věcí. Přiznám se, že když mám věc hotovou, tak ji házím za hlavu a soustředím se na to, co mě trápí a co se mi naopak nepovedlo.
Prezident Miloš Zeman při jmenování vlády řekl, že se nemáte bát, protože v případě prvního neúspěchu i podruhé pověří Andreje Babiše sestavením vlády. Myslíte, že by to ještě nějak mohly ovlivnit prezidentské volby?
Nic jiného si nedovedu představit, protože naše hnutí má v parlamentu tolik poslanců a zbytek poslanců je tak rozdrobený, že je mimo obor reálných variant sestavení vlády bez nás. A je-li mimo obor reálných variant sestavení vlády bez nás, tak je jasné, že pokud my bychom neřekli něco jiného, tak premiérem vlády, která má naději na důvěru, musí být Andrej Babiš. V tom chápu stanovisko prezidenta Zemana a nechápu, proč byl za něj v minulosti kritizován. Moc si nedovedu představit, že by případný jiný prezident se zachoval jinak.
Bude tu asi problém, že prezident většinou podmiňoval jmenování vlády tím, že získá důvěru poslanců, což se vám zatím nepodařilo.
To je něco, co mi vždycky vadilo, jak se vyvinuly zvyklosti kolem jmenování premiérů. Začal s tím už prezident Václav Havel, ale bylo to proti původnímu duchu ústavy. Byl to způsob, kterým si prezident Havel atrahoval více pravomocí, než mu mělo náležet. Tím že si kladl tuto podmínku a vytvářel institut designovaného premiéra, který v ústavě není, tak vytvářel situaci, kdy nakonec bude na něm, aby odsouhlasil projekt, který někde v parlamentu vznikal. Ale ústava popravdě nic takového nepředpokládá. Ta předpokládá, že prezident nejprve vybere premiéra a ten až potom si jde hledat do parlamentu potřebnou většinu. Paradoxně jsme se tak dnes vrátili ke kořenům ústavy než bychom se od ní vzdálili.
A je sice pravda, že Andrej Babiš zatím nemá domluvenou většinu, ale jedno víme opravdu jistě. Bez Andreje Babiše, respektive bez hnutí ANO, které stojí zcela jasně za Andrejem Babišem v této věci, tak nikdo důvěru mít nemůže.
Mohl byste nějak vysvětlit, jak se nyní vracíme ke kořenům ústavy tím, že Zeman jmenuje vládu bez důvěry?
Kdyby měl být premiér až někdo, kdo má jasně domluvenou důvěru a víte, že v minulosti bylo to ověřování podpisů před notářem, tak by mě zajímalo, proč by autoři ústavy popisovali další řádky dalšími pokusy. Vždyť bychom je nepotřebovali. Vytvářelo to jenom situaci, kdy vládla dál vláda v demisi. Vláda, o které už v té době bylo jasné, že nemá vůbec žádnou legitimitu, protože by nebyla sestavená na základě výsledků aktuálních voleb. Pokud ta situace byla patová, tak vládla někdy i velmi dlouho, než se utvořila nová většina v parlamentu. Proti tomu varianta, kdy vláda z minulých voleb, o níž je jasné, že už tam nemá, co dělat, je nahrazená vládou zatím sice bez důvěry, ale vytvořenou už na základě nového volebního výsledku, je ze všech principů a hledisek lepší.
Když mluvíme o důvěře - některé strany ve Sněmovně mají problém s tím, že policie požádala o vydání vašeho předsedy k trestnímu stíhání. Vy tedy neuvažujete o tom, že by po dvou neúspěšných pokusech někdo jiný z hnutí ANO sestavoval vládu?
Absolutně ne a považuji to od jiných stran za nehoráznost. Nikdy v historii nedošlo k tomu, že by si menšinový potenciální partner kladl personální podmínku tohoto typu. Že by říkal: „Ano, jsme připravení jít s vítězem voleb do vlády za podmínky, že premiérem nebude předseda strany.“ Pokud někdo myslí vážně tuhle podmínku, musí mu být jasné, že tím říká, že do vlády nechce.
Vrchní soud v Praze na konci listopadu rozhodl, že údajný ruský hacker Jevgenij Nikulin může být vydán do Spojených států. Poslední slovo máte ale vy. Už jste se seznámil se spisem a rozhodl se?
Zatím ne, protože advokáti pana Nikulina si podali žádost o azyl. To jsou známé způsoby, jak oddálit extradici. Teď musíme počkat, než bude žádost vyřízena. Pokud bude zamítnuta, tak bych o tom rozhodoval.
V pátek jste zprostil funkce soudkyni Helenu Královou. Proč jste se tak rozhodl?
Sám jsem na ni podal kárnou žalobu, kde jsem navrhoval ten nejvyšší možný trest, tedy zbavení funkce, už to samo bylo hodně závažné. Pak další kárnou žalobu opět navržením nejvyššího trestu podal pro jiný skutek předseda pražského městského soudu Libor Vávra. Je velice neobvyklé, aby na jednoho soudce v takto krátkém časovém rozpětí přišly dvě žaloby od dvou různých kárných žalobců. Po seznámení s obsahem té kárné žaloby a ověření, že opět jde o závažné chování jsem dospěl k závěru, že z důvodu ochrany důvěry veřejnosti v justici, je to potřebné.
Váš kolega z hnutí ANO a předseda Sněmovny Radek Vondráček v souvislosti s vyšetřováním kauzy Čapí hnízdo zpochybnil nezávislost policie a státního zastupitelství a rozohnil tím představitele Soudcovské unie a Unie státních zástupců. Máte pocit, že jeho kritika byla oprávněná?
Přiznám se, že jsem se dodneška nedostal k tomu, abych si to pustil. Ale v obecné rovině mě mrzí, když někdo interpretuje kritiku nebo vyjádřování se ke konkrétní situaci jako útok na systém. Věřím, že dobu, kdy se nesmělo kritizovat, aby se nepodkopávala důvěra v systém, jsme už překonali. Policie má asi 40 tisíc lidí. Soudců je 3063 a státních zástupců je přes tisíc. Pokud někdo vyjádří pochybnosti o práci konkrétního policisty, konkrétního státního zástupce nebo konkrétního soudce, tak to může být zcela legitimní. Čímž nechci jeho slova potvrzovat, protože jsem je neslyšel. Navíc já jako ministr spravedlnosti musím být ve svých výrocích zdrženlivější než ostatní.
Radek Vondráček řekl: „Musíme si ještě počkat, až nám uzraje ta situace do té míry, že budeme mít jasně pracující nezávislou policii, jasně pracující nezávislé státní zastupitelství.“ Takže to není kritika konkrétního případu.
Předpokládám že asi neřekl jen tuhle jednu větu, ale bylo to v kontextu, který se předpokládám týkal kauzy Čapí hnízdo a Andreje Babiše. Předpokládám, že se vyjadřoval k jednomu konkrétnímu případu. Je to jeho svaté právo, aby na základě informací, které má k dispozici, hodnotil svůj pocit z práce policie nebo státního zastupitelství v konkrétním případě.
Pro vás to není urážka, když předseda Sněmovny zpochybňuje, byť v této konkrétní kauze, nezávislost státního zástupce?
A vy si myslíte, že se nemůže stát mezi tisíci státními zástupci, že by některý z nich někdy nepostupoval zcela v souladu s tím, co sliboval mě nebo mému předchůdci do rukou, když byl jmenován?
Ano, ale pak asi nějak funguje nastavení justice, aby tam takový člověk dál nebyl?
To mu musí nejdříve někdo prokázat. Z důvodu ochrany nezávislosti justice to není tak jednoduché odstranit někoho ze soustavy, u něhož je podezření, že by se nechoval, tak jak by měl. Máme tam jiné instrumenty. Existují různé opravné prostředky. Máme to, že státní zástupce v dané věci nakonec nerozhoduje. Také tam máte soud, kde to vidí tři soudci. Nad ním je další soud a tak dále.
Když vy máte pocit, že v této konkrétní kauze jsou pochybnosti, tak plánujete nějak zasáhnout?
Nechci se vyjadřovat k jedné konkrétní věci. Pouze říkám, že pokud se kolega Vondráček vyjádřil k jedné věci, tak je to jeho svaté právo. A nepřipadá mi, že když někdo vyjádří pochybnosti o práci jednoho konkrétního člověka, tak tím kritizuje celý systém. Přišlo by mi absurdní, kdyby někdo tvrdil opak: „Tady máme systém, ve kterém je tisíc lidí a za každého konkrétního člověka ručím.“ To by ten člověk asi patřil bo blázince.
Váš bratr Petr Pelikán přiznal, že jste společně pomohli dostat se do Česka pětici Čechů, které unesli v Libanonu. Vy jste nikdy celou kauzu nekomentoval. Nechcete sdělit, jak to bylo?
Chci k tomu jenom říct, že jsem velice smutný z toho, když si někde přečtu, že jsou nějaké pochybnosti o mém působení v té kauze. Mohu jenom prohlásit, že tam jsou věci, které jsou předmětem utajení, a proto o nich pokud dodržuji zákony této země, a to já rád dělám, mluvit nemohu. Mohu jenom říci, že všechny věci se děly zcela v souladu se zákony a jsou řádně zadokumentovány. Osoby, které k tomu mají mít přístup, tak k tomu přístup mají a mohou si to ověřit.
Takže jste mu nepůjčil mobil?
To je opravdu věc, kterou mohu dokonce i jednoznačně vyvrátit. Ale dál bych už do toho nechtěl vstupovat.
