Já jako občan bych spíše uvítal nějakou databázi advokátů, s jejich úspěchy, neúspěchy a hodnocením klientů (byť anonymním), protože když potřebuji řešit nějaký problém, tak advokáta si vybrat na rozdíl od soudce mohu.

"Ještě detailnější databázi již dříve představili Piráti. Podle jejich plánu by měla by na každého soudce vedená takzvaná "karta", která by obsahovala také záznamy o rozsudcích daného soudce či rychlost řízení a stáří projednávaných věcí."

Něco takového může vymyslet jen totální lobotom. Délka jednotlivých řízení se samozřejmě typově odlišuje, pokutu za jízdu načerno neřešíte tak dlouho jako podvod s pěti sty podvedenými.

Smysl by mělo jedině (možná) zveřejnění, kolik procent rozhodnutí zruší danému soudci odvolací soud. Ale i k tomu může dojít z formálního pochybení, které nic nemění na potvrzení rozhodnutí samotného. Nemluvě o tom, že je to samozřejmě dáno kvalitou odvolacího soudu

průměrnou délku řízení (což ale není úplně vypovídající v porovnání s jinými, protože se liší složitost). Muselo by to být doplněno o informaci o délce řízení za celý soud (viz http://www.soudniprutahy.cz).

Fotografii určitě ne. Místo toho skóre zrušených rozsudků odvolacím stupněm vůči všem vydaným a průměrnou délku řízení (což ale není úplně vypovídající v porovnání s jinými, protože se liší složitost). Muselo by to být doplněno o informaci o délce řízení za celý soud (viz http://www.soudniprutahy.cz).

Zcela bez emocí a racionálně.

Dlouho po revoluci byly na netu dostupné oficiální přehledy soudců a státních zástupců včetně informací o jejich členství v KSČ.

Z toho bylo zřejmé, že v justici k žádným porevolučním dramatickým změnám nedošlo (a také asi ani nemohlo).

Justice za komunistů zcela přirozeně sloužila KSČ, takže v žádném případě nebyla nezávislá. Pokud převrat v 89 byl režii předlistopadových mocenských struktur, tak i po listopadu je problém mluvit o nějaké nezávislosti justice.

Dalším důkazem o iluzorní nezávislosti justice je to obecně známé a tenkrát společensky tolerované heslo: "Je potřeba na nějaký čas v justici zhasnout".

Nebo dalšími jsou opakované politické boje o obsazování postů soudců, státních zástupců, policejních prezidentů, ...., případy tzv. "justiční mafie", velké privatizační kauzy, které bez politického krytí nemohly proběhnout, případ Čunka, ..... no, a nakonec dnešní případy Rath, Babiš, ...... .

Justice je přece součástí politického a mocenského systému ....., takže co je na tom stavu tak divného?

Proto i dnešní demonstrace za "nezávislost justice" jsou spíš demonstracemi za to, aby se na tom nic nezměnilo, justice se nestala přece jen nezávislou - což je iluze, ale spíš aby se nezměnila její dnešní závislost a nepřešla pod vliv někoho jiného ..... (???).

Jediné, co v tomto směru nějak funguje a má nějakou účinnost, je veřejnoprávní informovanost, když už máme tu demokracii. A tak činitelé činní ve veřejné a státní správě by asi měli unést větší míru informovanosti veřejnosti o svých osobách, ne?.

A jak byste si to představoval jinak?

vůbec nechápu proč by se měli fotit

jsou to soudci,ne realitní makléři kteří na vás koukají z každýho rohu

Rovněž postrádám seznamy výčepáků, dopraváků, výpravčích, popelářů s jejich podobiznami.

Ty platí stát?

Že se jim to osobně nelíbí, to se nedivím.

Jenže jsou to orgány veřejné moci.

Soudní moc je třetím pilířem demokracie.

Takže maximální možní informovanost veřejnosti o nich a celém resortu je to naprosto v pořádku.

Oprava: "možných informací".

Pokud nelze mít vliv na jejich působení, pak nechápu, čemu ta databáze poslouží.

Jak chcete vyhodnocovat nezávislá rozhodnutí? Spokojenost obžalovaného, prokurátora a jak postupovat v civilních sporech? Naštvaností stran?

Tohle je nesmysl. Soudce nemá co kde se vystavovat s fotkou. Toho mohou jen zneužít kriminálníci a psychopati. Taky nevím, k čemu bude informace o praxi či nějaké publikační činnosti. K ničemu. Soudce je soudce proto, že jím byl jmenován. Stejně si jej nikdo nemůže vybírat, kolik má třeba praxe.

Je to super, jen ať pěkně jdou s kůží na trh, snad je to konečně probere.

Nyní jsou ve svých síních, pod ochranou justiční stráže, před veřejností ukrytí a jako neodvolatelní a nedoknutelní v podstatě z anonymity rozhodují o našich životech, kolikrát tak, že se z toho slušnému člověku dělá nevolno.

Ještě bych to doplnil o úroveň práce, tedy jak dlouho v průměru vyřizuje spisy, kolik procent lidí uspělo s odvoláním atd.

O zveřejnění konkrétních případů a přiřazení konkrétnímu soudci se pak jistě u opravdových kiksů postarají sociální sítě.