S nedokončováním povinné školní docházky a úrovní vzdělávání obecně úzce souvisí socioekonomická situace. „Území zatížená sociálními problémy mají oproti průměru dvojnásobnou míru nedokončování základního vzdělávání. Vidíme to i na úrovni jednotlivých žáků a žákyň. Socioekonomický status určuje výsledky. V Česku to platí více než ve všech zemích EU a OECD s výjimkou Slovenska, Maďarska a Rumunska,“ říká analytička PAQresearch Nina Fabšíková.
Méně žáků neznamená kvalitu. Nenaplněné třídy vysávají rozpočet, zjistil průzkum |
Sociální znevýhodnění ovlivňuje potřeby žactva přímo i nepřímo. „Rodiny zasažené destabilizující chudobou mají problém zaplatit základní výdaje spojené se školou, jako jsou učebnice nebo cvičky na tělocvik. Bez toho se výuky plnohodnotně účastnit nedá,“ dodává analytička.
Školy ve znevýhodněných lokalitách by teď mohly získat více peněz na pomůcky a žáky podpořit. Na vládu míří návrh novely, která by navíc měla stabilizovat financování podpůrných pozic, které zatím závisí na evropských projektech.
„Peníze navíc pro znevýhodněné školy čerpáme z evropských peněz. Financování Národního plánu obnovy však přináší zásadní riziko. Až projekt skončí, školy o prostředky přijdou. Indexové financování bychom proto měli převést do státního rozpočtu,“ navrhuje podle mluvčí Terezy Fojtové ministerstvo školství.
Školám chybí ředitelé, řešení podle Beka existuje. Chce spojit malé školy |
Bez významné podpory se neobejde například základní škola Petrin v Bruntále. „Například koordinátorku inkluze a psycholožku na plný úvazek si škola může dovolit díky projektu z Národního plánu obnovy. Například projekt IROP ministerstva pro místní rozvoj škole pomohl modernizovat učebny odborných předmětů. Významně nás podporuje Evropská unie,“ popsala ředitelka Milena Krejčí.
Podobně je to na ZŠ Komenského v Karlových Varech, kde přes 20 % žáků tvoří cizinci. Škola tuto výzvu řeší díky vysokému počtu asistentů pedagoga a dobré koordinaci školního poradenského pracoviště. „Otázkou obsazenosti školního poradenského pracoviště jsou často finance. Vše platíme z projektů, dá se to přirovnat k čarování, neboť je někdy potřeba kombinovat jeden úvazek z různých projektů. Koordinátorka inkluze má například intervence hrazené z jednoho projektu a další činnosti z druhého,“ vysvětlila ředitelka Zdeňka Vašíčková.
Ministerstvo financí návrh na indexové financování v připomínkovém řízení kritizuje. „MŠMT prezentuje, že současný model tvorby rozpočtu regionálního školství, který byl zaveden před čtyřmi lety a znamenal přechod od normativního financování na žáka k financování podle počtu odučených hodin, má své limity a úskalí, které se nyní naplno projevily. MŠMT právními předpisy předloženými v posledních letech vytváří čím dál tím složitější, v praxi těžko předvídatelný systém financování regionálního školství s různými odchylkami,“ stojí v připomínkách.
Učiteli nepřidáme, zaplatíme školníka. Peníze pro pedagogy použijí školy jinak |
„Výdaje na tento systém financování se tak zároveň stávají kvazimandatorními výdaji, a to bez doprovodné snahy MŠMT o redukci činností a výdajů v jiných oblastech či nástrojích, a to nejen s ohledem na konsolidaci veřejných financí. V návaznosti na aktuální rozpočtovou situaci preferujeme maximální využití projektů EU a Fondu malých projektů, které může snížit dopad na státní rozpočet,“ píše se dál v dokumentu.
Mluvčí resortu Gabriela Krušinová iDNES.cz řekla, že ministerstvo se k novele zatím vyjádřit nechce. „Ministerstvo financí se standardně drží zásady, že nekomentuje návrhy zákonů ostatních resortů v médiích před jejich schválením na úrovni vlády. K vyjádření připomínek slouží v této fázi přípravy legislativních návrhů mezirezortní připomínkové řízení,“ sdělila.
Reforma by podle analytičky PAQresearch Niny Fabšíkové ale měla získat podporu vlády i opozice. „Vláda samotná tato opatření slíbila i ve svém programovém prohlášení. Přístup Ministerstva financí proto směřuje proti závazkům vlády. Zároveň omezuje rozvoj vzdělávání, a s ním spojený růst ekonomiky, který by se pozitivně promítl i do příjmů státu,“ míní.
