Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na konci letošního března vypsalo veřejnou soutěž na zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ). Předpokládaná cena byla stanovena na 325 milionů korun bez DPH.
Redakce iDNES.cz však v září upozornila na to, že podpis smlouvy na službu zastavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Důvodem bylo, že společnost System Servis podala podnět na prošetření zadávacích podmínek. Sama se však výběrového řízení neúčastnila.
Podle společnosti totiž MMR vypsalo zakázku nezákonným způsobem a jeho podmínky byly nepřiměřené a nestandardní.
Digitalizaci stavebního řízení zablokoval ÚOHS. Brání ministerstvu uzavřít smlouvu |
Rozhodnutí asi do 50 dnů
Mluvčí ÚOHS Martin Švanda pro iDNES.cz potvrdil, že zakázkami souvisejícími s digitalizací stavebního řízení se úřad zabýval už vícekrát. „Pátého září jsme prvostupňovým rozhodnutím zadávací řízení zrušili,“ řekl Švanda.
Rozhodnutí však není dosud pravomocné, ministerstvo proti němu podalo rozklad, o kterém bude rozhodovat předseda úřadu. „Správní řízení o rozkladu stále probíhá. Rozhodnutí bývá vydáváno asi do 50 dnů od obdržení,“ doplnil v minulém týdnu Švanda.
Jeden úřad, jedno řízení i razítko. Poslanci dali šanci zrychlení staveb |
Redakce iDNES.cz oslovila i společnost System Servis, která zakázku napadla. Její advokát Milan Bartoň vysvětlil, že firma má za sebou řadu náročných řešení a společnou práci na širokém spektru projektů u zákazníků z oblasti veřejné správy i soukromé sféry.
„Tvrzením pana ministra Ivana Bartoše zveřejněných mimo jiné na webu MMR, že jsme společnost, která zatím jen dodávala tiskárny nebo servery a že se z naší strany jedná o účelové zdržení celého procesu, se cítíme značně dotčeni a poškozováni,“ zdůraznil Bartoň.
„Zcela nestandardní a omezující podmínky“
Podle něj je potřeba oddělit příčinu a následek, kdy příčinou ohrožení projektu digitalizace stavebního řízení není skutečnost, že společnost si stěžovala na ÚOHS, ale to, že MMR vypsalo zakázku nezákonným způsobem.
„Naše společnost zvažovala účast na veřejné zakázce spolu s dalšími partnery, avšak po seznámení se zadávací dokumentací a podmínkami dodávky jsme konstatovali, že zadávací podmínky jsou absolutně nepřiměřené a nestandardní a není možné nabídku za takovýchto podmínek podat,“ pokračoval Bartoň.
Podle něj se zejména jednalo o naprostou nereálnost a neurčitost harmonogramu plnění, který byl nerealistický již v době zahájení zadávacího řízení.
Brzda státní digitalizace? Úředníci, kteří neví, proč ji potřebují, zjistil průzkum |
„Dále se jednalo o diskriminující a omezující podmínky pro dodávku technologií, zcela nestandardní a omezující podmínky pro využiti tzv. standardního software a celková netransparentnost zadávacího řízení,“ přidal další výčet problémů advokát společnosti.
Podle Bartoně je nutné zmínit, že na tyto nedostatky bylo MMR před podáním nabídek v rámci procesu vysvětlení zadávací dokumentace opakovaně upozorněno i dalšími potenciálními uchazeči, kteří žádali MMR o úpravu zadávací dokumentace. MMR však podle Bartoně všechny žádosti zcela ignorovalo.
„ÚOHS v rámci šetření oslovil více než 20 potenciálních dodavatelů. V zásadě všichni oslovení dodavatelé uvedli, že zadávací podmínky jsou nestandardní a nepřiměřené, a že právě nastavení zadávacích podmínek ze strany MMR bylo důvodem, proč se nakonec rozhodli nabídku nepodat,“ doplnil dále Bartoň.
Miliony za externí poradce a právní služby
ÚOHS v jednom bodě svého rozhodnutí, které má redakce iDNES.cz k dispozici, mimo jiné konstatoval:
„Ačkoliv je zjevné, a zadavatel to ani nerozporuje, že byly v tomto případě naplněny podmínky pro aplikaci § 98 odst. 4 zákona (o zadávání veřejných zakázek, pozn. red.), zadavatel přesto k obligatornímu prodloužení lhůty pro podání nabídek, tedy k nápravě svého nezákonného postupu z nepochopitelných důvodů nepřistoupil. A to ani poté, co proti uvedenému postupu obdržel námitky navrhovatele....měl ještě určitý prostor pro nápravu svého nezákonného postupu.“
Stavební řízení nemá být „druhý Mordor“, slibuje ministr Bartoš |
Postoj MMR v průběhu řízení a nekvalita zadávací dokumentace je podle společnosti System Servis o to víc zarážející, že ministerstvo mělo několik let a na realizaci daného zadávacího řízení. Současně podle Bartoně vynaložilo miliony korun za externí poradce a právní služby, jak plyne z registru smluv.
Doba detailní zakázky je překonaná
Mluvčí ministerstva Petr Waleczko pro iDNES.cz však zdůraznil, že resort si stojí za tím, že zadávací podmínky byly nastaveny standardně a přiměřeně, což podle něj potvrzuje i fakt, že se do výběrového řízení přihlásily dvě společnosti a obě podmínky splnily.
„Ministerstvo nastavilo zadávací podmínky podle současných trendů vývoje a implementace software, které jsou běžné v soukromém sektoru, například v bankovnictví. Resort tím chtěl vyjít společnostem vstříc, neboť mají s takovými podmínkami bohaté zkušenosti a jsou na ně zvyklé,“ doplnil Waleczko.
Doba, kdy se veřejné zakázky zadávaly tak, že vše bylo do posledního detailu vypsané, je již podle něj překonaná. „Chce-li mít stát moderně řešenou a digitalizovanou veřejnou správu je třeba, aby tyto moderní trendy agilní implementace softwarů následoval,“ pokračoval Waleczko.
Ministerstvo stále věří v příští rok
„MMR je přesvědčeno, že části veřejné zakázky, které ÚOHS označil jako netransparentní, budou v řízení o rozkladu vyjasněny. Pokud by ÚOHS trval na svém striktním postoji, znamenalo by to v konečném důsledku nemožnost jakéhokoliv agilního vývoje v rámci digitalizace státní správy a stále bychom se točili v kruhu předražených a nefunkčních IT řešení,“ varoval Waleczko.
K dalším změnám v zakázce podle něj není s nejvyšší pravděpodobností nutné přistupovat, jelikož ministerstvo v zadávacím řízení pouze stanovilo základní funkční požadavky na poptávaný systém.
Současně dodal, že ministerstvo se snaží o to, aby systém fungoval již během příštího roku. Novela stavebního zákona totiž počítá se spuštěním digitalizace stavebního řízení k 1. ledna 2024 u vyhrazených staveb a 1. července 2024 u ostatních staveb.
