1. Vyšší přídavky na děti
Od ledna vzroste výše řady dávek. Jednou z nich jsou přídavky na děti, které se zvýší o 200 korun a budou se tak pohybovat od 830 do 1 580 korun měsíčně. „Využijeme údaje Českého statistického úřadu o růstu inflace,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v září, když úpravu oznamoval.
Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte pobírají nyní 630, 770 či 880 korun měsíčně, nově to tak bude 830, 970 či 1 080 korun. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, je dávka o 500 korun vyšší. Od ledna tak bude činit 1 330, 1 470 či 1 580 korun.
2. Vyšší životní a existenční minimum
Ruku v ruce se zvýšením přídavků na děti jde i zvýšení životního a existenčního minima. Obě částky se zvednou o 5,2 procenta.
Životní minimum tak bude od ledna činit 4 860 korun na jednotlivce měsíčně, dosud to bylo 4 620 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší, u první osoby v domácnosti má vzrůst ze 4 250 korun na 4 470 korun, u druhé pak ze 3 840 korun na 4 040 korun. Částka životního minima pro nezaopatřené děti do šesti let bude valorizovaná ze 2 360 korun na 2 480 korun, od šesti do 15 let z 2 900 korun na 3 050 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 3 320 korun na 3 490 korun. Existenční minimum dosáhne 3 130 korun místo současných 2 980 korun.
Díky navýšení dosáhne více lidí na vybrané dávky, třeba právě na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se také příspěvek na živobytí či příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných.
Změní se taky pravidla pro počítání započitatelných příjmů domácností. Nově se do nich nemají zahrnovat příjmy za praxe či brigády dětí. „Dosud platilo, že pokud si děti přivydělávaly, v určitých případech rodina ztratila nárok na některé dávky. Z výzkumů navíc vyplývá, že někteří rodiče uvádějí jako důvod nepokračování ve vzdělávání svých dětí na střední škole to, že je pro ně ekonomicky výhodnější, aby děti zůstaly doma a třeba pomohly s péčí o další členy domácnosti. To je něco, co chceme změnit,“ vysvětlil Jurečka.
3. Příspěvek na bydlení podle jiných pravidel
Změny se dočká i příspěvek na bydlení, tedy hlavní dávka, jejímž prostřednictvím vláda domácnostem pomáhá se zvyšováním výdajů na energie. Prvním rozdílem bude, že se zvětší okruh Pražanů, kteří na něj mají nárok. Zatímco nyní činí ve většině republiky výše příspěvku třicet procent rozhodných příjmů, v Praze to je 35 procent. To se od ledna změní a i v hlavním městě to bude 30 procent.
Kromě toho dojde ke změně v rozdělení normativů podle velikosti obce. Nově budou platit tři kategorie. V první bude Praha a Brno, v druhé města nad 70 tisíc obyvatel, ve třetí ostatní obce. Kromě toho se v tabulkách sloučí kategorie jedno- a dvoučlenných domácností. To by mělo nejvíce pomoci právě lidem, kteří žijí sami.
4. Vyšší důchod a s výchovným
Od ledna se zvýší i důchody. Ty starobní se skládají ze dvou částí. Solidární pevný díl je pro všechny stejný a odpovídá deseti procentům průměrné mzdy. Od ledna se zvýší o 140 korun, tedy z 3 900 na 4 040 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží počet odpracovaných let a výše odvodů z výdělků. Celkově vzroste průměrný starobní důchod o 825 korun, bude tak činit přibližně 19 500 korun.
Do zásluhové procentní výměry se nově zahrne i bonus 500 korun za výchovu dítěte. Toto takzvané výchovné dostane ten z rodičů, který hlavně o potomka pečoval. V Česku to budou většinou ženy. Změna tak pomůže vyrovnat nerovnosti v důchodech.
5. Minimální mzda
Vzrůst má od roku 2023 i minimální mzda, a to o 1 100 korun na 17 300 korun. To podle MPSV odpovídá 41 procentům předvídané průměrné mzdy pro příští rok, která by mohla dosáhnout zhruba 42 150 korun.
Na rozdíl od předchozích let se ale ve stejném poměru nezvyšuje všech osm stupňů zaručené mzdy. Resort upravil pouze spodní a horní částku, tedy dva stupně. Podle zákoníku práce totiž nesmí být nejnižší zaručená mzda nižší než minimální mzda a nejvyšší má činit aspoň dvojnásobek minimálního výdělku.
6. Vyšší náhrady výdělku
Vzrostou také náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání nebo také náhrady pro pozůstalé po zemřelých pracovnících. Zvedne se totiž průměrný příjem, ze kterého se počítají, a to o 5,1 procenta.
Náhrady výdělku představují rozdíl mezi průměrným příjmem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl se pak dorovnává. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.
7. Další odpouštění dluhů
V druhé polovině roku 2023 získá další část dlužníků příležitost se svých dluhů výhodněji zbavit za pomoci takzvaného milostivého léta. To se tentokrát bude týkat dluhů spojených s pojistným na sociální zabezpečení. Většina totiž není vymáhána za pomoci soudních exekutorů, předchozí verze akce se jich tak nedotkly.
Akce by se měla konat od 1. července do 30. listopadu 2023. Pokud dlužníci v tomto časovém rozmezí uhradí dlužnou částku, penále a náklady na exekuci jim budou odpuštěny. Týká se to však jen dluhů, které vznikly do 30. září 2022.
Vlastní milostivé léto chystá na příští rok i ministerstvo financí, a to od začátku července do 2. října 2023. Týkat se bude daňových dluhů u resortu samotného, Finanční či Celní správy.
