Přispět je ochotná jen čtvrtina dětí
MPSV si jako součást analýzy zadalo i průzkum mezi klienty sociálních služeb. Jejich průměrný věk byl 76 let, ze 61 procent se účastnily ženy. Průzkum se jich ptal, zda mají někoho, kdo by jim s platbami mohl pomoci.
Polovina dotázaných uvedla, že takového člověka mají. „V České republice není v některých zařízeních standardem, že by například rodinní příslušníci hradili část úhrady za klienta,“ doplňuje analýza.
Vláda chce o tisícovku nižší růst penzí a důchodcům přidat jen 750 korun |
Současně také upozorňuje na fakt, že například lidé v domovech se zdravotním postiženým v 77,5 procentech uvedli, že nikoho takového nemají.
Pokud jde o okruh lidí, kteří by mohli přispět, 41,5 procenta respondentů by se obrátilo na své děti. Dále pak uvedli vnoučata či manžela či manželku.
Analýza ale současně uvádí, že právě u dětí je ochota svým rodičům s úhradami péče pomoci nepříliš vysoká. Deklaruje ji jen 26,6 procent potomků. „Je zřejmé, že spoluúčast jak u veřejných, tak neveřejných poskytovatelů je za aktuální situace nejčastěji nula procent, což vypovídá o ochotě se finančně spolupodílet na zajištění sociální služby,“ varuje analýza.
Průměrné náklady za základní služby v pobytových zařízeních k říjnu roku 2022 dosahovaly asi 14 467 korun měsíčně. Je nutné však zmínit, že od 1. ledna 2023 se pak ceny v mnoha sociálních službách navyšovaly, takže náklady v současné době lze odhadovat o několik stovek až nízké tisíce vyšší. Dotazovaní ve velké míře shodně uvedli, že měsíčně za stravu, ubytování a další věci utratí od 10 do 16 tisíc korun.
Ředitelka domova pro seniory v Mladé Boleslavi Světlana Kubíková pro iDNES.cz poznamenala, že s rostoucími provozními náklady sociálních zařízení vzrostly i náklady na pobyt lidí. Kvůli tomu také zákonným způsobem navýšili měsíční ceny služeb.
„Vzhledem ke zvýšení důchodů většina uživatelů ‚dosáhne‘ na uhrazení navýšené platby, samozřejmě při zachování zákonného zůstatku důchodu. V našem zařízení je částka, která není pokryta platbou uživatelů, tedy kterou dotujeme z rozpočtu, velmi nízká,“ poznamenala Kubíková.
Podle jejích slov se jim jednáním s rodinnými příslušníky daří dohodnout a smluvně zajistit jejich spolufinancování. „Samozřejmě nelze globalizovat u nás osvědčený princip dobrovolné dohody, je třeba ale také brát v úvahu sociální poměry příbuzných či osamělost klientů,“ doplnila.
