Podle knihovny reklam, kterou nabízí společnost Meta, je možné zjistit, kolik a kdo utrácí za sponzorované příspěvky na Facebooku a Instagramu. Od 28. srpna do 25. listopadu například ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle dostupných údajů utratilo asi 168 tisíc korun.
„Od 1. září k dnešnímu dni (25. listopadu pozn. red.) tato forma propagace stála 166 tisíc korun za necelé 2 miliony dosahu. Tento poměr tedy považujeme za velmi dobrý,“ upřesnil údaj mluvčí MPSV Jakub Augusta. Současně poznamenal, že resort nejčastěji sponzoruje videa, která se týkají jeho aktuálních priorit.
Za ministrovu reklamu resort neplatí
„Klíčová je pro nás informovanost veřejnosti, kterou touto formou můžeme oslovit přímo a dostat tak důležitá sdělení k co největšímu počtu lidí,“ doplnil dále Augusta. Poznamenal, že za správu sociálních sítí ministerstvo neplatí žádnému externímu dodavateli ani poradci. „Za reklamu na sociálních sítích pana ministra neplatí MPSV,“ dodal.
Podle dat z knihovny reklam druhou nejvyšší částku za reklamu utratilo ministerstvo průmyslu a obchodu, a to asi 52 tisíc korun. Za propagaci na sítích utrácí také ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
„Nejčastěji sponzorujeme příspěvky týkající se aktivit resortu v oblasti politiky bydlení,“ uvedl jeho mluvčí Petr Waleczko. Důvodem placené reklamy je podle něj zajištění většího dosahu v případě příspěvků, u kterých vyhodnotili, že je potřeba intenzivnější informování veřejnosti.
„Platí to například u tématu obnovy po zářijových povodních,“ doplnil Waleczko s tím, že v tom ministerstvo plánuje pokračovat. „Počítáme s omezeným rozpočtem, který zhruba odpovídá poslednímu čtvrtletí. Výjimkou mohou být mediální kampaně, kdy se v rámci nákupu mediálního prostoru sponzorují také příspěvky na sociální sítě. Takováto kampaň se pro nejbližší měsíce ale nechystá,“ doplnil Waleczko.
Lidé se zprávám vyhýbají
Za vyšší dosah platí také ministerstvo životního prostředí. Za poslední tři měsíce podle mluvčí Veroniky Krejčí na tento účel vydalo přes 21 tisíc korun.
„Naším cílem je co nejefektivněji doručit naše sdělení lidem, kterých by se mělo týkat, a to ideálně takovým způsobem, aby to pro ně bylo hodnotné,“ uvedla Krejčí. Ta připomněla i průzkum společnosti IPSOS. Podle něj se 63 procent obyvatel České republiky snaží vyhýbat zpravodajství.
„Je tedy nutné v zájmu veřejné instituce hledat cesty, jakým způsobem k těmto lidem důležité informace dodávat. Podle AMI Digital index 2024 80 procent lidí používá sociální sítě každý den a z toho 76 procent jako zdroj informací,“ vysvětlila motivaci resortu Krejčí.
Ministerstvo využívá sponzorované příspěvky na sítích, protože podle Krejčí bez toho nejde efektivně sdělení k lidem dostat.
„Reklamu využíváme především u příspěvků s informační hodnotou pro veřejnost. Mezi ně patří například informace o legislativních novelách, aktuálních možnostech čerpání finanční podpory nejen na úsporné bydlení či důležité informace z ochrany přírody a krajiny,“ dodala za ministerstvo životního prostředí s tím, že příspěvky ministra resort nehradí.
Podpora zemědělského výzkumu či práce
Po sponzorství sahá také ministerstvo zemědělství. „Za září, říjen a listopad jsme k 25. listopadu utratili 13 679 korun,“ shrnul mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Současně řekl, že snahou je propagovat příspěvky, které veřejnosti přináší aktuální informace z úřadu.
„Jde například o podporu zemědělského výzkumu, zemědělského školství nebo aktualit v lesnictví. Sponzorovali jsme také informace o dni otevřených dveří,“ doplnil Bílý.
Například ministerstvo obrany za tři měsíce utratilo do 12 tisíc korun. „Činíme tak zejména kvůli zvýšení povědomí a podpoře našich akcí pro veřejnost či podpoře aktuální komunikační kampaně,“ řekla mluvčí obrany Simona Cigánková.
Resort práce najal influencerku. Vysvětlí uprchlíkům, jak se v Česku pracuje |
Najdou se však i ministerstva, která na sítích spoléhají na organický dosah. Tedy že své příspěvky nesponzorují.
„Ministerstvo školství platí příležitostně na LinkedIN inzerci volných pracovních míst. V minulosti jsme několikrát využili sponzorované příspěvky při propagaci projektů Operačního programu Jan Amos Komenský. Jinak žádné příspěvky na sociálních sítích neplatíme,“ vysvětlila mluvčí resortu Tereza Fojtová.
Současně uvedla, že v příštím roce resort plánuje nákup na sociálních sítích v rámci kampaně na propagaci projektů podpořených ze zmíněného operačního programu. „Bude se jednat pravděpodobně o Facebook, Instagram a YouTube. Jedná se o aktivitu spojenou s povinnou publicitou operačního programu“ doplnila.
Jen „minikampaň“ k volbám
Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá uvedla, že resort pravidelně sponzorované příspěvky na sociálních sítích nevyužívá. „K propagaci svých příspěvků v posledních letech přistupujeme pouze výjimečně na Facebooku, a to vždy v souvislosti s informační minikampaní k aktuálním volbám,“ vysvětlila.
Z hlediska nákladů se vždy podle jejích slov jedná řádově o jednotky tisíc korun. „Naposledy jsme v případě voleb do Evropského parlamentu sponzorovali příspěvky částkou 4 tisíce korun,“ doplnila.
Vnitro podle jejích slov sponzorované příspěvky využívá vždy v případě nadcházejících voleb. „A to s cílem přiblížit lidem proces voleb a předat jim základní informace odlehčenou a srozumitelnou formou,“ dodala.
Sítě nutí politiky komunikovat zkratkovitě a odlehčeně, varuje expert |
Ministerstvo zahraničních věcí podle mluvčí Mariany Wernerové placené příspěvky nepoužívá vůbec. „Česká diplomacie využívá sociální sítě jako jeden z důležitých komunikačních kanálů současnosti. Naší snahou je primárně informovat a zaujmout veřejnost obsahem příspěvků a nikoliv placenou reklamou. Využití placených příspěvků v tuto chvíli neplánujeme,“ vysvětlila Wernerová.
Podobně je na tom ministerstvo financí. „V tomto volebním období používáme pouze sociální síť X v bezplatné variantě a bez užívání sponzorovaných příspěvků. Nerealizuje rovněž žádné kampaně. Personální odbor využívána síť LinkedIN v placené verzi v rámci své agendy,“ řekl mluvčí financí Stefan Fous.
Na ministerstvu dopravy řeší sítě resortu v rámci tiskového oddělení bez externích dodavatelů a bez placených kampaní. „Pokud bychom začali využívat placené kampaně, což momentálně konkrétně naplánováno není, tvorbu a optimalizaci bychom opět uměli realizovat vlastními silami a obecně lze říci, že by šlo pravděpodobně o hodnoty v řádech stokorun,“ uvedla mluvčí Alena Mühl.
Kampaně a příspěvky neplatí ani ministerstva spravedlnosti, zdravotnictví či kultury.
Průměrného občana politika nezajímá
Marketingový expert Petr Lesenský ze společnosti Lesensky.cz pro iDNES.cz řekl, že pokud jde o zásadní informace, které by měl lidé vědět, tak podle jeho slov dává smysl, že státní orgány využívají propagaci na oficiálních kanálech svých sociálních sítí.
„Z mého pohledu dobře pracuje se sociálními sítěmi ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo dopravy, ministerstvo obrany, vidět je i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nevím, jestli je to cílením jejich obsahu, který se mi zobrazuje, ale těchto pět ministerstev vnímám na sítích nejsilněji,“ zhodnotil Lesenský.
Píše mladým o politice, bokem dělá u STAN. Ale ne jako influencer, hájí se |
Současně podotkl, že ze sítí je patrné, že průměrného občana politické záležitosti příliš nezajímají. „Ministerstva mají průměrně nižší desítky tisíc fanoušků, interakce ale nefunguje. Příspěvky na denní bázi prakticky nikdo nesdílí, nekomentuje, dokonce často ani nelajkuje. To ale neznamená, že si lidé důležité informace ze sítí neberou,“ vysvětlil.
Navíc jakmile podle jeho slov nastane nějaká nepředpokládaná situace, jako například nedávné povodně, lidé hledají nejaktuálnější informace právě na sociálních sítích. „Takže vláda na tuto činnost rezignovat určitě nemůže, i když se může zdát, že publikum nemá,“ dodal.
„Jedna z mála přímých cest“
Politolog z brněnské Masarykovy univerzity Otto Eibl doplnil, že neumí řict, zda jsou sponzorované příspěvky správná taktika.
„Nicméně je to jedna z mála přímých cest k cílové skupině. Je v pořádku, že se o to ministerstva snaží - sociální sítě jsou součástí našeho každodenního světa, trávíme tam hodiny a hodiny. Je tedy logické, že ministerstva - podobně jako jiní inzerenti - se snaží uloupnout kus naší pozornosti,“ vysvětlil Eibl.
Zároveň doplnil, že pro určitě segmenty je to určitě dobrá cesta. „Myslím si ale, že většina komunikace se mine cílem - kvůli povaze zveřejňovaných informací, na které málokdo vysloveně na sítích čeká,“ dodal.