Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (23.

Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (23. ledna 2014) | foto: Michal Šula, MAFRA

Blesková schůze o platech. Za osm minut mohli poslanci z práce odejít

  • 122
Takové kvapíkové tempo, v jakém v pátek jednali poslanci, není ve Sněmovně příliš často k vidění. Na jednání o zákonu o platech stačilo poslancům jen osm minut. Vláda dokázala napravit chybu, kterou udělala, a má tak šanci, aby zabránila skokovému nárůstu platu poslanců a senátorů o 26 procent od ledna příštího roku.

Jak je možné, že jednání Sněmovny trvalo pouhých osm minut? Stačilo totiž, aby ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD navrhla zkrácené projednávání vládního návrhu mezi prvním a druhým čtením.

Z běžných 60 dnů byla lhůta zkrácena o 43 dnů. Zákon tak může být přijat včas a politici se mohou vyhnout vysvětlování, proč jim v lednu vzrostl plat o 26 procent.

To by znamenalo, že by se základní plat poslance zvýšil z nynějších 55 900 korun na 70 400 korun měsíčně, zatímco původně vláda navrhla poslancům přidat jen šest stovek. Ve skutečnosti však téměř nikdo z poslanců a senátorů jen základní plat nebere. Mají různé příplatky za funkce ve Sněmovně. A dostávají také k platu navíc náhrady na dojíždění, typicky od tří tisíc do čtyř desítek tisíc korun navíc.

Vláda původně navrhla, aby se platy politiků zvedly jen o jedno procento, ale teď premiér Bohuslav Sobotka couvá nejspokojencům mezi poslanci a jako kompromis navrhuje růst platů o 3,5 procenta.

„Pokládám za optimální nárůst o 3,5 procenta, to je částka, která odpovídá tomu, co se odehraje u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru,“ řekl Sobotka po jednání lídrů ČSSD, ANO a KDU-ČSL. „O přesné vyši ještě budeme v koalici jednat,“ řekl iDNES.cz místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný z ANO.

Když Marksová zkrácení lhůty pro jednání o zákonu navrhla, nikdo proti tomu ani „necekl“ a nikdo ani nechtěl diskutovat. Poslanci kývli na návrh Marksové a mohli Sněmovnu opustit a jít se věnovat jiným věcem.

Navažme naše platy na průměrnou mzdu, říká Hamáček

Podle předsedy Sněmovny Jana Hamáčka z ČSSD by politici měli najít systémové řešení svých platů a navázat je na průměrnou mzdu, například v koeficientu 2,5 až 2,7. Ubylo by tak podle něj ne úplně důstojných debat, které provázejí například současné rozhodování o zvýšení mezd ústavních činitelů.

„To znamená, pojďme nalézt řešení, které je systémové, které podle mého názoru lepším způsobem naváže platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů na platy soudců a státních zástupců. Pojďme nalézt adekvátní koeficient,“ řekl Hamáček

Rozruch přesně před týdnem způsobil ve Sněmovně poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. Jako jediný z poslanců dal otevřeně najevo, že se mu zvýšení platu o pouhé jedno procento nelíbí.

„Pitomej poslanec má základ 55 tisíc korun a dává zákony této země. Je de jure nadřízený například ředitelům státních firem. A kolik berou tito ředitelé státních firem? Půl milionu. Přes půl milionu měsíčně. Plus mají takzvané benefity, prosím vás. Dřív se tomu říkalo prémie. A to jsou milionové částky. Takže teď bych to řekl sprostě, jako pan prezident, ale neřeknu. Dělejte si na hlavu. Odhlasujte si, že si budeme dotovat ta místa. Stejně nás lidi nebudou mít rádi,“ prohlásil Jandák (více zde).

Marksová pak při rozpravě ve Sněmovně zapomněla navrhnout, aby poslanci zákon projednali ve zrychleném režimu a stihli ho vůbec projednat do konce roku. Její chyby využil šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a když se premiér Bohuslav Sobotka pokusil chybu své ministryně napravit, Kalousek s pomocí dalších dvou opozičních klubů (ODS a Úsvitu) dokázal přestávkami ukončit schůzi Sněmovny.

Právě proto se poslanci sešli po týdnu na mimořádné schůzi, aby vládní koalice na druhý pokus dokázala prosadit zrychlené projednání zákona o platech. A týden starou chybu se vládě po týdnu napravit povedlo. Jak přesně však bude vypadat to, kolik si politici přidají, na to si ještě veřejnost musí počkat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video