„Soud dospěl k závěru, že došlo k zásahu do osobnostních práv pana žalobce (Zdeňka Šarapatky, pozn. red.). Byla to úmyslná dehonestace. Do jisté míry musel soud zohlednit to, že došlo k dehonestaci žalovaného (Šarapatka prezidenta opakovaně v médiích kritizoval za jeho výrok i nevybíravými výrazy, pozn. red.), ale žalobce se domáhal pouze omluvy soukromým dopisem. Jde o minimum, o prostou lidskou omluvu a na tu má nárok,“ rozhodl soudce Vladimír Loutocký.
Zeman se má podle soudu omluvit doporučeným dopisem do sedmi dnů od právní moci rozsudku.
„Jsem spokojen, prezident republiky nesmí lhát a lhal. Očekáváme sérii odvolání. Svoji čest jsem obhájil. Je to hanba a ostuda prezidenta republiky Miloše Zemana,“ sdělil iDNES.cz Zdeněk Šarapatka.
Zemanova advokátka Jana Bendová Marušková se k rozsudku vyjadřovat nechtěla. Uvedla, že si s klientem ponechali lhůtu na možné odvolání. To byl řešil Krajský soud v Praze.
„Vyhazov pro neschopnost...“
Zeman pronesl žalovaný výrok v listopadu 2017 v pořadu TV Barrandov. „Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě než (na) Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost,“ řekl v televizi.
Někdejší Zemanův poradce Šarapatka trvá na tom, že se rozhodl v říjnu 2000 sám podat výpověď, a to kvůli aféře Olovo a v důsledku osobního zklamání z nečestného jednání tehdejšího premiéra Zemana. Z Úřadu vlády nakonec odcházel po vzájemné domluvě.
Zeman nyní prostřednictvím své právní zástupkyně vysvětloval svůj výrok ohledně Šarapatkova údajného vyhazovu tak, že tehdejšímu vedoucímu Úřadu vládu Karlu Březinovi sdělil, ať Šarapatku vyhodí pro neschopnost a ten mu pak řekl, že se tak stalo.
Marušková žádala, aby byl Březina předvolán jako svědek. Soudce ho na dnešní jednání předvolal. Březina se však omluvil, že je v zahraničí. Soud nakonec dospěl k závěru, že svědka vyslýchat nebude. Z provedených listinných důkazů totiž podle soudce vyplynulo, že Březina v říjnu 2000 veřejně uváděl, že výpověď podal Šarapatka.
Advokátka také připomněla, že se Šarapatkovi omluvilo ministerstvo financí a „omluvu již konzumoval“. Proto chtěla, aby soud aktuální žalobu podanou přímo na Miloše Zemana zamítl. Šarapatkův právní zástupce uvedl, že si resort později od klienta vyžádal vrácení omluvy.
Soud odmítl námitku promlčení
Poté, co soud dokazování ukončil a vybídl strany k přednesu závěrečných řečí, vznesla Marušková námitku promlčení. Uvedla, že prezident pronesl výrok 16. listopadu 2017 a aktuální žalobu podal Šarapatka 14. prosince 2021, tedy až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty.
„Taková námitka je po pěti letech sporů v rozporu s dobrými mravy,“ reagoval Šarapatkův advokát Artur Ostrý. Soud mu dal za pravdu.
Původně Šarapatka za Zemanův výrok žaloval ministerstvo financí. Nejvyšší soud totiž v roce 2018 v kauze Peroutka rozhodl, že za újmu způsobenou prezidentem lze žalovat stát , konkrétně právě resort financí.
Soudy spor Šarapatky s ministerstvem řešily v letech 2019 až 2020 a rozhodly, že Zeman lhal a stát se za to musí omluvit. Úředníci v září 2020 poslali Šarapatkovi písemnou omluvu „za dehonestující výrok“ a také ji zveřejnili na ministerském webu.
Ministerstvo se pak ale ještě obrátilo se stížností na Ústavní soud. A ten svým nálezem vrátil v únoru 2021 celý spor na začátek. Soudci tehdy uvedli, že výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce a kvůli omluvě je třeba žalovat Miloše Zemana jako soukromou osobu.
24. května 2019 |
