Prezident Miloš Zeman při rozhovoru pro MF DNES (20. března 2018)

Prezident Miloš Zeman při rozhovoru pro MF DNES (20. března 2018) | foto: David Neff, MAFRA

Zeman nepochybuje o tom, že nejpozději do léta vznikne nová vláda

  • 293
Prezident Miloš Zeman nepochybuje o tom, že se napodruhé podaří sestavit vládu už do konce června. Podle něj zbývají jenom dvě možnosti vládního uspořádání: menšinová koalice ANO a ČSSD podporovaná KSČM, nebo jednobarevná vláda hnutí ANO, kterou by podpořily KSČM a SPD.

Zeman to v nedělním pořadu rozhlasové stanice Frekvence 1. „Podepsal bych obě varianty,“ dodal a opět zdůraznil, že to není on, kdo by sestavuje vládu. V rozhlasovém pořadu prezident prozradil, že s premiérem Babišem okrajově probírali i možnost vzniku úřednické vlády, na kterou by mohlo dojít v případě, že by nevyšly žádné jiné varianty. 

Zeman mluvil o sestavování vlády s premiérem v demisi Andrejem Babišem na nedělní schůzce v Lánech. Setkání bylo podle Babiše čistě informativní (více v článku Není důvod rozhovory s ČSSD protahovat, řekl Babiš v Lánech). S předsedou ČSSD Janem Hamáčkem se prezident sejde ve čtvrtek odpoledne.

Zeman také připomněl, že Babiš původně považoval prezidentovo doporučení pro sestavování vlády za zásadní. „Jak se někdy politikům s jejich hnutím nebo stranou stává, přijel na zasedání hnutí ANO a zjistil, že je všechno jinak. To už tak bývá,“ řekl prezident. Tuto informaci vzal na vědomí a nechává Babiše dál vyjednávat.

Zeman tak narážel na změnu ve vyjednávání o vládě hnutí ANO. Po krachu jednání ANO s ČSSD totiž prezident doporučil Babišovi, aby jednal s SPD a KSČM. Ve čtvrtek se však proti tomu postavil výbor hnutí ANO. Babiš na Facebooku uvedl, že pro část poslanců byla podpora od SPD nepřijatelná. Krajští politici se zase obávali odlivu lidí z kandidátek pro podzimní komunální volby.

„Kovbojská akce“ v Sýrii

„Zastávám jednoznačný názor, že ozbrojený útok na jakoukoli zemi může být proveden pouze s mandátem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Za jedinou výjimku pokládám ozbrojený útok na islámské teroristy, jako je tomu například v Afghánistánu. To samozřejmě není případ Sýrie,“ řekl Zeman. 

Prezident v rozhovoru označil nálet USA, Británie a Francie za kovbojskou akci. Podle něj brání návratu uprchlíků do Sýrie, který už začíná. Tento útok podle něj návrat uprchlíků kazí. 

Zeman také uvedl, že Západ „rozvrtal“ Blízký východ. Zmínil invazi do Iráku a do Libye. Podle něj zasahování v Sýrii znamená třetí opakování stejné chyby. „Konstatuji pouze, že je to hloupost. A to je to nejmírnější vyjádření, jakého jsem schopen,“ poznamenal.  

Podle Zemana byla Babišova první reakce na útok krátkozraká. Andrej Babiš prý na jejich společné odpolední schůzce v Lánek řekl, že chtěl být solidární s ministry zahraničí a obran. „Je sice hezké být solidární, ale čeští politici jsou českými politiky. Ne politiky jiné země,“ uvedl Zeman.

Ještě v sobotu na svém Twitteru Babiš označil nálet vedený v reakci na chemický útok v Dúmá za nevyhnutelný. Po jednání se Zeman uvedl, že vojenský zásah Spojených států, Británie a Francie v Sýrii nic neřeší a o problémech regionu je třeba jednat. „Je třeba si sednout za stůl a společně to řešit,“ řekl Babiš s tím, že by se k jednání měli sejít zástupci Evropské unie, Spojených států a Ruska. Zmínil také jednání s Tureckem, Izraelem, Íránem a dalšími zeměmi, které mají v Sýrii své zájmy. „Pokud samozřejmě ten útok zničil výrobu chemických zbraní, tak o to líp, ale neřeší to situaci té země jako takové,“ řekl.

Vyznamenání pro Alenu Vitáskovou

V rozhlasovém vysílání prezident také odmítl spekulace, že se chystá nahradit současného kancléře Vratislava Mynáře Alenou Vitáskovou. „Paní Vitásková je už asi rok v mém týmu. Dokonce mě doprovázela na cestě našich podnikatelů do Ruské federace, je to odbornice na energetiku.“ Dodal že 28. října letošního roku chce exšéfce Energetického regulačního úřadu udělit státní vyznamená a ocenit ji za boj proti takzvaným solárním baronům.

Podle prezidenta není pravda ani to, že by měl Mynář zamířit do vedení České národní banky. Na dotaz, zda by Vitáskovou jmenoval premiérkou, Zeman odpověděl, že by to učinil v případě, že by založila stranu a vyhrála ve volbách. Něco takového ale označil za nepravděpodobné. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video