Šéf BIS Michal Koudelka

Šéf BIS Michal Koudelka | foto: Petr Topič, MAFRA

Zeman odmítl povýšit do hodnosti generála šéfa BIS, uvedl server

  • 525
Prezident Miloš Zeman odmítl povýšit do hodnosti generála šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. V pondělí o tom informoval server Aktuálně.cz. Jedním z důvodů je údajně zpráva kontrarozvědky o novičoku.

„Otázku státních vyznamenání a nových generálů nikdy nekomentuji,“ řekl pro iDNES.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. 

Zeman jmenuje nové generály v úterý při příležitosti 73. výročí ukončení druhé světové války, Koudelkovo povýšení schválila vláda. „Vím jen, že ředitel dosud nedostal pozvánku,“ sdělil iDNES.cz mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Kromě zprávy o novičoku je důvodem nejmenování podle zdroje serveru Aktuálně.cz nedávné vyhoštění tří ruských agentů, kteří se v Česku skrývali před vyhoštěním pod diplomatickým krytím, a nespokojenost s prací BIS.

Michal Koudelka

Michal Koudelka je dlouholetým pracovníkem civilní kontrarozvědky, v tajných službách pracuje od roku 1992, nyní má hodnost plukovníka. Deset let vedl odbor kontrašpionáže. Ředitelem BIS je od předloňského srpna.

Premiér v demisi Andrej Babiš v pondělní tiskové zprávě po setkání s Koudelkou a šéfem Vojenského zpravodajství Janem Berounem uvedl, že se v Česku nevyráběla, nevyvíjela ani neskladovala látka typu novičok

Babiš se s oběma šéfy tajných služeb sešel kvůli vyjádření prezidenta z minulého týdne. Zeman uvedl, že rozvědky poskytly ve své zprávě rozdílné informace. S odkazem na vojenské zpravodajce Zeman řekl, že se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A230, kterou označil za novičok. V ČR byla testována pouze v rámci programu zaměřeného na ochranu vojsk.

Novičok byl v březnu využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Šlo však o typ A234, který se liší od látky syntetizované v ČR, uvedl v pondělí úřad vlády.

V říjnu 2016 Zeman odmítl povýšit ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala a jeho náměstka Simona Michailidise, i jejich jmenování tehdy schválila vláda. Důvod neuvedl, podle spekulací to bylo kvůli postoji ministra spravedlnosti Roberta Pelikána při návštěvě dalajlamy. Oba Zeman povýšil později, v květnu 2017. V minulosti také Zeman odmítl jmenovat profesory Martina C. Putnu, Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. 

Pražský městský soud minulý týden prezidentovo rozhodnutí o nejmenování fyzika Ošťádala a uměleckého historika Fajta zrušil (psali jsme zde). Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Soudci prezidentovi věc vrátili k dalšímu řízení. Toho však neváže žádná konkrétní lhůta, v níž by musel znovu rozhodnout.

27.dubna 2018 v 10:58, příspěvek archivován: 07.května 2018 v 15:43

Abych zklidnil radostí rozdychtěné pražské novináře. Verdikt soudu pouze vrací věc Fajt-Ošťádal k novému projednání panem prezidentem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video