Privatizace Mostecké uhelné společnosti rozvířila televizní prezidentský duel na TV Prima. Zeman v něm s naprostým klidem tvrdil, že s privatizací Mostecké uhelné společnosti (MUS) neměla jeho vláda nic společného. "Mosteckou uhelnou privatizovala vláda Josefa Tošovského," uvedl Zeman.
Jeho prezidentský protikandidát Karel Schwarzenberg mu navíc nahrál, když si spletl pořadí Zemanovy a Tošovského vlády. Důkazy švýcarské prokuratury však hovoří o tom, že Zemanova vláda prodala doly za směšnou cenu.
On-line s Milošem ZemanemPrezidentský kandidát odpovídal čtěnářům iDNES.cz |
V sobotním prohlášení Zeman dodal: "Za mé vlády se MUS neprivatizovala. Stát měl menšinový podíl - a když prodáváte menšinový podíl, tak přece firmu neprivatizujete. Hlavní díl odpovědnosti nese Tošovského vláda."
Opak je však pravdou. "Je to naprostá a vědomá lež Miloše Zemana," reagoval pro MF DNES někdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka. Tošovského vláda v privatizaci dolů neměla žádnou roli.
Privatizace začala již v době kuponové privatizace, kdy stát převedl 46 procent akcií firmy na Fond národního majetku a pět procent dal zdarma městům a obcím.
Obce však své akcie záhy prodaly. V době Tošovského vlády už pouze management dolů ukrytý za schránkou zahraniční struktury Appian dokončoval tajné skupování volných akcií z trhu i od obcí, a to za peníze vytažené ze samotné firmy. Získal tak většinový podíl.
"Tošovského vláda neměla žádnou možnost, jak to řešit," uvedl Češka. Jeho fond měl na nekalé obchody s akciemi podezření a podal i trestní oznámení. Odpovědí byly tlaky od Zemanovy ČSSD.
"Poslanec Josef Hojdar tehdy vystoupil na tiskové konferenci vedle Miloše Zemana a bouřil proti fondu," upozornil Češka.
Vláda nedbala varování
Zemanova vláda šest dní po svém vzniku rozhodla, že nastrčené firmě Investenergy prodá zbylých 46 procent dolů. A to za směšnou cenu 650 milionů. Vláda přitom dostávala varování, aby to nedělala.
"Moje vláda měla dvě možnosti: buď prodat menšinové akcie na burze, anebo je prodat tomu, kdo za ně nabídne nejvíc. My jsme je prodali Appian Group, který nabídl o 30 procent víc, než byla burzovní cena, a tím jsme státnímu rozpočtu vydělali asi tak 200 milionů korun navíc," tvrdí přesto Zeman.
O podílu Zemanovy vlády na problematické privatizaci Mostecké uhelné svědčí i vyšetřování ve Švýcarsku, kde jsou exmanažeři dolů a Appianu obžalováni z praní špinavých peněz. Detektivové v minulých letech vyslýchali kvůli privatizaci ministry Zemanovy vlády i Miloše Zemana.
Exmanažery MUS loni obvinila policie i v Česku, a to z privatizačního podvodu za 1,6 miliardy, který se stal v době Zemanovy vlády.
Švýcarská prokuratura navíc považuje privatizaci menšinového podílu dolů za uplacenou.
Firma Investenergy, která doly od státu koupila, poslala asi 170 milionů na Gibraltar firmě lobbisty Pavla Musely, přítele tehdejšího šéfa poslanců ČSSD Stanislava Grosse. Peníze označila jako "provizi za pomoc". Odtud miliony putovaly řetězcem kyperských firem a účtů. K jednomu z nich měl přístup i Grossův poradce Jiří Martinek. K dalšímu Robert Sýkora, který nechal Grosse zbohatnout.
"Sýkora byl jako náměstek ministra průmyslu zodpovědný za přípravu návrhu usnesení vlády k prodeji MUS. Dostal přitom v souvislosti s prodejem akcií MUS platby od kupce. To umožňuje předpokládat, že stanovení uměle nízké ceny je zatíženo korupcí," napsala prokurátorka. Gross, Sýkora i Martinek korupci popírají.
Peníze navíc zprostředkovaně zamířily i k tehdejší ČSSD. Více než 30 milionů z provize za Mosteckou uhelnou šlo do firmy, v níž působil tehdejší šéf ekonomické sekce ČSSD Zdeněk Uhlíř. A následně do nadace špiček ČSSD.
Vyšetřování v Česku komplikuje fakt, že klíčový svědek - zbrojař Musela - před lety spadl z posedu a nic si nepamatuje. Okolnosti pádu jsou dodnes nejasné.
V případu hrají roli lidé kolem Grosse. Dělo se to však v době, kdy šéfem ČSSD i vlády byl Zeman.
