Vedoucí odboru územních rozpočtů ministerstva financí Jan Zikl patří k lidem, kteří dlouhodobě upozorňují na riziko obří zakázky na depo Dopravního podniku za 12 miliard korun. Podle jeho slov se zastupitelé rozhodli uspořádat "poslední mejdan".
"Vláda se teď snaží zlikvidovat opakující se deficity hospodaření státu. Problémem ale začínají být deficity obcí a krajů. Proto dáváme dohromady pravidla, která by měla jejich dalšímu neúměrnému zadlužování zabránit," vysvětluje Zikl.
Pravidla by měla platit od roku 2014. A právě proto teď některá města a obce podle Zikla pořádají onen "mejdan". "Nasekají dluhy, které by pak už znamenaly sankce například v podobě snížených odvodů ze sdílených daní, z nichž především obce žijí. Za takovou akci považuji i zakázku na plzeňské depo," konstatuje Zikl.
Plzeňští zastupitelé pro ni zvedli ruku 26. dubna. V nejbližších dnech má být podepsána smlouva s konsorciem firem v čele se Škodou Transportation.
Hrozící sankce mohou v prvním momentě vytvořit tlak na to, aby obce začaly prodávat majetek a dostaly se tak na rozumnou míru zadlužení. "Pokud sankce přijdou, tak se ekonomická situace města zhorší a může to vést až k faktické likvidaci. Proto s ministerstvem vnitra rozpracováváme zánik obce a s ministerstvem spravedlnosti diskutujeme o rozšíření insolvenčního řízení i na obce a kraje," vysvětluje Zikl.
Na obec by tak byl nasazen konkurzní správce a začal by prodávat majetek tak, aby deficit srovnal. Může tedy Plzeň řešit zadlužení třeba prodejem teplárny nebo úplným odprodejem opravárenství městského Dopravního podniku?
Ministerstvo teď do rozhodování o depu zasáhnout nemůže
"Ano. Některé obce a města se stáhly, jiné to vnímají pod heslem po nás potopa. Důsledky toho bude řešit někdo jiný, protože pravidla proti zadlužování obcí začnou platit až po dalších komunálních volbách. Konšelé pak můžou říci, dělejte si s dluhy, co chcete, já končím," konstatuje Zikl.
Kritici z vedení některých radnic jsou třeba i pro prodej infrastrukturního majetku podniků s monopolním postavením na trhu, jako jsou vodárny nebo teplárny. To je podle Zikla jednoznačně špatné.
"Město sice získá krátkodobý zisk, ale obyvatelům pak kvůli cenám za poskytování služeb přivodí vrásky na čele. Je to, jako kdybyste řekl, vážení občané, vy jste mi ukradení, protože kdybych to odpovědně provozoval já jako město, tak vás bude kubík vody stát padesát korun, ale když to prodám, tak vy do dvou let platíte 60, 70, 80 korun," vysvětluje Zikl.
Podle jeho slov teď ministerstvo financí nemůže zasáhnout do rozhodování města o stavbě nového plzeňského depa a privatizaci opravárenství. "Uvidíme, jak zakázka doběhne a jak se s tím bude po volbách nové zastupitelstvo prát," říká.
Hned další zastupitelé, kteří na plzeňské radnici usednou, budou mít podle Zikla kvůli depu zamotanou hlavu. "Budou mít méně peněz. Navíc městům a obcím vzrostou výdaje. Jestli je už dnes město na samotné hraně, tak tyhle dva faktory je pošlou ještě víc do kolen. Pak hrozí i to, že město začne lukrativní podniky nebo domy prodávat pod cenou. Vždy se jedná lépe s tím, kdo je zadlužený než s tím, kdo je finančně silný," vysvětlil Zikl s tím, že prodej teplárny není zcela nereálný.
O jejím prodeji nebo lépe o částečném převodu na soukromý subjekt, už se v Plzni jednalo, ale prodej neprošel. Když se ale město zadluží, může jej podle Zikla k prodeji nejlukrativnějšího městského podniku dotlačit finanční nestabilita.
