Nález unikátní relikvie v milevském klášteře na Písecku oznámili odborníci 21. prosince před pěti lety. Hřeb, jemuž křesťanská komunita přisuzuje nesmírnou posvátnost, mezitím „koná zázraky“.
„Tajný úkryt v kostele svatého Jiljí a následně i historické schránky se zdobením z drahých kovů jsme objevili na konci července. Věděli jsme, že je to unikát, ale museli jsme jej nechat odborně prozkoumat.
Když se potvrdilo, že část materiálů pochází ze čtvrtého století našeho letopočtu, raději jsme to ještě nechávali prověřit, jestli nejde o chybu,“ vzpomíná v současnosti s úsměvem Jiří Šindelář, geoinformatik, který se na nálezu podílel.
Objev hřebu může zviditelnit Milevsko, relikvie zůstane v klášterním muzeu |
Milevský klášter premonstrátského řádu tehdy prozkoumávali i speleologové a archeologové. Jejich výzkum provázel rekonstrukci románského kostela svatého Jiljí. Odborníci zkoumali i dlouhou úzkou chodbu, za níž moderní technika objevila dutinu, jakýsi středověký trezor.
Iesus Rex
V dutině byly dvě truhličky. Mladší z modřínového dřeva ze 14. století a starší ze dřeva dubového. Tu radiokarbonová metoda datuje mezi roky 338 až 416 našeho letopočtu. Tedy do doby, kdy podle křesťanských legend svatá Helena objevila v Jeruzalémě svatý Kříž a hřeby použité při ukřižování Krista.
Nález z milevského kláštera se experti snažili tajit, dokud nebudou mít jistotu stáří. „V odborné komunitě se ale začala historka o objevu šířit jako tichou poštou. Překroucené byly okolnosti i místo nálezu. Tehdy jsme věděli, že s tím už musíme oficiálně ven,“ dodává Šindelář.
Důležitost, kterou předmětu v dubové schránce lidé kdysi přikládali a která by odkazovala k „pravosti“ relikvie, později potvrdil i rozbor truhliček. Ta dubová byla vymalována drahou ultramarínovou modří. A na jednom ze zlatých plíšků v místě nálezu stálo vyryté IR, v křesťanském prostředí zkratka pro Iesus Rex, tedy Ježíš Král.
„Hřeb je dlouhodobě uložený u premonstrátů v Praze ve Strahovském klášteře, a to kvůli potřebné rekonstrukci milevského kláštera. Pokaždé když se na Milevsko převáží, doprovázejí ho bezpečnostní opatření – jak při samotné dopravě, tak při manipulaci s ním,“ popisuje Petra Kramperová z Kláštera Milevsko.
Těhotenství i léčba
Zhruba šesticentimetrový kus hřebu se převáží pravidelně každý rok v září. Kolem svátku Povýšení svatého Kříže, tedy v polovině měsíce, mohou turisté v milevském klášteře hřeb spatřit a ti věřící zároveň i uctít při bohoslužbě.
„Nikdy jsme nechtěli dělat pouhé výstavy a z nálezu mít jen další muzejní kousek, proto jsme ve spolupráci s premonstráty zvolili duchovní rozměr a slavnost. Po staletí byly pro lidi relikvie nesmírně vzácné, věřili v jejich posvátnost a sílu. A to nehledě na to, jestli se věc relikviím přisuzovaná skutečně stala. Dalo by se říct, že hřeb vykonává zázraky dodnes,“ říká Šindelář.
Jako z bondovky. O bečovský relikviář soupeřili kriminalisté s obchodníkem |
„Už jsem mluvil s několika lidmi, kteří věří, že jim hřeb pomohl. Ať už jde o onkologickou pacientku, která chtěla všechno vzdát, ale prý ji zpráva o objevu relikvie dodala sílu a rakovinu překonala. Nebo o ženu, která nemohla otěhotnět, relikvii v Milevsku navštívila, vyslovila přání a dnes má krásnou holčičku,“ vykládá geoinformatik. Sám za největší sílu ve vesmíru považuje lidskou myšlenku.
Kdo by chtěl hřeb vidět na vlastní oči, bude si muset počkat s velkou pravděpodobností zase do září nebo minimálně do Velikonoc. Pětileté výročí oznámení o objevu se v Milevsku oslavovat nebude. „Protože přímo na výročí oznámení vrcholí adventní doba a církev oslavuje Ježíšovo narození, připomínat pašijovou relikvii, která je spojena s jeho ukřižováním a smrtí, se nehodí,“ vysvětluje Kramperová. „Navíc kněží jsou při adventu vytížení, takže by to nebylo možné ani organizačně,“ dodává.
V hlavní roli vltavín
Symbolické náhodyOdborníci hřeb našli v roce, kdy uplynulo 600 let od vypálení milevského kláštera husity. Právě před nimi mohli premonstráti relikvii schovat, než sami prchli, aby si zachránili život. Výročí si v roce 2020 připomínali premonstráti celosvětově. Jejich řád založil ve Francii v roce 1120, tedy 900 let před objevem hřebu, svatý Norbert z Xantenu. A aby toho nebylo málo, 21. prosince 2020 vrcholila na nočním nebi konjunkce Jupiteru se Saturnem a při pohledu ze Země téměř splynuly v jednu „hvězdu“. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623. |
Nicméně na návratu hřebu na Milevsko se už pracuje. Šindelář se spojil se zlatníkem a restaurátorem Andrejem Šumberou, který měl ve své odborné péči už relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou nebo Závišův kříž ve Vyšším Brodě. Oba se svou hodnotou řadí hned za české korunovační klenoty.
Šumbera nyní ze stříbra připravuje relikviář pro milevský hřeb v podobě kříže. Odborníci promýšlejí vše do detailů. Člen původního expertního týmu z roku 2020 archeolog Pavel Břicháček například pro Šumberu vytipoval historické předlohy relikviářů a stylizoval je tak, aby odpovídaly románské době.
„Návrhy pak zpracovali 3D designéři. Rozhodli jsme se, že relikviář přiblížíme době Karla IV., který relikvie v tuzemsku zpopularizoval. A tak se řídíme jeho výběrem drahých kamenů. Aby ale relikviář odpovídal místním podmínkám, vytipovali jsme si od sběratelů z Milevska a okolí kameny, které se tady nacházejí,“ říká Šindelář. Hlavní ozdobou relikviáře tak bude nakonec vltavín, který místní umělec vysochal do podoby hlavy Krista.
Milevský klášter byl založený koncem 12. století a ve středověku patřil mezi jednu z nejbohatších institucí na území Česka.
