Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvRektorka přiblížila, jak Karlova Univerzita přistupuje k příchodu ukrajinských akademiků a studentů. „Už nyní máme minimálně na dvou fakultách nové akademičky, které přišly z Ukrajiny,“ říká Králíčková. V otázce jazykové bariéry problém nevidí. „U těch akademiků je častá znalost angličtiny, a díky tomu u nás najdou uplatnění.“
„Bude se to vyvíjet, teď jsme ve fázi stabilizační. Máme několik akademiků, kteří říkají, že se už nemají kam vrátit, protože jejich univerzity už nestojí. „Ale myslím si, že většina z příchozích se bude chtít vrátit,“ uvedla Králíčková na otázku, zda budou chtít ukrajinští akademici v Česku zůstat.
Králíčková v pořadu uvedla, že Univerzita Karlova nabízí studium i ukrajinským studentům, a že je ministerstvo školství bude podporovat pomocí stipendií.
Univerzita Karlova pomáhá ukrajinským uprchlíkům různými způsoby. Například vyhradila nevyužívanou budovu koleje pro ukrajinské maminky s dětmi. „Já jsem pyšná na naše studenty. Stali se z nich dobrovolníci a celkově Univerzita Karlova Ukrajině tu podporu chce dát.“
„Univerzita Karlova je místem špičkového výzkumu, a já bych chtěla, aby to tak bylo i nadále. Chci hlavně podpořit mladé vědce,“ sdělila Králíčková ohledně své vize do budoucna na postu rektorky.
Rektorka chce podpořit vědce a odborníky, aby vystupovali na veřejnosti. „ Budu ráda, když odborníci budou ke svým odbornostem vystupovat. Chci podpořit ty mechanismy, které budou vědcům připomínat, jak vědu komunikovat veřejně.“
Podle Králíčkové patří Karlova Univerzita mezi nejlepší volbu. „Ano, Univerzita Karlova je nejstarší a největší univerzitou a je vskutku tou nejlepší volbou. A rozhodně bychom se chtěli v žebříčku univerzit posunout výše.“
Rektorka se vyjádřila i k investičním záměrům. „Nás čekají dvě největší akce, a to stavba kampusu Albertov. Má to být unikátní místo pro vědu. Další kampus bude v Hradci Králové a výstavba nadále pokračuje i na Fakultě sociálních věd.“
Milena Králíčková je ve funkci teprve dva měsíce a už se spolu s celou univerzitou musí vypořádat s bezprecedentní situací. V pořadu nastínila, jak se staví k válce na Ukrajině, jak celá situace postihla ji samotnou a co se snaží nejstarší a největší česká vysoká škola dělat, aby napadené zemi pomohla.
Kromě komentáře k aktuální situaci poskytla v Rozstřelu nová rektorka UK také odpovědi na otázky ohledně českého školství. Do jaké míry mají vysokoškolské instituce zasahovat do veřejného života? Jak si stojíme ve srovnání s vyspělými zeměmi? Jak se dívá na systém univerzit v Asii? Mělo by se Česko inspirovat? Co očekává od vlády Petra Fialy v oblasti školství?
Do čela Karlovy univerzity nastoupila Králíčková v únoru a mandát má až do roku 2026. Když ji prezident Miloš Zeman v říjnu jmenoval, doporučil jí, aby prestiž slavné univerzity pod jejím vedením vzrostla.
V prestižním mezinárodním žebříčku vysokých škol QS World University Rankings si z českých zástupců vede Univerzita Karlova nejlépe, i když si meziročně pohoršila o šest míst a skončila 266.
Přednostmi školy jsou dle žebříčku zejména poměr studentů a učitelů, podíl zahraničních posluchačů a akademická reputace. Slabinami naopak poměr citovanosti vědců a podíl cizinců mezi zaměstnanci.
První žena ve funkci rektorky Univerzity Karlovy post převzala po lékaři a biochemikovi Tomáši Zimovi. Milena Králíčková se narodila v roce 1972 ve Strakonicích a na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni vystudovala všeobecné lékařství. Mimo jiné od roku 2011 vede Ústav histologie a embryologie na téže fakultě a od roku 2014 působila jako prorektorka UK.