V čem spočívá vaše práce?
Navrhujeme informační systémy a zajišťujeme jejich provoz tak, abychom předávali co nejpřesnější předpovědi počasí. Našimi zákazníky jsou společnosti, které vyrábějí, nakupují a prodávají energii. Významnou roli zde hrají obnovitelné zdroje, které jsou citlivé na počasí - energie větru a slunečního záření. Jakákoliv odchylka stojí energetiky peníze a my se ztráty snažíme díky přesným předpovědím minimalizovat.
Jak energetické společnosti nakládají s vašimi předpověďmi?
Obchodník s energií dostane předpověď výkonu a pak na trh nabídne objem energií, se kterými se pracuje. Když se spleteme a místo 1 GW se vyrobí pouze 0,6 GW, tak v případě celkového nedostatku energie nastupují záložní zdroje regulační energie, což je pak pro obchodníka hodně drahé. Když se přesně trefíme a obchodník dodá, co má, tak už z toho má slušný profit.
Milan Šálek V letech 1988 až 2013 působil na brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu. Věnoval se výzkumné činnosti v oblasti radarové meteorologie a metod plošného odhadu srážek. V letech 2005 až 2013 byl vedoucí Regionálního předpovědního pracoviště v ČHMÚ Brno. Dva roky působil ve společnosti Ubimet v Rakousku. Od roku 2017 působí jako meteorolog, vývojář a IT konzultant ve společnosti Amper Meteo a v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. |
Je to byznys a hra, při které se neustále kupují a prodávají energie. Bohužel to někdy může vést k situacím, kdy při nedostatku nebo přebytku energie hrozí téměř blackout. Například Německo je hodně závislé na obnovitelných zdrojích a významné zesílení větru může působit potíže. Evropa se ale rozhodla pro zelenou energii, a tak se jde tímto směrem.
U nás takové objemy nejsou, přestože už má fotovoltaika velký podíl na trhu (podíl 10 procent na instalovaném výkonu, pozn. red.). ČEPS pružně reaguje na problémy a spíš řeší přetoky energie ze severu z Německa směrem na jih. I díky robustnosti naší přenosové soustavy, kterou jsme podědili z dob komunismu, nemáme zásadní problémy.
Kolik peněz dokážete firmám ušetřit?
Většinou si takové informace schovávají pro sebe. Z různých jednání jsem ale pochopil, že to jsou nezanedbatelné částky asi v řádech desítek milionů korun za rok. Dnes se obchoduje s nemalými objemy energií a vše je velmi rychlé.
Jak se vaše předpovědi liší od těch, které připravuje Český hydrometeorologický ústav?
Zaměřujeme se zejména na energetiku, která potřebuje jen relativně úzký sortiment předpovědí. ČHMÚ dělá předpovědi pro nejširší veřejnost a pak také specializované předpovědi pro letectví nebo zimní údržbu silnic. Jako státní instituce mají závazky vůči státu v době povodní, sucha a dalších krizových situací. My se naproti tomu snažíme co nejpružněji reagovat na specifické požadavky zákazníků. S ČHMÚ si proto až tolik nekonkurujeme.
Nemáte však v zásadě stejné zdroje informací jako ČHMÚ?
Máte pravdu, základní datová báze je podobná, i když my nemáme 100 procent veškerých dat, kterými disponuje ČHMÚ. Určitá data využíváme díky tomu, že jsou veřejně dostupná ve formě volně šiřitelného obsahu na internetu. Poskytuje to zejména americká Národní povětrnostní služba (NWS). Její globální předpovědní model sice pro Českou republiku není tak přesný, ale pomáhá nám při vyhodnocování dat, které dostáváme při výpočtech matematických modelů na našich počítačích.
Zpracováváme i modely, za které si musíme platit. Používáme například ten, který vyvinulo Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí. Kupujeme i Aladina od ČHMÚ, který je vynikající a velmi nám pomáhá. Naše předpovědi pak vznikají díky využití veřejně přístupných dat a údajů, které si kupujeme.
Dostáváme data i od samotných energetických firem, takže zatímco klasická meteorologie porovnává předpověď s tím, co naměří na stanicích, my naše data ve formě předpokládaného výkonu poměřujeme s tím skutečným.
Disponujete i nějakým superpočítačem, který využívá pro výpočet předpovědí ČHMÚ?
Nemáme zdaleka tak silný počítač, i když máme docela slušný stroj, na kterém běží náš vlastní předpovědní model. Tohle je dnes v meteorologii možné - počítat si vlastní modely bez nějakých extrémních investic. Náš model ale využíváme spíš k pochopení dané meteorologické situace, kterou jinak vypočítáváme díky kombinaci dílčích dat z několika různých zdrojů.
Co všechno ovlivňuje vaše předpovědi počasí?
Jsou to samozřejmě hlavně povětrnostní vlivy, ale kolikrát jsou to i vlivy technické. Neustále porovnáváme výkony elektráren s tím, co předpovídáme. Musíme také vědět, jestli je elektrárna v pořádku a jestli se například nepřehřívají solární panely.
Svou roli hraje i množství prachu v atmosféře. Letošní jaro bylo zajímavé tím, že k nám dvakrát pronikl v nezanedbatelném množství prach ze Sahary, což se podepsalo na výkonech fotovoltaických elektráren. Mohl na to mít vliv také pyl, kterého letos bylo opravdu hodně.
Saharský prach je pro nás obecně problém, protože jakmile se objeví v horních vrstvách atmosféry kolem 6 až 10 kilometrů, tak tam vytvoří tak husté mraky, že fotovoltaika najednou jede na polovičním výkonu než předpovídají modely. Když pak firmě v rámci České republiky chybí stovky megawattů, je to bolestivé, protože je musí draze dokupovat. Musíme proto započítávat i takové jevy, které nám jinak působí chyby v předpovědích.
Pro jaký typ elektrárny je obtížnější předpovídat počasí?
Spíše má vliv terén. Pro větrníky se nejlépe předpovídají výkony, pokud stojí v co nejméně komplikovaném terénu. Ukázalo se nám to na evropské soutěži v předpovídání počasí pro elektrárny v Severním moři. Počasí nás docela poslouchalo.
Jakmile se jde více do vnitrozemí, tak se vítr více tře o zemský povrch - hory, kopce, lesy. Vše je pak daleko více proměnlivější a turbulentnější, zvláště v létě, kdy jsou bouřky. Může se stát, že najednou máte dvojnásobný výkon z větrníků, protože přišla bouřka, která ze sebe vyfoukla chladný vzduch s deštěm. Také výkon fotovoltaik je v létě vlivem bouřek proměnlivější.
Věnujete se také předpovědím pro tepelné nebo jaderné elektrárny?
Tyto elektrárny jsou méně závislé na počasí, přesto se jejich účinnost do jisté míry odvíjí od okolní teploty. Je to ovšem parametr, který nevykazuje tak zásadní chybovost. Jinak je jejich závislost na povětrnostních podmínkách poměrně malá. Předpovědi pro jaderné elektrárny a případy havárií zajišťuje stát. Patří to pod krizové řízení, které je v kompetenci národních povětrnostních služeb. Do toho ani nechceme zasahovat.
Ovlivňují vaše předpovědi také epizody extrémního sucha a vedra?
Vysoké teploty ovlivňují třeba fotovoltaické panely. Když jsou rozpálené, klesá jejich účinnost. Typické je to za jasného dne, kdy by elektrárna měla dát 100procentní výkon, ale místo toho je to jenom na 93 procentech. Není to zásadní výkyv, ale ve velkém objemu to může být 100 nebo 200 megawattů. Musíme to brát v úvahu, když vytváříme předpovědi. Je potřeba, aby výstupy z počítačů denně někdo kontroloval. Subjektivní zkušenosti meteorologů počítače nemají. Automat může během léta předpovědět 99procentní výkon během jasného dne, ale my to místo toho upravíme na reálných 94 procent.
Dochází k situacím, kdy u nás obnovitelné zdroje produkují příliš mnoho nebo příliš málo elektřiny?
K takovým situacím dochází. Na webu ČEPS (České energetické přenosové soustavy) můžete najít bilance, kdy chyběly stovky MW/h anebo naopak přebývaly. Takové situace se musí rychle vyrovnávat. Využívají se pohotovostní zálohy, k čemuž slouží přečerpávací nebo plynové elektrárny, které je možné uvést rychle do provozu. Systém musí být natolik pružný, aby vykrýval nedostatky obnovitelných zdrojů.
V jaké části roku je obtížnější předpovídat počasí?
Těžko se to dá říct, protože každé období má svá specifika. V létě jsou třeba problémem bouřky. Za jasných dnů je to krása a když je stabilní situace, slunce se chová předvídatelně. Na podzim je loterie s přízemními mlhami a nízkou oblačností. Celkem takové předpovědi zvládáme, ale nastávají zrady, kdy se atmosféra dostane do situace, že stačí malý impulz, aby se vše změnilo. Někdy se zatáhne půlka republiky a modely nám ukazují, že by tam mělo být jasno.
V zimě bývá problémem sníh na fotovoltaických panelech. Modely nám dávají jasnou oblohu, ale v noci nasněžilo, a tak je výkon poloviční nebo třetinový. Přitom modely nám hlásí 90procentní výkon. Tohle je věc, kterou meteorolog musí brát v potaz a technika něco takového těžko dokáže.
Máte i zkušenosti ze zahraničí. Pro jakou zemi se vám předpovídalo nejlépe?
Dělal jsem předpovědi pro soukromou meteorologickou organizaci v Rakousku, která připravovala varování před nebezpečnými jevy pro velkou část Evropy. Já se věnoval Rakousku a v podstatě celé střední Evropě. Předpovídat bouřky, vichřice, krupobití je přitom jedna z nejtěžších částí meteorologie.
Každá oblast má svoje zvláštnosti, se kterými jsem si musel umět poradit. Korutanské Alpy zažívají velmi silná sněžení, která jsou schopná ochladit velkou vrstvu vzduchu. Nulová izoterma (linie, nad níž dochází ke změnám skupenství vody, pozn. red.) pak není v 1700 metrech, ale spadne do údolí, které má jen 600 metrů nad mořem. Na pobřeží podél Jaderského moře, kde je v létě většinou hezky a jen sem tam bouřka, jsou v zimě neskutečně silné srážky a katastrofální vítr - bora. Hlavně v oblasti Makarské. Jsou to v Evropě snad nejsilnější větry s výjimkou Severního moře. Jihovýchod Rumunska je náchylný na mrznoucí déšť a ledovku. Jsou to věci, které se ukazují až ve chvíli, kdy člověk opustí český rybníček. Člověk pak vidí, jaké regionální zvláštnosti musí chápat, aby se to naučil. Doma se o tom tolik nepřemýšlí.
Jak hodnotíte současné velmi teplé počasí?
Duben byl mimořádně suchý. Když si ale člověk čte historické záznamy o počasí, tak se ukazuje, že počasí si vždycky vymýšlí a vždycky bude někde na světě sucho a naopak bude někde poměrně pršet. Počasí má vždycky někde nějakou anomálii, která teď bohužel postihla střední Evropu a Českou republiku. Máme významné sucho, což je problém. Zároveň je dobře, že se na to v minulých letech připravovalo.
Je dobré si připomenout, že jedním z hlavních impulsů ke zřízení základů meteorologické služby v českých zemích za dob Rakouska-Uherska byla obrovská sucha následovaná obrovskými bouřemi, které postihly v květnu 1872 povodí Berounky. Spadlo nejméně 200 až 300 milimetrů srážek během asi šesti hodin, což způsobilo až stoletou povodeň na Vltavě. V suchém roce 1904 zase téměř vyschlo Labe a byl to potůček.
Příroda si bude vždycky vymýšlet extrémy ať už to člověk ovlivňuje nebo ne. Musíme se na to připravit.
Meteorologické společnosti v ČRV České republice se předpovědí počasí zabývá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který byl zřízen vládním nařízením z prosince roku 1953. Vydává výstražné služby a věnuje se dalším oborům jako hydrologie, čistota ovzduší a klimatologie. Ze soukromých společností zabývajících se předpověďmi počasí působí v Česku například Meteopress a MeteoUNIQA, která klientům pojišťovny posílá varování před extrémními projevy počasí. |
