Téma ředitelů základních škol a jejich nedostatku je podle ministra školství Mikuláše Beka zásadní. „Náš systém organizace školství je do jisté míry anomální. Počet osob, které jsou schopny dobře řídit školu, kteří mají skvělé manažerské schopnosti a jsou na to dobře psychicky stavěni, je v populaci minimální,“ říká.
„Nemáme stanovena pevná funkční období, respektive jejich počet. Málo kdy byste mohli být na jedné židli třeba osmnáct let v kuse, neříkám, že je to špatně, nevím, ale přinejmenším je to zvláštní. V běžných firmách se po dvou funkčních období člověk přesouvá na jinou, podobnou, třeba i složitější židli. Systém na školách se i proto určitě musí změnit, protože i kvůli tomuhle je situace, jaká je,“ doplnil ministr.
Hrozí, že některé školy zůstanou bez ředitele. O náročnou práci není zájem |
V Česku je o pozici ředitele základní školy nízký zájem. Vyplývá to z výzkumu společností Učitel naživo a PAQ research. „Kvalitní kandidát na ředitele školy je člověk, který má zkušenost s vedením dospělých lidí, má alespoň čtyřleté zkušenosti se školstvím a hlavně k němu má hluboký vztah,“ vysvětlila socioložka Lucie Marková s tím, že do poloviny konkurzů se hlásí jeden kandidát, do některých se nehlásí nikdo. Účast konkurzu v minulosti podle ní vážně zvažovalo asi jen 17 % dostatečně kvalifikovaných učitelů.
V konkurzech podle ní hraje roli i pohlaví. „Přestože je školství vysoce feminizovaný obor, většinou se pozice nabízí mužům a více mužů se o pozici i hlásí. Uchazeče nejčastěji odrazuje zahlcující administrativa. Ředitelé českých základek mají v kontextu celé Evropy nejvíce nepedagogické agendy, papírování jim zabere i 30 hodin týdně a kvůli tomu nezbývá čas na to, aby se nadále věnovali i výuce,“ objasnila Marková důvody proč se učitelé do ředitelování nehrnou.
Třetina učitelů a učitelek podle průzkumu navíc nevěří tomu, že jsou konkurzy transparentní. Naopak věří, že vítězí politicky výhodný kandidát a ne ten nejlepší.
Vlnu nevole vyvolalo například rozhodnutí v Holešově, kde I. Základní školu povede Jan Koláček (ANO), který je zatím členem městské rady. Výběrová komise přitom upřednostnila jeho protikandidáta, stávajícího zástupce ředitelky Petra Orala.
Ředitelem školy se stal městský radní, komise přitom doporučila konkurenta |
Starosta stojí za Koláčkem. „Pan Koláček byl suverénně lepší, vystupoval jasně, představil silnou vizi,“ tvrdí Milan Fritz (ANO). Zároveň uznal, že se s novým ředitelem přátelí. „Neznamená to, že by měl u mě výhodu. Sám jsem řekl svým kolegům v radě, ať si oba dva poslechnou a rozhodnou sami,“ uvedl.
Jeho protikandidáta Orala v dopise adresovaném radě města podpořila i velká většina zaměstnanců školy. „Odbornost, zkušenosti a také oddanost pana Orala naší škole jsou pro nás zárukou úspěšného vedení, neboť zná školu a její specifika lépe než kdo jiný, z hlediska své dosavadní pozice ví, jak budovat dobré jméno školy a jak udržovat přízeň veřejnosti,“ stojí v dopise.
Podle ministra školství Beka je takových případů minimum. „Nejsem si úplně jistý tím, že je zcela na místě ta obava z politické manipulace konkurzů. Já vím, že tohle mínění ve veřejnosti koluje, my obecně nemáme jako Češi teď moc důvěry v rozhodování nějakých politických institucí, ale myslím si, že jsou to spíš jednotky případů, kde k něčemu takovému dochází,“ míní.
„Zjišťujeme, zda mají na adrese schránku.“ Školy bojovaly proti spádové turistice |
Základní příčina nedostatku uchazečů podle něj tkví spíše v tom, že český vzdělávací systém je extrémně decentralizovaný a fragmentovaný „Máme prostě příliš mnoho malých škol, kde potom ředitel současně nejenže musí poměrně hodně učit, ale má celou řadu úkolů, které prostě plynou z toho, že je škola právním subjektem a tím pádem ředitel zajišťuje všechno. Počínaje hygienickými standardy, přes bezpečnost práce, pracovněprávní vztahy, ekonomiku školy a zároveň by měl samozřejmě být pedagogickým lídrem. To je extrémně náročné a já se nedivím, že se čím dál tím méně lidí hlásí o tu funkci,“ míní.
Podle Beka je třeba snížit počet základních škol. „Musíme hledat cestu k tomu, jak postupně integrovat zejména menší školy do větších celků z hlediska právní subjektivity. My bychom určitě nechtěli, aby se třeba zhoršila dostupnost prvního stupně v nějaké lokalitě, to nejde, ale jde o to takovéhle školy spojit do většího celku, který by zajišťoval všechny administrativní a manažerské funkce a ředitelé by se mohli soustředit na pedagogickou práci,“ nabízí ministr řešení.
Důležitá je i motivace zřizovatelů. „Chceme stanovit přísnější podmínky pro zřizovatele, kteří mají více malých škol, a zároveň chceme pozitivně motivovat obce, které mají třeba jenom jednu malou školu, ke spolupráci na bázi společenství obcí. Kroky se v legislativě připravují, ale bude záležet samozřejmě na vůli zřizovatelů, kteří mají obrovskou pravomoc,“ vysvětlil Bek.
Ministr souhlasí s tím, že ředitelům by měla administrativní práce ubýt. „Jsem přesvědčený o tom, že mají zůstat zodpovědní za pedagogickou stránku věcí, za vzdělávání dětí, ale někde nad tím může existovat větší právní instituce, která obstará ty ostatní role,“ míní.
Učiteli nepřidáme, zaplatíme školníka. Peníze pro pedagogy použijí školy jinak |
Ředitelé nejsou ale jediní, komu by integrace škol pomohla. „Ve školách je potřeba čím dál tím více dalších podpůrných pozic. Například teď se aktuálně debatuje problém školních psychologů, po kterých je veliká poptávka a u malých škol je to vlastně neřešitelný problém. Nikdo nebude pracovat jako školní psycholog, takže si poskládá svůj pracovní úvazek po 10 % u deseti zaměstnavatelů,“ vysvětlil Bek.
„Je jasné, že potřebujeme, aby pro menší školy existovala jakási společná střecha, která může zajistit nejenom lepší podmínky pro práci ředitelů, ale také lepší podmínky pro to, aby ve školách byl kvalitní personál, ať už ty podpůrné pozice typu speciálních pedagogů, školních psychologů, anebo třeba kvalifikovaní učitelé jazyků,“ doplnil.
České základní školy řídí 2365 obcí-zřizovatelů, z nichž 90 % zřizuje pouze jednu školu. Na jednoho zřizovatele vychází v průměru 1,4 školy, zatímco v Nizozemsku 5,5 a v Estonsku 6,8 školy. Rozdrobenost zdejšího systému plyne z abnormálně vysokého množství obcí a přináší podle analytika vzdělávání PAQ research Jana Zemana pro kvalitu vzdělávání i řadu negativních důsledků.
Učitelé budou mít 130 procent průměrné mzdy. Peníze jim zajistí nový zákon |
„Dvě třetiny zřizovatelů nemají vzhledem k velikosti potřebnou odbornost a dostatečné kapacity, což se může projevovat absencí řízení kvality vzdělávání. Malí zřizovatelé mají také až dvojnásobné náklady na jednoho žáka mířící na provoz škol. Úspěšné země zajišťují kvalitu všech škol v regionu profesionalizací jejich správy do větších celků,“ říká Zeman.
Znovu jde o malé obce. „Nemají dostatek úředníků a odborníků, kteří by školám pomáhali s kvalitou výuky, ale také s projektovým řízením, rekonstrukcemi nebo mzdovým účetnictvím. Bez pomoci obcí tyto povinnosti zahltí ředitele škol, kterým nezbývá dostatek času na pedagogické vedení škol,“ dodal analytik.
 |
