„Příspěvek od rodičů za mikrojesle chceme zastropovat na třetině minimální mzdy, takže dnes 4 tisíce korun,“ řekla iDNES.cz Maláčová. Podmínkou fungování mikrojeslí má být to, že by byly v provozu každý pracovní den aspoň šest hodin. Taková pravidla pro mikrojesle by podle ministryně mohla fungovat od roku 2020.
Zatím v Česku existuje zhruba sedm desítek mikrojeslí financovaných jako pilotní projekt z Evropského sociálního fondu.
„Je to věc, kterou jsme zkopírovali z Německa, Rakouska, Skandinávie a z Francie. Je to typ předškolní služby, péče o nejmenší děti od půl roku. Děti tam mohou být do zahájení předškolní docházky, ale dotaci budeme poskytovat do čtvrtých narozenin, protože si myslíme, že by pak děti měly jít do školky,“ řekla ministryně.
Pokud si budou rodiče přispívat, bude to fajn, říká ředitelka
Zkušenosti s provozováním mikrojeslí popsala iDNES.cz Vladislava Táčnerová, ředitelka Občanské sdružení Smíšek, které provozuje mikrojesle v Praze 3, 8 a 9. „Pokud si budou rodiče přispívat, tak to bude fajn. Teď, když to mají zcela zdarma, k tomu i tak přistupují. Špatnou zkušenost máme s omlouváním dětí, někteří nejsou schopni předem večer zavolat. Ano, když vám dítě onemocní náhle, ráno se vzbudí s teplotou, to je něco jiného, ale spousta rodičů se ráno prostě rozhodne, že dítě nepůjde do jesliček, zavolají třeba v 9 hodin, ale pak už místo nemůžeme nabídnout dalšímu dítěti, jehož maminka by to potřebovala,“ řekla Táčnerová.
Obědy si podle ní děti nosí. „Svačinky máme naše, vozí nám z mlékáren jogurty, přesnídávky, pomazánky, ovoce, to jde od nás. Za jednu svačinku platí 15 korun, ale obědy si nosí, protože obědy musí mít teplotu nad 60 stupňů, nesmí klesnout pod 60 stupňů. V tak malém množství vám to nikdo nepřiveze,“ uvedla šéfka sdružení provozujícího mikrojesle.
Ministryně Jana Maláčová
Maláčová řekla, že mikrojesle jsou opatření, které má pomoci maminkám, které chtějí slaďovat rodinný a profesní život a chtějí se vrátit dříve do práce. „Kvalifikace pečující osoby bude stejná jako u již existujících dětských skupin, to znamená profese buď zdravotní, pedagogická nebo sociální,“ popsala ministryně.
V mikrojeslích podle ní ani nemusí být nutně děti čtyři. „Pokud maminka, která by se takto chtěla starat o děti cizí, řekla, že je to na ní moc, tak si k jednomu svému vezme do mikrojeslí jedno nebo dvě. Čtyři najednou mohou být maximálně,“ popsala Maláčová.
Stát na rozvoji mikrojeslí podle ní vydělá, přestože bude projekt dotovat. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí v návrhu zákona, který má iDNES.cz k dispozici, budou roční výdaje státu 2,124 miliardy korun, zatímco příjem 2,247 miliardy získaný z odvodů. Veřejné prostředky na mikrojesle budou totiž podle ministerstva sloužit pouze k úhradě míst dětí zaměstnaných rodičů, studentů nebo rodičů, kteří si místo aktivně hledají.
Skeptická je expertka opoziční ODS Kohoutová
Zdrženlivá k návrhu ministerstva je expertka opoziční ODS pro oblast sociálních věcí Lenka Kohoutová, která v Praze vede Domov pro osoby se zdravotním postižením Sulická. Není si jista, zda je potřeba další nástroj péče o dítě, když už nyní existují dětské skupiny.
Expertka ODS pro sociální věci Lenka Kohoutová
„Až čas ukáže, jestli je dobře nebo špatně, že se úplně zrušily jesle, nicméně si myslím, že nástroj jeslí bychom vždycky měli mít,“ řekla. A přidala kritiku ministerstva. „Myslím si, že má spíš dělat něco pro to, aby bylo dostatek sociálních služeb a aby bylo jednoznačné jejich financování. Až to zajistí, může dělat něco jiného,“ uvedla Kohoutová.
Maláčová předpokládá, že rodiče budou mít o projekt mikrojeslí dostatečný zájem. „Nabídka formuje poptávku. Když je normální dát dvouleté dítě do školky nebo do mikrojeslí nebo do dětské skupiny a je dobrá hospodářská konjunktura, jsou pracovní místa a není to společensky odsuzované, tak stoupá zájem,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí.
„Rodiče určitě mají zájem. Naplnili bychom je nejen jednou,“ řekla ve čtvrtek Vladislava Táčnerová, ředitelka Občanské sdružení Smíšek provozujícího mikrojesle v Praze.
