Významný růst zaznamenala u tranzitní migrace, které se z celkového počtu dopustilo 21 852 běženců. V roce 2021 to bylo 1 330 migrantů. Většinu zajistila v souvislosti s pozemní hranicí.
Na tiskové konferenci to v pondělí řekli policejní prezident Martin Vondrášek a ředitel cizinecké policie Milan Majer. Významný nárůst souvisí podle policie s migrační vlnou zejména syrských uprchlíků.
„Jsme jednou z tranzitních zemí, přes kterou zejména občané Sýrie s nějakým druhem dočasné ochrany v Turecku míří do států západní Evropy,“ řekl Vondrášek. Do roku 2015 to ale bylo jinak, až v roce 2015 se začal zvyšovat počet migrantů, kteří chtějí přes Českou republiku pouze projít.
Do EU přišlo nejvíc ilegálních migrantů od roku 2016, ožila balkánská trasa |
Na území ČR byli při migraci loni nejčastěji odhaleni Syřané, Ukrajinci a Moldavani. Při tranzitní migraci policie nejčastěji zadržela Syřany, Turky nebo Afghánce.
Kvůli vyššímu počtu cizinců, kteří se přes Česko snaží dostat do dalších států EU, zavedlo Česko na konci září roku 2022 kontroly na hranici se Slovenskem. Vláda je opakovaně prodloužila, měly by pokračovat do středy. Do konce loňského roku při nich policisté odhalili 9 404 běženců a 140 převaděčů. Zkontrolovali asi 2,5 milionu lidí.
Napomáhání nelegální migraci
Loni také cizinecká policie odhalila 277 lidí, kteří napomáhali k nelegální migraci. Předloni jich bylo 52, meziroční nárůst tedy činí 433 procent. Novým trendem je přepravování migrantů v cisternových železničních vagonech.
„Důvodem tohoto růstu je zejména vysoký počet tranzitní nelegální migrace,“ sdělilo policejní prezidium.
Nejvíce zadržených převaděčů, tedy 59, bylo z Ukrajiny. Následovalo 43 Syřanů, 38 Čechů, 14 Gruzínů a 13 Turků. Celkem 140 převaděčů policie zadržela v rámci dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na úseku pozemních hranic se Slovenskem, tedy od 29. září do konce roku.
Němci a migrace? V zemi sílí skepse. Jen třetina si myslí, že přináší pozitiva |
Policisté zmíněné lidi obvinili z organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice či z napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky. Za první z trestných činů hrozí v základní sazbě až dva roky vězení.
Pokud se takového činu pachatel dopustí za peníze nebo v organizované skupině, sazba se zvedá na půl roku až pět let odnětí svobody. Za napomáhání k neoprávněnému pobytu lze uložit až rok, za organizování tohoto trestného činu až tři roky za mřížemi.
Přes 630 tisíc ukrajinských běženců
Na konci loňského roku evidovala česká policie 636 282 Ukrajinců s legálním pobytem. Předloni to bylo zhruba 200 tisíc ukrajinských občanů.
Loni policisté vydali 6 449 správních vyhoštění z ČR. Nejčastěji šlo o Ukrajince, kteří na českém území do začátku války na Ukrajině pobývali neoprávněně. Rozhodnutí o vyhoštění je ale kvůli válečné situaci podle Vondráška nevykonatelné.