Tisíce zadržených migrantů na hranicích se Slovenskem. Další tisíce zadržených přímo v České republice. Tak by se jednoduše dala shrnout letošní migrační vlna, která zastínila i rok 2015, který byl považován z pohledu migrace za nejhorší. Ač přes Česko míří tisíce běženců, tak na žádostech o azyl to znát není. To potvrzují i statistiky cizinecké policie a ministerstva vnitra.
„Počet žádostí o azyl v České republice od migrantů ze Sýrie se s porovnáním s rokem 2015 nezvýšil, Syřané aktuálně tranzitující přes území Českou republiku nežádají o mezinárodní ochranu, jejich cílovými zeměmi jsou jiné země EU,“ řekl pro iDNES.cz mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Důvod? V Německu za stejnou práci dostanou více peněz. Specialista na migraci Robert Stojanov z brněnské Mendelovy univerzity pro iDNES.cz poznamenal, že nárůst žádostí v Česku nepředpokládá ani v budoucnu.
„Firmám by se mladí muži hodili“
„To není možné. To by muselo být sci-fi nebo spíše fantasy, že by najednou česká vláda řekla ‚potřebujeme syrské uprchlíky do naší ekonomiky.‘ Dovedete si to představit? To prostě ne. Firmám by se mladí muži hodili, protože ukrajinské ženy je nedostatečně nahrazují, ale prostě tady ten zájem není. A nebude v blízké budoucnosti,“ vysvětluje Stojanov.
Dalším důvodem, proč v Česku nezůstávají, je podle něj již vybudovaná komunita Syřanů v Německu. Ta se podle Stojanova výrazně zvětšila v letech 2015 a 2016. „Ubytují je, pomohou jím najít práci, případně jim na začátku mohou pomoci i finančně, než se osamostatní. Komunita jim právě pomůže se i dorozumívat, většina totiž neumí německy,“ přiblížil další důvody.
| Rok | Počet žádostí |
|---|---|
| 2015 | 135 žadatelů |
| 2016 | 66 žadatelů |
| 2017 | 75 žadatelů |
| 2018 | 37 žadatelů |
| 2019 | 40 žadatelů |
| 2020 | 23 žadatelů |
| 2021 | 35 žadatelů |
| 2022 (1.1. – 30.9.) | 43 žadatelů |
| Zdroj: Ministerstvo vnitra |
Podle Stojanova je totiž v Česku komunita Syřanů velmi malá. Většina příchozích podle jeho slov umí pouze základy angličtiny, ale v každém případě neumí česky. „Takže to je jeden důvod, že jim tady nikdo nepomůže s bydlením, zázemí či prací. Druhý důvod je, že německá ekonomika je lepší a tím páde si za stejnou práci vydělají mnohem více,“ doplnil odborník na migraci.
To, že by důvodem byly sociální dávky, je podle Stojanova nepravděpodobné. „Předpokládám, že v Německu dostanou vyšší sociální dávky, protože tam jsou i jiné mzdy. To je dáno ekonomikou. Na druhou stranu jsou tam i vyšší náklady na život,“ řekl odborník a současně doplnil:
„Vyloučil bych, že utíkají kvůli sociálním dávkám. Kdyby to tak bylo, tak už by dávno přišli. Čekali na nějakou příležitost a jdou do Německa spíše pracovat. Jsou to většinou mladí muži.“
Migrantům se cesta prodražila
Mluvčí ministerstva vnitra Krátoška doplnil, že obecně jsou žadatelé o azyl umístěni v uzavřeném přijímacím středisku. To podle jeho slov slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu, do doby ukončení základních vstupních procedur, zejména identifikace a lustrace, vstupní zdravotní prohlídky, včetně karantény, a do provedení náběru žádosti o mezinárodní ochranu a provedení prvotního pohovoru.
„Žadatelé, kteří prošli předepsanými vstupními procedurami v přijímacím středisku, mohou dále po dobu řízení ve věci jejich žádostí o mezinárodní ochrany využít otevřenějších pobytových středisek Správy uprchlických zařízení, nebo pobývat na své náklady na jakékoliv privátní adrese,“ komentoval dále Krátoška. Kapacita zařízení je podle něj dostatečná.
Základní lhůta pro vyřízení žádosti o azyl je šest měsíců, zákon umožňuje ale prodloužit lhůtu ve specifických případech a situacích až na 18 měsíců, délka řízení je však vždy závislá na individuálních okolnostech případu.
Odborník na migraci Stojanov očekává, že v zimě počet běženců opadne. „A to ze tří důvodů. První je počasí, někteří ještě cestují přes moře. Počasí bude horší a horší. Druhý důvod je ten, že migrace se nějak vyčerpá. Před časem jsem četl nějaké výpovědi, že cesta stojí okolo 10 tisíc euro. V roce 2015 jsem potkal Afgánce, který říkal, že zaplatil 10 tisíc dolarů za cestu. V té době byl dolar významně nižší než nyní euro,“ komentoval Stojanov s tím, že teď se jedná pouze o cestu z Turecka, tedy poloviční.
Hraniční kontroly vadí převaděčům
„Třetí důvod jsou hraniční kontroly. Ty nevadí ani snad těm imigrantům, ale pašerákům, kteří přijdou o auta, nebo jim hrozí zatčení. Takže bude ubývat možností a bude to odrazovat lidi, aby riziko podstupovali. Ale neskončí to úplně,“ poznamenal. Jak bude vypadat následující rok, podle jeho slov nikdo neví.
Česko nedodržuje dohodu o předávání migrantů, stěžuje si slovenský ministr |
„Kdo si myslí, že to ví, tak lže. Řekla byste před čtvrt rokem, že něco takového nastane? Nikdo to nečekal. Byli překvapení, jak veřejné orgány, tak my vědci i vy novináři. Nikdo neví, co nastane. Nikdo neví, co bude v Turecku,“ podotkl s tím, že s každým jarem se počet migrantů zvedá. K tomu podle něj nikdo neví, jak se bude vyvíjet situace v Sýrii.
