„Mluví se tu zhruba o tom, že každý rok dorazí na evropské hranice nějakých 400 tisíc lidí, kteří žádají o azyl nebo tu chtějí zůstat. V poměru půl miliardy Evropanů by se to zdálo jako zanedbatelné procento, média o tom ale poměrně hodně informují. Je to tedy i významné téma, o kterém se v politice diskutuje,“ uvedl na CNN Prima NEWS Peksa.
Bartůšek reagovala kriticky. „Rozhodně nesouhlasím s tím, že by to byl jen psychologický fenomén a že často slýcháme, že se migrací jen straší,“ řekla.
„Podívejme se na Rakousko. Před deseti lety, v roce 2015, kdy byla ta velká migrační vlna, představovalo Rakousko tranzitní zemi. Ne cílovou. V dnešní době to už ale neplatí,“ dodala nově zvolená europoslankyně.
„Není to jen záležitost národních států, ale celé Evropy,“ odpověděla Bartůšek na otázku, co udělalo Rakousko špatně. „Musíme řešit nelegální migraci. A zde je důležité rozlišit, co je migrace a co je nelegální migrace. Nelegální migrace jsou nelegální vstupy lidí, kteří přicházejí do Evropy nelegální cestou a ta je dost často přes pašeráky. Je to tedy organizovaný zločin, který se za posledních deset let velmi rozšířil. A to je to, proti čemu musíme bojovat.“
Vztah k migraci se v Evropě zhoršuje
Nelegální migrace do Evropské unie od roku 2020 vytrvale stoupá a čelí stále negativnějším sentimentům v evropské společnosti. Podle evropských statistik bylo nelegálních přistěhovalců v roce 2020 přes 125 tisíc, o rok později téměř 200 tisíc, v roce 2022 už 326 tisíc a loni přes 385 tisíc.
Ve srovnání s legální migraci jde o zlomek. Třeba loni se legálně do Unie přistěhovalo přes 3,5 milionu lidí.
Květnová analýza celoevropských průzkumů ukazuje, že v některých zemích, typicky ve střední a východní Evropě, negativní postoje k migraci častěji zastává takzvaná generace Z nebo mileniálové než generace X nebo takzvaní baby boomeři.
Souhlasíte s názorem, že migrace je spíše jen psychologický problém?
V celé Evropě jsou baby boomeři (narození v letech 1946 až 1964) stále nejčastěji zastánci protiimigračních názorů. V některých členských státech ale mají mileniálové (narození mezi lety 1980 a 1997) a generace Z (lidé narození po roce 1997) stejně negativní nebo ještě negativnější postoje k migraci z mimounijních zemí.
Postoje k přistěhovalcům od situace před pěti lety mezi mladšími respondenty přitvrdily, což odráží celkový nárůst protiimigračních nálad ve všech věkových skupinách napříč blokem. V roce 2019 třetina (32 procent) Evropanů ve věku 15 až 24 let uvedla, že má k přistěhovalectví negativní postoj, ale koncem roku 2023 tento podíl vzrostl na 35 procent. U osob ve věku 25 až 34 let se podíl respondentů s negativními pocity zvýšil z 38 procent na 42 procent.
Znamená to, že v některých zemích, zejména ve východní části Evropy, se objevily nové generační rozdíly v postojích k migraci. Ve Slovinsku jsou nyní mileniálové nejvíce negativně naladěni ze všech generací, včetně baby boomerů.
Mileniálové ve Francii jsou také obzvláště protiimigrační – polovina respondentů z této generace řekla, že má negativní pocity, což je vyšší podíl než u generace X (1965 až 1980) a generace Z.
Převaděči migrantů přesedli do lepších aut, splácejí tak leasing, říká policista |
Více než polovina (52 procent) osob narozených od roku 1997 v Polsku zastává negativní názory na migraci, zatímco u mileniálů je to 42 procent a u generace X 39 procent. V Maďarsku zastává negativní názory na migraci většina každé generace, ale generace Z se k migraci staví negativněji než mileniálové. Z údajů Eurobarometru vyplývá, že generace Z se k imigraci staví výrazně negativněji než mileniálové také ve Finsku, na Kypru a na Maltě.
Tento vzorec rostoucích protiimigračních nálad mezi mladými lidmi je ve výrazném kontrastu s ostatními členskými státy EU, které zaznamenaly konzistentní pokles negativních postojů napříč generacemi. V Německu, Itálii a Španělsku podíl respondentů, kteří se vyjadřují negativně k imigraci, mezi generacemi trvale klesá.
