Michálek, který byl zvolen poslancem, se stal terčem kritiky, že se tím pádem chystal kumulovat funkce. Proti tomu přitom Piráti dlouhodobě bojují. Strana navrhla takzvaný klouzavý mandát, tedy že by se poslanec kvůli vládní funkci svého poslaneckého křesla dočasně vzdal. Záměr zatím legislativním procesem neprošel.
Michálek ještě ve středu souběh funkcí poslance a ministra nicméně obhajoval. „Do vlády by měli jít nominanti zvolení způsobem, který jsme oznámili voličům,“ napsal na pirátském fóru.
„Pokud polovina práce spočívá v hájení věcí ve sněmovně a ministr ani vlastní ministerstvo nemá, nelze podle mého názoru učinit závěr, že by byla práce fakticky nezvladatelná,“ vysvětloval s nepřímým poukazem na osekanou funkci ministra pro legislativu, který by využíval hlavně personálu Úřadu vlády.
Hlasuje se čtyři dny
Celostátní fórum České pirátské strany začalo dopoledne hlasovat v online anketě o ratifikaci vládní koaliční smlouvy mezi Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráty a Starosty a nezávislými (STAN). Možnost hlasovat mají všichni členové strany, výsledky by měly být známé v pondělí po 22:00.
Jak myslíte, že dopadne hlasování?
Ostatní strany zastoupené v pětikoalici schválily koaliční smlouvu v závěru minulého pracovního týdne. Koalice Spolu a PirSTAN podepsaly vládní dohodu a program v pondělí ve Sněmovně.
Smlouvu předtím v závěru minulého týdne podpořila širší vedení Starostů, občanských demokratů, TOP 09 i lidovců. Pirátské předsednictvo pověřilo šéfa strany Ivana Bartoše, aby před hlasováním o ratifikaci dokument podepsal.
Měli by Piráti jít do vlády?
Celostátní fórum Pirátů do čtvrtečního odpoledne rozhodovalo o podobě hlasování. Členové 305 hlasy z 513 odevzdaných rozhodli, že hlasování o koaliční smlouvě se bude považovat za tzv. zásadní.
Souhlas 60 procent
Aby smlouva uspěla, bude tedy muset získat přes 60 procent hlasů. V procedurálním hlasování naopak neuspěl návrh na prodloužení lhůt, který by rozhodování o smlouvě nejméně o týden odložil.
Koalice Pirátů se STAN skončila v říjnových volbách na třetím místě za Spolu a ANO a získala 37 mandátů. Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, však vinou preferenčních hlasů obsadili v dolní komoře jen čtyři křesla, Starostové zbývajících 33.
V koaličních vyjednáváních Piráti získali posty ministrů zahraničí, pro místní rozvoj a pro legislativu a funkci místopředsedkyně Sněmovny pro Olgu Richterovou.
Někteří straníci jsou proti vstupu do vlády v situaci, kdy by ostatní strany dokázaly vytvořit sněmovní většinu 104 hlasů i bez pirátských poslanců. Obávají se, že bude možné Piráty při hlasování obcházet.
Žhavý kandidát na resort zahraničí
Jméno nového ministra zahraničních věcí ještě známé není, podle šéfa Pirátů by však schopným odborníkem v čele resort mohl být advokát Lipavský. „Jan pomohl zabránit nevýhodnému odkupu Smartwings i vstupu čínských a ruských firem do projektu Dukovany II a má lví podíl na tom, že Sněmovna řeší hybridní hrozby,“ napsal Bartoš na Twitteru.
Taková volba by však mohla narazit u prezidenta Miloše Zemana, který s názory Lipavského na Čínu, Rusko či postoj k visegrádské čtyřce zcela nesouzní.
Ke kritice, že Piráti nemají nikoho, kdo by odborně, osobnostně i z hlediska organizačních schopností mohl ministerstvo efektivně řídit, se v rozhovoru pro iDNES.cz připojil například europoslanec Jan Zahradil. Lipavskému vyčetl mimo jiné kritický přístup k Rusku a Číně, ministr se má podle něj snažit o dobré vztahy s co nejvíce státy.
Takový postoj by se nemusel zamlouvat ani prezidentu Zemanovi, který se netají tím, že Rusko a Čínu považuje pro Českou republiku za významné partnery.
Lipavský také odmítl plán prezidenta na přestěhování české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, protože by to podle něj bylo v rozporu s mezinárodním právem i společným postojem EU. Zároveň kritizoval Zemanův postoj v kauze Vrbětice.
