O miliony se přel se státem Smrž už letos v březnu, Obvodní soud pro Prahu 2 jeho žalobu ovšem zamítl. Pražský městský soud jeho rozsudek ve čtvrtek potvrdil.
Smrž v žalobě na stát rozdělil požadované odškodné do několika bodů. Nejvíc peněz, 22,6 milionu korun, chtěl vysoudit za podíl ze zisku ve společnostech, kde nemohl během trestním stíhání působit. Další peníze žádal za to, že nemohl působit v představenstvu některých firem, za právní služby, škody vzniklé zablokováním bankovního účtu a za nemajetkovou újmu.
Podle soudu však Smrž neprokázal, že by mu společnosti vyplácely jako společníkovi uváděný zisk, a že kvůli trestnímu stíhání o peníze přišel. „Zisk mu nebyl vyplácen ani před trestním stíháním, ani po něm,“ uvedl odvolací senát ve čtvrtek v odůvodnění.
Zástupce zbrojaře před městským soudem mluvil i o Martinu Bartákovi, bývalém ministru obrany, který v kauze tatrovek také figuroval. Narážel na to, že dříve přiznané odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 180 tisíc a omluva od ministerstva spravedlnosti Bartákovi možná stačí, ale Smržovi ne. „Jemu to skutečně nestačí,“ hájil svého klienta právník.
Trestní stíhání Smržovi podle zástupce způsobilo také zdravotní problémy, problémy v rodině a mezi přáteli a v podnikání. „Pohyboval se v době, kdy bylo zahájeno trestí stíhání, v mnohem širších kruzích než doktor Barták. Nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. A tu svoji újmu způsobenou trestním stíhám nesl velmi špatně,“ dodal.
Zbrojař už v roce 2014 poukázal na to, že mu kvůli trestnímu stíhání vznikla v souvislosti s jeho podnikáním ve zbrojním průmyslu škoda okolo 100 milionů korun. Po pravomocném zprošťujícím verdiktu ale řekl, že náhradu škody nebude požadovat po státu, ale po konkrétních lidech, kteří mu ublížili.
Kauza tatrovek
Exministr Barták, který v kauze také figuroval, v minulosti na stát podal rovněž žalobu a žádal 200 tisíc korun. Později ji však stáhl. Úřad jim oběma v březnu 2016 přiznal za zhruba čtyřleté stíhání písemnou omluvu a 180 tisíc korun.
Barták i Smrž byli stíháni zhruba čtyři roky. Soudy nakonec rozhodly, že se ani jeden z mužů nedopustil trestného činu. Pravomocně je osvobodil v prosinci 2014.
Obžaloba původně tvrdila, že Barták se Smržem chtěli od představitelů Tatry úplatky za vyřešení problémů se zatěžkávacími zkouškami, které firma měla při dodávce terénních aut. Tehdejší první náměstek ministryně obrany Barták prý v roce 2008 při návštěvě amerického Centreville, kam odjel jako člen delegace premiéra Mirka Topolánka, neúspěšně požadoval po předsedovi dozorčí rady automobilky Tatra Williamu Cabanissovi úplatek ve výši přes 80 milionů korun.
Bartákův známý a majitel zbrojařské firmy MPI Group Smrž se podle obžaloby snažil vylákat z představitelů Tatry peníze tím, že před nimi předstíral vliv na představitele českého ministerstva obrany i vlády. Podle názoru pražského vrchního soudu však měli zájem na korupčním jednání spíše představitelé Tatry.
