Sedlmajer nepopírá, že chtěl 15. července v Národním památníku hrdinů heydrichiády v kostele v pražské Resslově ulici krást. Muzeum, které připomíná tragický osud Jana Kubiše, Josefa Gabčíka a dalších výsadkářů podílejících se na odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, navštívil toho dne během odpoledne.
„Uviděl jsem tam dřevěnou kasičku na peněžní dary a rozhodl jsem se, že ji přemístím do krypty muzea. Chtěl jsem z ní vzít peníze. V kryptě jsem kasičku násilím otevřel. Zjistil jsem, že je v ní jen asi tisíc korun v drobných mincích,“ vypověděl na policii mladý zloděj. Ani ty si prý neodnesl, protože ho v kryptě vyrušila přicházející skupina turistů.
S jeho tvrzením ohledně částky nesouhlasí ředitel památníku Petr Hampl, ani Václav Ježek - představený pravoslavného Kostela svatého Cyrila a Metoděje, pro který se peníze vybírají. Podle nich muselo být v kasičce 15 až 20 tisíc korun.
„Našli jsme ji s vypáčeným zámkem v kryptě, zůstalo v ní jen pár drobných. Naposledy se vybírala tři týdny předtím a co já vím, tak tam za tuhle dobu bylo vždycky kolem dvaceti tisíc. Byla už určitě zaplněná, mince necinkaly o dno,“ řekl u soudu šéf památníku Hampl s tím, že vstup do muzea je zdarma, takže návštěvníci přispívají právě do této kasičky a to i eurovými nebo dolarovými bankovkami.
Podle správce farnosti Václava Ježka, který si všiml chybějící kasičky jako první, v ní mohlo být asi 15 tisíc korun.
„Teď jsem si ověřoval, že průměrně za týden se vyberou asi dva tisíce korun. Je už ale po turistické sezóně. Ta byla v červenci v plném proudu, peněz tak bylo v kasičce určitě víc. Za tři týdny v ní mohlo být asi 15 tisíc korun,“ uvedl u soudu Ježek. Vybrané peníze se podle něj používaly třeba na nákup věnců nebo šly na provoz kostela.
Obžalovaný Sedlmajer si rozsudek vyslechnout nepřišel. U předchozích jednání reportérovi iDNES.cz řekl, že nesouhlasí s přítomností zpravodajské kamery. Nastoupil prý do nového zaměstnaní a kdyby tam zjistili, co udělal, mohl by o místo přijít. „Nechci být na té kameře, aby to neviděl nikdo v práci,“ zdůraznil Sedlmajer, který si zakrýval obličej.
Soudce Jiří Horký mladíkovi neuvěřil, že v muzeu nic neukradl. Za věrohodné naopak považuje svědectví kněze i ředitele památníku, že v kasičce bylo nejméně 15 tisíc korun. Sedlmajerovi vyměřil 250 hodin obecně prospěšných prací. Za každou neodpracovanou hodinu ho čeká jeden den ve vězení. Zloděj také musí kostelu uhradit odcizených 15 tisíc korun. Rozsudek zatím není pravomocný.
Zloděj moralizuje. U soudů by podle něj neměla být média:
Jízdenkový fantom
Sedlmajer nestojí před soudem poprvé. Kradl už jako sedmnáctiletý. V únoru 2011 v jednom domě na Národní třídě v Praze odcizil ze zábradlí schodiště mosazné držáky. Škoda se vyšplhala k deseti tisícům korun.
Pak přišla série krádeží, při kterých se v osmnácti letech specializoval na prodejce jízdenek městské hromadné dopravy. V listopadu 2011 v Praze na Smíchově žádal v jedné trafice třicet jízdenek po 32 korunách. Když prodavačka lístky přepočítávala, vytrhl jí z ruky téměř celý balíček a utekl. Škoda přesáhla šest tisíc korun.
Stejnou taktiku vyzkoušel na Karlově náměstí, kde ukradl lístky za 6 400 korun. Na Vinohradech odcizil 160 jízdenek, ve Štefánikově ulici v Praze 5 vytrhl prodavačce z ruky 180 lístků, z novinového stánku na Václavském náměstí si odnesl 200 nezaplacených jízdenek.
Na Jungmannově náměstí Sedlmajer přitvrdil. Na trafikantku vytáhl pistoli. Maskován dámskou parukou a tmavými brýlemi tehdy na prodavačku vykřikl: „Dělej, dej to sem, ty vole, dej sem všecko, dej sem prachy, ty vole!“ Žena se před lupičem ze strachu o život schovala pod pult a snažila se mobilním telefonem přivolat policisty.
V řadě případů pomáhal Sedlmajerovi při krádežích jízdenek kamarád Jan Zalužanský. Na různých místech Prahy společně okradli více než dvacet prodejců. Vzali jim dohromady na pět tisíc jízdenek za bezmála 150 tisíc korun.
V prosinci 2012 dostal Sedlmajer za zmíněnou loupež a sérii krádeží u obvodního soudu 26 měsíců ve věznici s dozorem. Jenže odvolací Městský soud v Praze později nepodmíněný trest zrušil a sériovému zloději dal výchovnou podmínku - 30 měsíců vězení s odkladem na zkušební dobu 4 let.
„Má velice kritický náhled na jednání, jehož se dopustil, a je zde velká šance, že by se mohl zařadit do řádného života,“ uvedl v pravomocném rozsudku předseda odvolacího senátu Jaroslav Cihlář.
Ukradená kasička s penězi pro opuštěné psy
Sedlmajer se ale nepolepšil. Letos 11. února ukradl se svým kamarádem O. F. kasičku na pražském Újezdu. V obchodě se zvířecími potřebami upoutal pozornost prodavačky a O. F. zatím sebral na pultu charitativní pokladnu. Po vánoční sbírce v ní bylo téměř 70 tisíc korun pro psí útulek.
Také v tomto případě Sedlmajer po dopadení tvrdil, že v odcizené kasičce bylo mnohem méně peněz.
Krádež kasičky zachytila bezpečnostní kamera (11. 2. 2017):
„Všechny peníze jsme ještě na Petříně přesypali do mé tašky, kterou jsem měl přes rameno. Pak jsme si vzali taxíka a jeli jsme ke mně domů, kde jsme hotovost přepočítali. Rozdělili jsme si to napůl. Bylo tam dohromady něco kolem deseti tisíc,“ tvrdil před soudem Sedlmajer.
Kasička na sbírku pro opuštěné psy
Václav Žák, jednatel společnosti NOI concept, které prodejna patří, ale ukradenou částku vyčíslil na nejméně 67 768 korun.
„Ta sbírka probíhala tak, že jsme měli vyrobené náramky nebo klíčenky a ty jsme za určitou částku nabízeli zákazníkům, peníze šly do kasičky. Udělali jsme inventuru tohoto zboží a zjistili jsme, jaká minimální částka musela v pokladně být,“ řekl soudci Žák. Peněz v kasičce podle něj bylo určitě víc, řada zákazníků je darovala, aniž by za to něco chtěla.
Za podíl na této krádeži dostal Sedlmajer letos v červnu trestním příkazem 200 hodin obecně prospěšných prací. O. F. trestní příkaz odmítl a vymínil si hlavní líčení. Když zjistil, že se k závěrečnému jednání v této věci přišel podívat štáb iDNES.cz s kamerou, schovával se na chodbě a pak ze strachu odmítl jít do jednací síně. Soudce Ondřej Lázna potrestal O. F. ročním vězením s odkladem na zkušební dobu tří let. Oba zloději také mají nahradit „podle svých možností“ způsobenou škodu.
Pět měsíců po tomto činu kradl Sedlmajer znovu. Šlo o už zmíněný případ odcizené kasičky v Národním památníku hrdinů heydrichiády.
Zbabělost před kamerou. Zloděj nechtěl ukázat tvář, odmítl jít k soudu:
