Podle úterního nepravomocného rozsudku však v tomto ohledu jako zadostiučinění postačuje 250 000 korun, které muži už dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti.
Hala původně čelil stíhání kvůli pronájmu odpočívadel. Po domovních prohlídkách pak policie uvedla, že u něj našla diskety s dětskou pornografií. Zatímco stíhání v první kauze zrušilo Nejvyšší státní zastupitelství, případ pornografie se dostal až k soudům, jež Halu pravomocně osvobodily. Nepodařilo se totiž prokázat, že by materiály vlastnil úmyslně. Podle manažera byl tento případ uměle vytvořen kvůli tomu, aby ho přinutil spolupracovat s policií.
Ministerstvo Halovi jako odškodné za nezákonný úřední postup vyměřilo celkem 300 500 korun. 250 000 za psychickou újmu a zbytek za průtahy řízení. Muž se pak obrátil na Obvodní soud pro Prahu 2 s žalobou, v níž nejprve požadoval téměř 100 milionů korun a později na základě znaleckých posudků částku snížil na 44,8 milionu.
U soudu Hala už dříve řekl, že stíhání nenávratně změnilo zbytek jeho života i života jeho rodiny a blízkých. Uvedl, že falešného označení za pedofila se nikdy úplně nezbavil.
Soudce Tomáš Bělohlávek v úterý v souladu se znaleckým posudkem uznal, že Halovi náleží 1,7 milionu korun jako peníze, které si kvůli stíhání nemohl vydělat. „Dříve vykonával podnikatelskou činnost a dosahoval konstantních příjmů. Je zde naplněn požadavek vysoké pravděpodobnosti toho, že by této úrovně příjmů dosahoval i v době stíhání,“ řekl.
Soud dále připustil, že trestní řízení doprovázely nepřiměřené průtahy. Vyčíslil je na 47 500 korun, ale vzhledem k tomu, že ministerstvo už Halovi za délku řízení přiznalo částku vyšší, Halovy požadavky v tomto ohledu zamítl. Stejně tak mu nedal nic za negativní medializaci, kterou podle soudce nelze přičítat policii.
Milena Kadlecová z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových navrhovala žalobu kompletně zamítnout, proti tomu se ale ohradil Halův advokát Jan Szewczyk. „Žalobce (Hala) to vnímá jako cynismus a výsměch,“ prohlásil a zkritizoval stát za to, že neprojevil sebemenší zájem o mimosoudní dohodu. Hala podle něj vzhledem k tomuto postoji nemůže brát vážně ani písemnou omluvu, kterou mu zaslalo ministerstvo.
Právník také nesouhlasil s argumentem státu, že nároky vznesené Halou zcela vybočují z obdobných případů odškodnění. „Žalovaná strana neoznačila jeden jediný srovnatelný případ, protože žádný takový neexistuje a nelze se na něj odvolávat. Toto je excesivní případ, který v tuzemské rozhodovací praxi nemá srovnání,“ tvrdil.
Stejný soud řeší ještě další Halovu žalobu, v níž žádá 68 milionů za stíhání ohledně odpočívadel.
18. února 2019 |
