Jednou z těch, které ve vědě zanechávají výraznou stopu, je Petra Guasti. Na spočítání jejích akademických titulů by sotva stačila jedna ruka. Působí jako seniorní výzkumnice v Sociologickém ústavu AV ČR a je docentkou demokratické teorie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Svůj život zasvětila výzkumu demokracie, populismu a demokratických proměn ve státech Evropy. Tento výzkum ji přivedl i na mezinárodní scénu – Guasti je totiž součástí vedení Evropského konsorcia pro politické vědy, největší evropské asociace v oboru politologie.
Docentka demokratické teorie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Petra Guasti.
Za jeden z vrcholů své kariéry považuje Guasti roční působení na Harvard Kennedy School. „To mi umožnilo zapojit se do mezinárodní akademické debaty na nejvyšší úrovni,“ popsala.
„Akademická sféra může být náročná pro všechny, a proto považuji za důležité budování podpůrného prostředí, ve kterém se mohou vědkyně i vědci rozvíjet a dosahovat excelence,“ odpověděla Guasti na otázku, jak se cítí ve vědeckém prostředí. Sama je však členkou několika iniciativ, které podporují ženy ve vědě, zajišťují rovné příležitosti a motivují další generace.
V práci přepínám mezi kamarádkou a mámou
Anežka Kuzmičová, vědkyně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, zkoumá vztah dětí ke čtení a informacím. „Zjišťuji, co děti prožívají při svém každodenním poznávání světa a jak by se jejich prožitky daly využít ve formálním vzdělávání,“ popsala pro iDNES.cz. Kuzmičová dříve působila například na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nebo na Stockholmské univerzitě, kde získala doktorský titul. Absolvovala také řadu zahraničních stáží.
Za vrchol své kariéry považuje dva milníky. V roce 2022 obdržela cenu Neuron pro nadějné vědce a vědkyně. O rok později získala pro svůj výzkum prestižní grant Evropské rady pro výzkum (ERC) v hodnotě jeden a půl milionu eur.
Každé dítě může číst s radostí. Laureátka ceny pro mladé vědce radí, jak nalákat potomky ke čtení |
Na otázku, jak se jako žena ve vědě cítí, odpověděla: „Jsem zvyklá přetavovat svoje nevýhody ve výhody, což platí pro gender i pro jiné vrozené dispozice, například národnost. Většinu dosavadní kariéry jsem strávila v zahraničí. Když jsem ve dvaceti šesti letech začala pracovat na Stockholmské univerzitě, nesnažila jsem se zapadnout, ale ze svého cizinectví jsem udělala přidanou hodnotu. Takhle to dělám i s ženskou zkušeností, třeba v práci s dětskými participanty přepínám mezi kamarádkou a mámou.“
Na drzost reaguji suverénně a hlasitě
Rozdíly v přístupu k vědcům a vědkyním vnímá mnohem víc v Česku než v zahraničí. „Nedávno mi jedna česká špičková odbornice vyprávěla, že na přednášce, kde obhajovala svou profesuru, musela čelit podezření, že přednáší cizí poznatky a neuvádí zdroje. Já takovou historku nemám, taky jsem se však dosud zdárně vyhýbala situacím, kde jde o tituly. Na drzost ale umím reagovat suverénně a hlasitě a tohle se snažím předávat i kolegyním, které vedu a dělám jim mentorku,“ uvedla vědkyně.
Nejhorší v EU. Česko nezvládá využívat potenciál vědkyň, uvádí zpráva |
Anežka Kuzmičová je však nejen vědkyní, ale také matkou. Když byly děti malé, musela se vzdát času pro sebe a společenského života, aby mohla pracovat. O péči se dělili s partnerem rovnoměrně, jinak by to, dle jejích slov, nebylo možné. „Jako vědecký pár jsme byli závislí na úspěších v grantových soutěžích. Ekonomická nestabilita nám výrazně ubírala energii, nejvíc během uzavírky škol v pandemii, kdy jsme se nemohli ze svých pozic nijak uvolnit,“ uvedla.
Vysoké nároky a velká konkurence
Vědkyní, kterou v roce 2025 zařadil časopis Forbes do žebříčku 30 pod 30, je Alena Budinská. Ve svém výzkumu se tato mladá vědkyně zaměřuje na studium peptidů, u kterých by ráda vyvinula nové funkce. To by mohlo urychlit a zefektivnit přípravu různých léčiv.
Své nové metody se snaží aplikovat například na lék Rinvoq, který patří mezi padesát nejprodávanějších léků na světě. Tím by se mohla nejen zefektivnit výroba léku, ale i snížit jeho cena.
Vědkyně Alena Budinská
„Ve vědě jsou, ostatně jako ve spoustě dalších oborech, vysoké nároky a velká konkurence,“ zmínila Budinská. Její kariéra se nastartovala především stáží v laboratoři švýcarské univerzity ETH. Tam ke konci loňského roku navíc i obhájila doktorský titul.
Nyní se přesouvá do soukromé sféry a nastupuje do farmaceutické firmy Johnson & Johnson, rovněž ve Švýcarsku. Nadále se bude věnovat efektivní syntéze různých léčiv.
Ženy ve vědě se podle zkušeností Budinské snaží spojovat a zakládat různé spolky či organizovat setkání, kde si mohou nasdílet své zkušenosti.
Vytvořila konsorcium a vychovala dva syny
Vědkyně Pavla Jendelová se ve své práci zabývá regenerací míchy. Zkoumá mechanismy, které jsou zapotřebí k tomu, aby poškozená nervová tkáň získala zpět své původní vlastnosti, tedy aby mohly nervové buňky v poraněné míše znovu vést signály z mozku do svalů a naopak. Při své kariéře také zvládla vychovat dva syny.
„Zatím jsou všechny naše snahy v experimentální rovině, na laboratorních zvířatech, ale věříme, že pokud budeme vědět, co nervová tkáň ke své regeneraci potřebuje, tak se časem najde i způsob, jak tyto znalosti uplatnit v lidské medicíně,“ uvedla.
Jendelová vytvořila konsorcium složené z 11 institucí napříč republikou, které uspělo ve výzvě Excelentní výzkum v Operačním programu Jana Amose Komenského. Získalo pětiletý projekt v hodnotě necelých 500 milionů korun, který řeší výzvy regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství a zaměřuje se na tkáně, které doktoři dosud neumí léčit. „Součástí týmu je i profesor James Fawcett z Univerzity v Cambridge, se kterým spolupracuji už od roku 2017,“ uvedla.
Dělat vědu a vařit večeři
„Já jsem asi docela netypicky nikdy za 35 let práce ve vědě neměla za svého přímého nadřízeného muže, (kromě jedné zahraniční stáže v Melbourne), takže jsem nikdy netrpěla nějakým pohrdáním nebo sexismem,“ uvedla Jendelová.
Jak muži, tak ženy podle ní mohou být dobrými nebo špatnými vědci. „Mám však dojem, že muži bývají mnohem netrpělivější, chtějí vše rychle a hned a často z vědy utíkají za lepšími platy a většími jistotami hned po ukončení postgraduálního studia,“ uvedla. Ženy jsou podle ní trpělivější a hledají způsoby, jak se s dětmi do práce vrátit třeba jen na kratší úvazek.
„Snažím se jim maximálně vyjít vstříc, protože sama vím, jak je věda náročná na čas, a že není jednoduché cestou domů přeřadit z vědeckých otázek na to, co budu vařit k večeři,“ uzavřela.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2015 za účelem poukázat na nerovné zastoupení žen ve vědě. V České republice je podle Sociologického ústavu AV ČR postavení žen ve vědě nejhorší v celé EU. Stát podle něj také málo využívá potenciál kvalifikovaných žen ve vědeckých oborech.
