Metnar řekl, že se nesmí opakovat scénáře, kdy se v krizi nejprve šetřilo na výdajích na obranu. Připomněl důsledky předchozí hospodářské krize, kdy se rozpočet ministerstva obrany výrazně snižoval a rozvoj armády se zastavil.
Kvůli tehdejším škrtům si armáda stěžuje na výrazné podfinancování, kvůli kterému stále používá desítky let starou techniku. Po zhoršení bezpečnostní situace ve světě se Česko snaží armádu modernizovat, ministerstvo obrany proto nakupuje techniku za desítky miliard korun.
Spojencům z NATO Česko slíbilo, že do roku 2024 bude vydávat na svou obranu dvě procenta ze svého HDP, na příští rok vládní koalice slíbila dosažení hranice 1,4 procenta HDP. V posledních měsících ale někteří politici nutnost dodržení závazku vůči NATO zpochybňovali, peníze by podle nich bylo lepší investovat do jiných oblastí.
Situaci zkomplikovala pandemie koronaviru a její dopady na ekonomiku. Metnar připomněl, že ministerstvo obrany již kvůli předpokládaným ekonomickým důsledkům vrátilo do státního rozpočtu 2,9 miliardy korun, ministerstvo se tak podle něj zachovalo odpovědně a solidárně.
Souhlasíte s Metnarovým záměrem odejít z funkce, pokud by obrana přistoupila ke škrtům ve výzbroji?
Zdůraznil, že peníze uvolnilo tak, aby se úspory nedotkly strategických vyzbrojovacích projektů, tedy například nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, děl nebo raketového kompletu SHORAD.
Nesmí se opakovat škrtání z minulosti
Podle Metnara bude mít současná krize na ministerstvo obrany určitý dopad. Zdůraznil ale, že se nemohou opakovat předchozí scénáře, kdy se v prvním místě škrtalo v rozpočtu ministerstva obrany. Modernizace armády se podle něj nemůže zastavit. Chce proto udělat maximum, aby se tak nestalo. „Nemám žádnou jinou ústupovou variantu a tady s tímto já tam (na vyjednávání o rozpočtu) půjdu. Celý život jsem si budoval nějaké renomé a nebyl bych u toho, kdyby to mělo mít špatný vývoj. A to říkám se vší zodpovědností, to mi nestojí za to,“ řekl ministr.
Obrana chce do výzbroje pořídit nová děla, dá za ně šest miliard |
Aby byla podle něj zajištěna obranyschopnost České republiky a modernizace armády, nemohou nastat razantní škrty. Zdůraznil, že předchozí krize dokázala, že omezení rozpočtu má následně dlouhodobý devastační dopady na armádu.
Metnar ocenil podporu, kterou premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno modernizaci armády vyslovil. Boj o výdaje na obranu je ale podle ministra záležitostí ministerstva obrany.
Babiš v nedávné minulosti připustil například odsunutí největšího armádního modernizačního projektu na nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) za asi 50 miliard korun. Později ale další modernizaci včetně nákupu BVP podpořil. Obrana dostala za úkol nalézt způsob financování tendru.
Obrana chce protáhnout splátky
Ministerstvo chce oproti předchozím předpokladům splátky protáhnout do roku 2028 a dodávky do roku 2027, původně se tak mělo stát již v roce 2026. Podle Metnara toto rozhodnutí neohrozí dodržení slibu v NATO, že do konce roku 2026 bude mít Česko k dispozici brigádu těžkého typu. Základní dodávky vozidel jsou podle ministra i nadále v plánu do roku 2026, v roce 2027 by pak armáda měla dostat podpůrnou techniku jako například servisní vozidla.
Za nová bévépečka chceme platit déle, napsala obrana výrobcům |
Sekci, která má na ministerstvu na starosti vyzbrojování, v současné době vede jako pověřený náměstek Lubor Koudelka. Ministerstvo na začátku roku vypsalo výběrové řízení, ve kterém by měl být nalezen řádný náměstek. Jeho výběr podle Metnara zbrzdila koronavirová krize. Nyní ministerstvo připravuje sestavení výběrové komise, která vybere z přihlášených kandidátů. S prací pověřeného náměstka Koudelky je Metnar spokojen. „Odvádí kvalitní práci a je tam zlepšení komunikace s poslanci,“ řekl.
Koudelka sekci vede od února, kdy na tuto pozici rezignoval Filip Říha. Ten odešel poté, co ministerstvo obrany čelilo kritice kvůli zakázce na nákup pasivních sledovacích systémů. Kritikům vadilo, že ministerstvo vládě předložilo nižší cenu, než za jakou byly systémy nakonec pořízeny. Říha odmítl, že by v této záležitosti pochybil a že by nedodržel zákon. Odchod zdůvodnil mediálním tlakem na ministerstvo.
Tehdejší události kritizoval nyní i Metnar. Ministerstvo podle něj čelilo „mediální masáži“ a bylo zatahováno do konkurenčního boje. „Byl jsem z toho už tak znechucen, že jsem premiérovi nabídnul rezignaci, protože to nemělo obdoby. Napsal jsem mu, že jsem připraven rezignovat, protože už toho mám dost. Stačilo slovo a jel jsem s rezignací na úřad vlády,“ řekl ČTK.
