V roce 2021 by mohlo být do misí vysláno až 851 vojáků, o rok později téměř o 100 více. Nyní může mít armáda v zahraničních misích až 1 096 vojáků, reálně jich je nasazeno méně. V plánovaných počtech není započítáno nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, o kterém bude Parlament rozhodovat zvlášť.
Podle Metnara se země, ve kterých bude armáda působit, nemění. Částečně se ale sníží celkové počty vysílaných vojáků. „Chceme působit tam, kde dosud, jen v o něco nižších počtech. ČR to chrání před terorismem a nelegální migrací,“ uvedl na twitteru. Návrh podle něj nijak neomezí schopnost armády pomáhat v krizi doma.
Vláda schválila mandát pro nasazení vojáků v misích v letech 2021-22, materiál jde do parlamentu. Chceme působit tam kde dosud, jen v o něco nižších počtech. ČR to chrání před terorismem a nelegální migrací. Návrh nijak neomezí schopnost armády pomáhat v krizi doma.
ČR by se podle návrhu měla zapojit do misí NATO, Evropské unie i OSN. Přesná podoba působení českých vojáků se může výrazně měnit zejména v Afghánistánu, kde na konci února podepsaly Spojené státy příměří s Tálibánem.
Do Afghánistánu nyní může armáda poslat až 390 vojáků, nový mandát počítá s nasazením 205 příslušníků českého vojska. Rozsah působení v zemi se mění už nyní. Na konci března armáda po dohodě se spojenci stáhla strážní rotu, která střežila spojeneckou základnu Bagrám.
Nyní se chce více soustředit na výcvik afghánských speciálních sil, do Kábulu se také vrátil polní chirurgický tým. Do Afghánistánu by také podle aktuálních potřeb českých jednotek mohla být vysílána jednotka s letounem CASA. V Kábulu by zároveň měla působit v počtu do 20 osob i nadále jednotka Vojenské policie, která má na starosti ochranu české ambasády.
V Iráku se počet vojáků ze současných 110 sníží na 80
Česko se v něm v zaměřuje na výcvik policistů a proti zbraním hromadného ničení, v minulosti také iráckým letcům radilo s používáním českých bitevníků L-159. S podobným zapojením na pomoc Iráku počítá armáda i do budoucna. Čeští vojáci, kteří v zemi působili, byli ale z Iráku v dubnu po zhoršení bezpečnostní situace dočasně staženi.
Další významnou misí zůstane Mali, kam by mohlo odjet až 135 vojáků oproti současným 150. Účastnit se budou mise OSN MINUSMA a výcvikové mise EU, která má za cíl pomoci malijským silám bojujícím proti islámským radikálům. Česko se plánuje vysláním speciálních sil zapojit i do protiteroristické operace, kterou povede Francie. Tuto misi vláda Parlamentu předložila odděleně.
V Pobaltí, kam NATO vyslalo více svých vojáků kvůli obavě pobaltských členů z Ruska, zůstane mandát zachován na současných 290 lidech. V zemi má česká armáda jednotku elektronického boje a minometnou četu. Do Pobaltí by se zároveň měla v roce 2022 vrátit jednotka s letouny Gripen, aby hlídala tamní vzdušný prostor.
Česká armáda ukončila střežení afghánské základny Bagrám, mise pokračuje |
Na Sinajském poloostrově i nadále v pozorovatelské misi MFO zůstane letecká jednotka se strojem CASA, která má na starosti například přepravu materiálu a členů mise. Počet vyslaných vojáků by se měl snížit z 25 na 20. Vojáci se budou účastnit i menších operací NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři.
Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připravena k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací jednotka s tzv. nasaditelným spojovacím modulem, která zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením. Sloužit v ní může až 56 vojáků.
Ministerstvo už dříve oznámilo, že letos plánuje v létě ukončit českou účast v misi unie ATALANTA, která bojuje proti pirátům v Adenském zálivu, Arabském moři a západní části Indického oceánu. Česká armáda má v misi od roku 2009 tři důstojníky.
Vyslání vojáků do zahraničí bude ministerstvo obrany podle předpokladů v příštím roce stát 1,73 miliardy korun a v roce 2022 zhruba 1,8 miliardy korun. Na roky 2019 a 2020 bylo plánováno 2,4 miliardy, respektive 2,34 miliardy korun.
