Co všechno o tornádu, které se prohnalo jižní Moravou, zatím víme?
Jednoznačně je to zatím nejvýraznější tornádový jev v moderních dějinách České republiky i Československa. Tornád u nás ročně evidujeme zhruba několik, s tím, že někdy máme třeba jen jedno, někdy jich máme více. Jev, který se vyskytl včera, je ale naprosto mimořádný. Co se týká velikosti zasaženého území i způsobených škod.
Tornádo na Moravě
Sledovat další díly na iDNES.tvTornáda se klasifikují takzvanou Fujitovou stupnicí od F0 do F5, s tím, že F5 je ta nejsilnější. Toto tornádo zatím klasifikujeme jako horní část F3, ale spíš to vypadá, že se jedná o F4. Pro to, abychom to byli schopni přesněji klasifikovat, je nutné, aby naši specialisté, kteří se na tornáda zaměřovali již v minulosti, ohledali škody. Právě proto tam po dohodě s hasičským sborem vyráží náš tým. Pak budeme schopni upřesnit, o jaký stupeň se přesně jednalo.
Takže se v současné době přesně neví trajektorie, kde přesně tornádo vzniklo nebo kde zaniklo?
Zatím ani nevíme, jestli to bylo jedno nebo více tornád za sebou, případně jestli to bylo jedno tornádo, které zeslabovalo a zesilovalo. Více by měl napovědět dnešní den. Kromě pozemní dokumentace budou kolegové zajišťovat také leteckou, která více napoví, zda se jednalo o jednu souvislou stopu nebo dílčí zasažené oblasti. Každopádně je to pro naše území naprosto mimořádný jev.
Fujitova stupnice
Nejsilnější dosud zaznamenané tornádo v Česku dosáhlo F3 (250 až 330 km/h). 2016: Červená Hora (F1) Zdroj: ČHMÚ |
Někde se mluví i o nejsilnějším tornádu ve střední Evropě za poslední desetiletí. Lze to potvrdit?
Radši bych nemluvil za ostatní státy. Podobně silná tornáda byla v minulosti třeba v Rakousku nebo Německu. U nás je to ale určitě mimořádný jev.
Nelze také vyloučit, že se něco takového nemohlo vyskytnout v předchozích stoletích, kdy by to uniklo pozornosti. Přece jenom nyní víme o každém tornádu, protože je dostupná foto- a videotechnika pro dokumentaci všech jevů, k tomu máme sociální sítě a internet, kde se informace dají rychle rozšířit.
Mrtví, zavalení, všude trosky. Sedm obcí na Moravě zpustošilo tornádo |
Do značné míry můžeme říct, že za posledních 25 let je to jednoznačně nejsilnější jev. V 19. a 20. století si nejsme jistí, ačkoli existuje podezření na srovnatelnou událost v západních Čechách, ale daleko méně zdokumentované. V předchozích stoletích by musela být náhoda, aby tornádo zasáhlo nějakou obec, kde by to někdo zaznamenal.
Na tornádu vznikaly savé víry
Na sociálních sítích lidé sdíleli nespočet fotografií a videí tornáda. Jak užitečné pro vás nyní tyto materiály jsou?
Hlavně pro to, abychom pochopili, co se tam vlastně stalo – jestli to bylo jedno nebo více, jaká byla struktura. Zatím z těch všech záběrů, které jsem měl možnost vidět, vyplynula jedna důležitá věc. A to, že se na vlastním, mateřském tornádu, které mělo průměr několik set metrů, vyskytly podružné savé víry.
Ty si můžete představit jako choboty daleko menšího měřítka než samotné tornádo. Vyskytují se na periferii mateřského tornáda a mají daleko silnější cirkulaci vzduchu a tedy mohou lokálně způsobit daleko větší škody. Tudíž část škod na místě může jít na vrub právě těmto savým vírům.
Tornádo se nedá předpovědět, to nejhorší už se přehnalo, říká meteoroložka |
Bylo hodonínské tornádo náhodné, nebo k jeho vzniku napomohly jevy předchozích dnů či týdnů?
Silné bouřky se v oblasti Česka, Bavorska, Rakouska, Polska či severovýchodní Francie se vyskytovaly už několik dní. K tomu, proč jedna ze supercel na jižní Moravě způsobila tornádo, informace zatím nemáme. Bude to předmětem dalších rozborů.
I u nás se může vyskytnout tornádo síly F5
Tornádo se tedy skutečně nedalo nijak předvídat?
Je to skutečně v podstatě nemožné. Dá se předpovědět, že část bouřek, které vzniknou v určité oblasti, budou takzvané supercely, tedy bouře, které výrazněji rotují kolem své osy a jejich cirkulace může způsobit vygenerování tornáda. Takže dokážeme předpovědět podmínky pro vznik supercel, v jakém kraji či okresu vznikne, ale nedokážeme říct, která z těch supercel případně tornádo způsobí nebo ne.
Tornádo na Moravě
Sledovat další díly na iDNES.tvNapadá mě, že i například v USA, kde jsou tornáda častější, funguje varování jen na několik minut dopředu.
V USA to funguje trochu jinak, Američané mají jiné radary s parametry, které umožňují efektivnější detekci supercel. U nás, a tím myslím víceméně celou Evropu, máme trochu jiné radary. Také je z nich možné vytáhnout informace, že daná bouřka může být supercelou, ale nedokážeme říct, jestli v jejich rámci vzniká tornádo nebo ne.
V USA je navíc situace specifická tím, že když detekují supercelu, která splňuje určité parametry, začnou vydávat výstrahu, že na ní může vzniknout tornádo a přes které oblasti bude zhruba postupovat. Navíc mají výrazný systém místních pozorovatelů a kamer, takže v momentně, kdy už je tornádo detekované a spouští se z bouře, vydává se na něj daleko větší upřesnění a varování.
#pocasi I v noci na dnešek se na našem území vyskytly silné bouřky doprovázené vydatným deštěm, kroupami o velikosti několika centimetrů a nárazy větru. Přes některé obce na Břeclavsku a Hodonínsku se přehnalo tornádo. Bouřky se budou výjimečně vyskytovat i v dalších dnech. https://t.co/a7RhgdqpkG
Nicméně v Americe jsou tornáda silnější. S čím to souvisí?
S celkovou cirkulací vzduchu nad danou oblastí: teplotními podmínkami, podmínkami proudění vzduchu, vlhkostí vzduchu, do jisté míry i terénem, ale hlavně obecně meteorologickými podmínkami.
Průměrně jsou v Americe tornáda silnější, ale zase to neznamená, že ani u nás v Evropě se nemůže vyskytnout tornádo o síle F5. Pouze jsou méně častá.
Tornáda v Americe a u nás jsou fyzikálně jedno a to samé, princip je stejný. Jediné, čím se Amerika vymyká, je, že mají příznivější podmínky pro vznikání supercel než u nás v Evropě. Nicméně i u nás tyto supercely jsou. O dané problematice se mnohem víc začalo mluvit až kolem roku 2000, 2001.
Co tedy začalo způsobovat větší vznik supercel nad Evropou?
To je právě chybná interpretace. Nezačalo se jich vyskytovat více, ale máme daleko lepší možnosti jejich detekce. Takže se vyskytlo více detekovaných supercel i tornád, ale to neznamená, že by v minulosti nebyly. Pouze se o nich tolik nevědělo.
To souvisí s přelomem tisíciletí a výrazně dostupnějším internetem a rostoucími možnostmi komunikace. Zároveň se mezi lidi dostaly první digitální fotoaparáty, byť s dnešními naprosto nesrovnatelné. Takže roste možnost, jak dát meteorologům vědět, co se kde stalo. Výrazně tak vzrostlo povědomí veřejnosti o těchto jevech a lidé vědí, čeho si všímat.
