Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Myslím, že předpověď se vyplnila hodně a možná ještě o trošičku víc,“ řekl Müller v Rozstřelu. Čísla podle něj odpovídají. Z hlediska hydrologického dosahu jde o situaci, která v Česku dlouho nebyla.
Müller uvedl, že došlo k blokování postupu tlakové níže nad Pobaltí dvěma tlakovými výšemi. „Jedna zabránila postupu směrem nad Pobaltí, což je jinak obvyklá cesta tlakových níží nad naším územím. A druhá tlaková výše pak zablokovala alternativní únikovou cestu směrem na severozápad. Vlastně vzaly tu tlakovou níži do kleští a držely ji nad námi,“ vysvětlil.
„Takže srážky nebyly extrémní co do intenzity – ale trvaly prostě příliš dlouho. Na malém prostoru napršelo tolik, co by normálně spadlo postupně nad stovky kilometrů dlouhým pásem Evropy,“ uvedl Müller.
Podobných událostí podle Müllera nebude přibývat, do budoucna by ale mohly být intenzivnější. „Je celkem normální, že máme za 25 let vícero povodní. Případy tu byly, jsou a budou – a možná jejich četnost zůstane stejná. Když už ale k takové situaci dojde, může to být velký průšvih,“ řekl.
V Ostravě se protrhla hráz Odry, voda zalila Přívoz. Kraj žádá o pomoc armádu |
Jedním z faktorů, které přispěly k intenzivním dešťům a povodním, mohlo být také extrémní teplo. „Musíme si uvědomit, že to, že bylo takhle teplo, bylo abnormální na začátek září, v červenci a v srpnu bychom se nad tím nepozastavovali. Směrem do podzimu je to neobvyklé. Ale co je důležité: intenzita srážek závisí na rozdílu teplot těch vzduchových mas. A ten byl, hlavně kvůli opravdu vysokým teplotám u nás, velký,“ popsal Müller.
Další vodní díla – ano, či ne?
Příčiny extrémních srážek jsou jedna věc, jejich následky pak druhá. Mohla by je zmírnit další vodní díla – například tolik diskutovaná přehrada v Nových Heřminovech?
Miloslav Müller není, podle svých slov, žádným zastáncem hromadného stavění přehrad. „Ale tato konkrétní by určitě pomohla a je škoda, že ještě nestojí. Ostatně, o její stavbě se uvažovalo už v roce 1911, v reakci na velké záplavy na počátku tisíciletí.
„Bez vodních nádrží by nám tu bylo ouvej a v některých místech bychom skutečně potřebovali další,“ odpověděl Müller na otázku, zda v odborné veřejnosti převládá názor, že přehrady pomáhají. Jako příklad účinných přehrad uvedl Vltavskou kaskádu. Ta je podle něj velmi účinná v zachycování slabších povodní.
Jako příklad opatření, které by bylo z vodohospodářského hlediska prospěšné, ale společensky a ekologicky je neprůchodné, uvedl Müller k regulaci Berounky. „Tato řeka, úplně neregulovaná, představuje rizikový prvek pro Prahu. Ale postavit na ní přehradu by znamenalo zničit nádherný kus přírody, přemyslovské lesy na Křivoklátsku... To by neprošlo, a je to tak správně.“
Podle Müllera není nutné, aby lidé opouštěli své domy v povodňových oblastech. „Nedivím se těm, kdo své rodné domy po stoleté povodni opravili a dál tam žijí,“ řekl. Něco jiného je podle jeho názoru nová výstavba na pozemcích, kde je jasné, že dřív nebo později k zaplavení dojde.
Nelze předvídat, kdy a kde dojde k další podobné povodni. „Kostkami se hraje vždycky znovu. Představa, že nám tu odbyla nějaká povodeň a máme na sto let vystaráno, neplatí,“ uzavřel Müller.
