Největší soud v zemi může vést žena. Přísná, náročná a téměř neznámá

  • 58
Za čtvrt roku se může stát Jaroslava Pokorná, předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 10, jednou z nejvlivnějších postav tuzemské justice. Vyhrála výběrové řízení na šéfku největšího soudu v zemi, jímž je Městský soud v Praze. O jejím jmenování rozhodne prezident. Pokorná je soudkyní 34 let, novináři ji však nikdy nezpovídali. Dosud také nebyla veřejně dostupná žádná její fotografie.

„Děkuji za váš zájem, ale ráda bych náš rozhovor odložila a posečkala na dobu po mém jmenování do funkce. Poté bychom se domluvili na jeho formě,“ vzkázala Jaroslava Pokorná v druhé polovině června, když ji autor článku požádal o interview. Krátce před tím Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že vyhrála výběrové řízení na post předsedy Městského soudu (MS) v Praze.

„Byla nejlépe připravená, její záměry spojené s výkonem funkce předsedkyně Městského soudu v Praze byly srozumitelné a realistické, přičemž zná dokonale prostředí a problematiku řízení justice,“ sdělila iDNES.cz Martina Stašková z ministerstva.

Závěrečné stanovisko výběrové komise nechce resort poskytnout s odůvodněním, že se s ním musí nejprve seznámit prezident republiky, který nového šéfa městského soudu do funkce jmenuje.

O významný post se ucházelo pět zájemců – tři současní místopředsedové MS, předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 a už zmíněná vítězka „tendru“ Jaroslava Pokorná, která vede Obvodní soud pro Prahu 10.

Kdo chtěl být předsedou MS v Praze:

JUDr. Simona Bradáčová, místopředsedkyně Městského soudu v Praze pro civilní úsek

Mgr. Jan Kadlec, místopředseda Městského soudu v Praze pro trestní úsek

Mgr. Aleš Sabol, místopředseda Městského soudu v Praze pro správní úsek

JUDr. Jaroslava Pokorná, předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 10

JUDr. Michal Princ, předseda Obvodního soudu pro Prahu 1

„Ve výběrovém řízení soutěžilo pět kolegů, se kterými se znám, co oni jsou v justici, nebo co já jsem v justici. Odmítal jsem ty kandidáty komentovat předem a stejně tak je nechci komentovat teď. Každý z nich nabízel nějakou mimořádnou kvalitu a zase třeba něco, co dělá jinak, než bych si přál. Ale kdyby se to nemělo změnit, tak nemá cenu dělat výběrové řízení. Já jsem v pohodě. Vyhrál ten, kdo možná třeba jen ten den byl u komise víc ve formě, nevím, s členy komise jsem nemluvil. Doufám, že paní kolegyně Pokorná bude  jmenována do funkce co nejdřív, abychom mohli začít jednat o tom, co připravit. Krátce poté, co skončí můj mandát, totiž končí ve funkci dva velmi důležití místopředsedové,“ řekl iDNES.cz šéf Městského soudu v Praze Libor Vávra. (Celý rozhovor je v úvodním videu k tomuto článku.)

Komise, která vybírala nového šéfa MS v Praze:

Mgr. Michal Franěk, náměstek ministryně spravedlnosti – předseda komise

JUDr. Klára Cetlová, náměstkyně ministryně

JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu

Mgr. Luboš Dörfl, Ph.D., předseda Vrchního soudu v Praze

JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze

„Členy komise ustavené za ministra Roberta Pelikána (resp. jeho nástupce Jana Kněžínka) ministryně Marie Benešová neměnila,“ informoval mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

„V případě výběrového řízení na předsedu Městského soudu v Praze jsme nezaznamenali vůči způsobu výběru žádné výhrady – od členů výběrové komise ani od neúspěšných uchazečů. Předpokládáme tedy, že výběr proběhl spravedlivě a zvítězila paní doktorka Pokorná jako nejlepší z uchazečů,“ uvedla prezidentka Soudcovské unie (SU) Daniela Zemanová.

„Senzace nečekejte.“

O osmapadesátileté Jaroslavě Pokorné lze najít ve veřejných zdrojích jen minimum informací. Vedle stručného profesního životopisu snad jen to, že v uplynulých letech podala na několik podřízených kvůli jejich prohřeškům kárnou žalobu. „O žádný rozhovor jsem nikdy nebyla požádána,“ vysvětluje šéfka obvodního soudu.

Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie ČR

„Skutečnost, že není veřejně známá, je v případě nových předsedů krajských soudů častá – většinou se jimi stávají předsedové okresních soudů nebo místopředsedové krajských soudů, což jsou většinou veřejnosti – alespoň v celostátním měřítku – nepříliš známé osoby. Předsedové krajských soudů by však v každém případě měli se sdělovacími prostředky komunikovat. Pevně věřím, že nastávající paní předsedkyně bude mít na věc stejný názor,“ míní prezidentka SU Zemanová.

V průběhu písemné komunikace s iDNES.cz o sobě Jaroslava Pokorná napsala alespoň několik vět. „Žádné mimořádné věci, zajímavé pro čtenáře, však nečekejte. Můj dosavadní profesní život byl naplněn obyčejnou soudcovskou prací a poté k tomu manažerskou prací, bez nějakých senzací,“ připsala do jednoho z e-mailů.

Právnickou fakultu Univerzity Karlovy vystudovala v polovině 80. let a soudit začala na konci roku 1986. „Od samého počátku se věnuji občanskoprávní agendě, kterou soudím dosud. Žádné kauzy související s politikou jsem nikdy nerozhodovala. Poprvé mi byl vstup do KSČ nabídnut již na právnické fakultě a poté v roce 1987. Nejednalo se však o žádný tlak, ale o velmi decentní nabídku. Do KSČ jsem nikdy nevstoupila. Jak vyplývá z mého životopisu, justičním funkcionářem jsem se stala hluboce po roce 1989.“

Konkrétně v červnu 1998, kdy získala pozici místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1. V květnu následujícího roku přešla na Prahu 4. Tento soud později osm let vedla. Šéfkou Obvodního soudu pro Prahu 10 je od února 2015.

„Ve své soudcovské činnosti jsem nezažila žádné tlaky politické, společenské nebo mediální. S korupcí v justici jsem se nikdy ve svém okolí nesetkala. Nikdy jsem nebyla kárně stíhaná. Během své kariéry jsem se věnovala přednáškové činnosti, vzdělávání justičních čekatelů, asistentů soudců a vyšších soudních úředníků. V justiční samosprávě jsem nikdy nepůsobila,“ doplnila. Dotaz na to, jaké má záliby a jak tráví volný čas, nechala bez odpovědi.

Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 Jaroslava Pokorná

„Má pověst přísného a náročného člověka. Možná je to dobře, protože ono je to někdy potřeba. Proto se mi líbí ta výběrová řízení a (časově) omezené mandáty, protože se mají střídat období velkorysého budování a pak jistého úklidu a srovnání té situace. Tím neříkám, že ona není vizionář, to tedy je. Ale myslím, že jako žena je podstatně důslednější,“ myslí si Vávra.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová už poslala do Strakovy akademie návrh na jmenování Jaroslavy Pokorné předsedkyní pražského městského soudu. Z vlády dokumenty zamíří k prezidentu republiky. Pokud Miloš Zeman na návrh kývne, ujme se Pokorná funkce 1. října letošního roku.

Vávra chce vést Soudcovskou unii

„Doufám, že se budu stěhovat jen o patro. Když jsem odcházel (v roce 2011) z Obvodního soudu pro Prahu 1 sem, tak jsem vyházel asi tři popelnice starých publikací, samozřejmě tříděných. Teď toho nebude tolik, to bude jeden rudl. Psané knihy už nemají v právu zdaleka takovou váhu. Všechno máme v informačních serverech,“ říká Libor Vávra.

Patří mezi nejcitovanější justiční činitele v Česku. K médiím je vstřícný. Možná i proto, že v mládí chtěl být novinářem. „Asi mi nedělá potíže mluvit. Teď je otázka, jestli je to dobrá, nebo špatná vlastnost,“ usmívá se.

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra je členem jednoho z odvolacích senátů

Za jeho sedmiletého působení zůstal Městský soud v Praze velmi otevřenou institucí. Vávra tvrdí, že v tomto směru jen navázal na své předchůdce – Petra Beneše a Jana Sváčka.

„Mimochodem já jsem byl první tiskový mluvčí Městského soudu v Praze. Bylo to někdy v roce 1994. Přijel jsem z nějakého školení v Nizozemí a nadšeně jsem vyprávěl, že tam mají tiskové mluvčí. Tehdejší předseda soudu Beneš se usmál a druhý den mi přišel papír, že mě tím pověřuje,“ vzpomíná.

Soudit nepřestal ani během výkonu funkce předsedy soudu. V současnosti je členem jednoho z odvolacích trestních senátů. „Počítám s tím, že budu na zdejším soudu pokračovat jako odvolací soudce. Je jen otázka, do jakého senátu budu od 1. října zařazen, to nějak předjednáváme. Takže pokud jde o odbornou agendu, tam jsem si vcelku jist,“ rýsuje svou budoucnost.

Libor Vávra v září 2013, kdy předsedal Obvodnímu soudu pro Prahu 1

„A asi před třemi týdny jsem se rozhodl, že zkusím v říjnu kandidovat na prezidenta Soudcovské unie, což je něco, co jsem dělal před osmnácti lety (ve funkci byl v letech 1996 až 2002, poté zůstal čestným prezidentem, pozn. red.). Chci zkusit, jestli mám té organizaci, kterou mám rád a která mě vychovala, ještě na oplátku co nabídnout,“ dodává.

Spekulacemi o možném angažmá na Nejvyšším či Ústavním soudu se zabývat nechce. „To jsou hypotetické řeči. To by mi tu nabídku někdo musel dát. Slyšel jsem o tom v kuloárech spoustu řečí, ale ptají se mě na to jenom novináři.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video