Vondrův úřad přidělil stamilionovou zakázku bez výběrového řízení.

Vondrův úřad přidělil stamilionovou zakázku bez výběrového řízení. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Udělejte si přehled v kauze ProMoPro, která vypukla před měsícem

  • 78
Před měsícem vypukl skandál týkající audiovizuální zakázky za půl miliardy v době českého předsednictví EU. Kvůli firmě ProMoPro, kolem které se celá kauza točí, se rozhádali ministři, do práce se pustili cifršpioni i policie. Udělejte si s námi v celé kauze přehled.

Kde jsou kořeny skandálu? Vládní sekce pro evropské předsednictví pod vedením tehdejšího vicepremiéra Alexandra Vondry (ODS) v roce 2008 zadala firmě ProMoPro zakázku na zajištění audiovizuálních služeb. Bez výběrového řízení, ale takzvaným jednacím řízením bez uveřejnění, kdy je oslovena jen jedna firma. Cena zakázky, realizované v prvním pololetí 2009, neměla přesáhnout 85 milionů.

Proč zrovna ProMoPro? Firma zakázku dostala kvůli exkluzivnímu postavení na českém trhu, jiná společnost by to nezvládla, tvrdí Úřad vlády. Firmě manželů Veselých v tomto napomáhala hlavně výhodná smlouva s Kongresovým centrem Praha, kde se akce při předsednictví pořádaly. Většinu prací v reálu ale zajišťovala jiná firma - společnost NWDC. To, že by ProMoPro mělo v Kongresovém centru nějakou exkluzivitu, opakovaně popřel jeho šéf.

Jak se na skandál přišlo? Komerční banka v říjnu 2010 nahlásila ministerstvu financí podezřelé chování klienta, firmy ProMoPro, protože na jejím účtu téměř rok leželo 101 milionů. Trestní oznámení podal právě Finančně-analytický útvar ministerstva financí. O několik dní později kontrovali trestním oznámením i majitelé ProMoPro. Zisk firmy v této zakázce byl podle ministerstva financí 61 milionů, dalších 45 si manželé Veselí, majitelé společnosti, poslali na soukromé účty. Subdodavatelská NWDC také poslala 135 milionů do Rakouska na účet, ke kterému měl přístup obchodní partner Veselých Libor Veverka. Rakouské úřady posléze peníze na účtu zablokovaly.

Kauza ProMoPro - diagram finančních toků

Kolik stát za zakázku zaplatil? Podle prvních zpráv v médiích ProMoPro údajně vyfakturovalo za služby 766 milionů, desítky faktur byly však stornovány a jiné řešeny dobropisem. "Cifršpioni" ministerstva financí operují s 525 miliony. Šéf ProMoPro uváděl mezi 492 až 496 miliony. Úřad vlády počítal s 551 miliony. NWDC z toho dostalo od firmy Promopro přes 378 milionů. Stát tak každopádně za zakázku zaplatil několikanásobně víc, než bylo dohodnuto, zhruba čtvrtinu celého rozpočtu určeného na předsednictví.

Na čí hlavu padá vina? Bývalý vicepremiér a nynější šéf rezortu obrany Alexandr Vondra tvrdí, že nic špatného neudělal. Za podepisování smluv byl v době předsednictví EU zodpovědný šéf Úřadu vlády Jan Novák, já jsem smlouvu nevyjednával ani nepodepisoval, hájí se Vondra. Nárůst ceny zakázky vysvětluje tím, že akcí spojených s řízením Unie bylo nakonec mnohem více. Problematickou zakázku zatím odnesla jen tehdejší Vondrova náměstkyně Jana Hendrichová, kterou její nynější šéf, ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) odvolal z funkce šéfky odboru pro záležitosti EU.

Proč se hádají ministři a premiér? Podle Vondry je celá kauza ProMoPro diskreditační kampaní, protože některými změnami ve svém současném resortu "šlape na kuří oko mnoha skupinám a leží jim v žaludku". Nepřímo tak naráží na Miroslava Kalouska, známého svými kontakty se zbrojaři. Sám ministr financí, jehož cifršpioni z Finančně-analytického útvaru rozklíčovali převody peněz, tvrdí, že v kauze nejde o jeho vztahy s Vondrou. "Je to standardní šetření naprosto nestandardní zlodějiny," prohlásil. Vondry se v tu chvíli zastal premiér Petr Nečas, který si ministra financí pozval na "velmi vážný rozhovor". Naopak za Kalouska se postavily Věci veřejné, potažmo ministr vnitra Radek John.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video