Skupina to uvedla v pátek ve svém doporučení. „Nenavrhujeme vůbec nic omezujícího pro veřejnost, ale naopak řadu kroků, které by měl udělat stát. Základem je udělat inventuru, co fungovalo, co ne, a připravit se na příště,“ uvedl za skupinu epidemiolog Petr Smejkal. „I pokud by se covid vracel jen v mírné formě, není důvod si myslet, že to byla poslední pandemie v historii,“ dodal.
Dál pokračovat by měl systém sledování cirkulujících variant virů, je třeba také sledovat imunitní stav populace na reprezentativních vzorcích, sledovat situaci v zahraničí a upravit stávající pandemické plány. MeSES také doporučuje zachovat částečnou možnost preventivního testování, například jeden PCR test a jeden antigenní test měsíčně. Připravovat by se měly i státní rezervy, jednak zásobením nezbytným materiálem, jednak přípravou výběrových řízení.
Válek chce jeden preventivní PCR test zdarma, bude jednat s pojišťovnami |
„Je třeba posílit a udržovat kapacitu pracovníků především ve Státním zdravotním ústavu, kteří by dlouhodobě měli sledování provádět. Je třeba sekvenovat alespoň 10 procent všech pozitivních záchytů, abychom měli přehled, co se s virem děje. Již dvakrát se nám vymstilo, že systém sledování cirkulujících kmenů nebyl funkční,“ uvedla viroložka Ruth Tachezy.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ve čtvrtek uvedl, že chce s pojišťovnami jednat o hrazení jednoho preventivního PCR testu zdarma měsíčně. Podmiňoval to přijetím pandemického zákona. Testování na covid-19 podle Válka stálo veřejné zdravotní pojištění v loňském roce zhruba 55 miliard korun.
Původně ministerstvo v úterý 14. února avizovalo, že proplácení pěti preventivních PCR testů by mělo skončit od 1. března. V současné době jsou zdarma se žádankou od lékaře nebo hygieny. Až pět testů měsíčně mají k dispozici očkovaní a děti.
„Já bych rád, abychom se domluvili s pojišťovnami třeba na nějakém jednom testu měsíčně, který byl byl nějakým způsobem hrazený,“ řekl ve čtvrtek 17. února Válek. Testy, na které člověka pošle lékař či hygienická stanice, budou i nadále zdarma.
Někteří členové MeSES |
Kromě vakcinace do budoucna MeSES doporučuje stavět v případě opětovného zhoršení situace na „levných“ protiepidemických opatřeních, jako je dostupnost testování, kvalitní trasování a ochrana dýchacích cest. „Případnou aktivaci opatření je nezbytné řídit daty, tedy zvolenými klíčovými ukazateli. Nikoliv ‚datumy‘, tedy pevně danými dny,“ píše ve stanovisku.
Úvahy o osekání hygien nebo ÚZIS jsou absurdní, míní expert
Složky státu, které se podílejí na pandemické připravenosti, jako jsou krajské hygienické stanice nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky, by se měly podle MeSES personálně i finančně posílit.
„Samozřejmě chápu, že státní rozpočet je v ohromném deficitu, ale přijde mi úplně absurdní, když se v současné situaci uvažuje třeba o osekání prostředků pro hygieny nebo ÚZIS,“ uvedl Jan Kulveit, expert na globální rizika, který působí na Oxfordské univerzitě, a nově i na Univerzitě Karlově v Praze.
Podle něj to nedává smysl ani ekonomicky. Je potřeba srovnávat dopady týdne pandemie na nižší výběr daní, ve skutečnosti tak škrty vedoucí k jejímu horšímu zvládnutí deficit rozpočtu ještě zhorší. „V žádné analýze nákladů a přínosů to nemůže vyjít jako efektivní úspora,“ dodal. Skupina proto také ve svém stanovisku zdůrazňuje důležitost otevřené a pravdivé komunikace, je třeba věcně hovořit o nákladech spojených s prevencí rizik a přípravou na jejich řešení.
MeSES: Armáda je jediná dostatečně schopná
Velmi vysoko MeSES hodnotí podíl armády na zvládnutí pandemie, podle skupiny se ukázala jako jediná složka státu s dostatečnými schopnostmi v oblasti řízení procesů, logistiky a koordinace. Varuje před tím, aby se armáda při zlepšení epidemické situace z Chytré karantény stáhla bez přenosu znalostí a kompetencí, jinak hrozí opakování stejných chyb.
„S ústupem epidemie je nutné zajistit zlepšení a rozvoj klíčových kompetencí u jiných složek státu, u nichž chyběly, a to s využitím zkušeností a expertizy armádních expertů,“ dodal Kulveit.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek přitom ve čtvrtek 10. února řekl, že chce mít do června hotovou reorganizaci Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic, aby byly připraveny na potenciální podzimní vlnu epidemie koronaviru. Provoz informačního systému Chytrá karanténa převezme podle něj od armády ministerstvo zdravotnictví.
Zdravotnictví začíná šetřit. Popírá, že chce po hygienách propouštění |
Podle serveru Seznam Zprávy hygienickým stanicím ministerstvo nedávno v dopise oznámilo, kolik pracovníků mají propustit. Ministerstvo však následně popřelo, že by dalo hygienám pokyn k propouštění. Někteří zaměstnanci podle ministerstva informace dezinterpretovali.
„Do pondělního rána, do osmé hodiny, máme nahlásit, kolik z nich je pod zákoníkem práce a kolik pod služebním zákonem,“ řekl začátkem února serveru ředitel Krajské hygienické stanice Pardubického kraje Antonín Vykydal. Jeho stanice má snížit počet míst o čtyři, například v Ústeckém kraji by se mělo propustit pět pracovníků.
„Ministr zdravotnictví ani Vláda ČR nedali žádný pokyn ani nevydali žádné rozhodnutí, které by znamenalo propuštěni zaměstnanců hygienických stanic. Kvůli chybě některých zaměstnanců došlo k hrubé dezinterpretaci a budou vyvozeny personální důsledky,“ uvedl tehdy mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
