„Sledujeme dětinské politické divadlo, kde se pracuje pouze se strachem a polopravdami,“ uvedl Klempíř na sociální síti X k jednání mediálního výboru. Diskuse o návrhu změn financování ČT a ČRo znamená podle ministra hledání odpovědného řešení, které zajistí stabilitu médií veřejné služby bez zbytečného zatěžování občanů. „Znovu opakuji, že cílem této vlády je naopak poskytnout médiím naprostou nezávislost a svobodu, což je v našem návrhu zákona jasně deklarováno,“ dodal.
Pro výzvu ke stažení návrhu zákona o veřejnoprávních médiích zvedlo ruku sedm opozičních poslanců, proti bylo šest vládních. Další tři poslanci současné koalice byli z jednání omluveni.
Poslanec Talíř svůj krok zdůvodňoval například tím, že v předloženém návrhu chybí informace o financování zahraničního nebo regionálního vysílání.
Talířův postoj kritizoval poslanec hnutí ANO Tomáš Helebrant. „Měl byste ten bod stáhnout, všichni umíme počítat. Toto je takové plácnutí. Ano, na jednání by měli chodit všichni,“ dodal Helebrant.
Neřekl jsem, že ČT a ČRo nefungují, chceme ale lidem zrušit daň, prohlásil Klempíř |
Proti tomu se vymezil předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. „Za mě to plácnutí do vody není. Ten návrh je legislativní zmetek, měl by se stáhnout a přepracovat. To, co jste poslali, je děravé, možná i záměrně,“ vysvětloval.
Poslanec ANO Ondřej Babka kritizoval zařazení bodu do sekce různé. O výzvě by se podle něj mělo jednat v rámci samostatného bodu na výboru. „Jsme s kolegy na příští schůzi připraveni jednat. Hodnotím to jako nešťastné načíst v bodě různé na výjezdním zasedání,“ doplnil. Zasedání se totiž konalo v budově Českého rozhlasu.
Výhrady měla také poslankyně ANO Barbora Rázga. „Pan ministr avizoval, že tam může dojít ke změnám. To, že to děláte na půdě Českého rozhlasu, je naprosto nevhodné. Vyzývat tímto způsobem k něčemu, co ještě neexistuje. Je to v meziresortním řízení, finální verze není, poslanci ji ještě neviděli,“ zastávala se poslankyně ministra Klempíře.
Opozice jednala s šéfy ČT a ČRo, Klempíř chyběl. Srabáctví, vzkázal mu Rakušan |
„Návrh existuje, mám ho v batohu, všichni jsme ho četli,“ reagoval na její slova Talíř.
Na začátku zasedání přitom Rázga stejně jako další vládní poslanci zamítla odložení zasedání výboru. To navrhl Matěj Hlavatý (STAN) s odůvodněním, že finální podobu návrhu zákona o veřejnoprávních médií poslanci neznají.
Za takový návrh zákona bych se styděl, řekl Baxa
Ke kritice ministra Klempíře se přidal také bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Jsem tady jediný, kdo má zkušenost s přípravou legislativy z pozice ministra. Nikdy bych si netroufl poslat do připomínkového řízení návrh, který je nepřesný. Pan ministr Klempíř do toho šel už s takovou rétorikou. Legislativa se nemá dělat tak, že se narychlo něco spíchne a z meziresortu se vrátí verze, která je správná,“ uvedl. Dodal, že sám by se styděl, pokud by ho někdo vyzval ke stažení návrhu kvůli tomu, že jde o „legislativní zmetek“.
Poslanec Pavel Bartoň (ANO) reagoval otázkou, zda by Talíř takový bod podal, kdyby dorazili všichni členové výboru.
Odvolejte Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzývá Babiše expremiér Fiala |
Výhrady měla také poslankyně Gabriela Sedláčková (Motoristé sobě). „Já tohle vnímám jako barikády, před kterými jste nás varovali, jako cílenou manipulaci.“ Opozici kritizovala také za to, že měla uspořádat kulatý stůl, na který vládní poslance cíleně pozvala pozdě tak, aby se ho nemohla účastnit.
„Uspořádali jste si kulatý stůl za přítomnosti médií a pak jste ukázali, že tam nejsme. To je prasárna za mě,“ přidala se k ní Rázga. Podle Talíře všichni předsedové stran pozvánky dostali včas a za problémy s jejich distribucí opozice nemůže.
Předseda mediálního výboru Talíř nyní předá výzvu ke stažení návrhu ministru Klempířovi. Výhrady k návrhu by se měli poslanci následně dozvědět.
23. dubna 2026 |
Nejistá budoucnost zahraničního vysílání
Na zasedání členové výboru řešili také budoucnost vysílání Radia Prague International. Předseda mediálního výboru připomněl, že zákon ukládá státu vytvářet vysílání v cizích jazycích. To je zároveň financováno ze státního rozpočtu a spadá pod ministerstvo zahraničních věcí.
Návrh zákona o veřejnoprávních médií, který předložil ministr kultury Oto Klempíř, totiž informace o vysílání v cizojazyčných mutacích postrádá.
Z Prahy do světa: Česko očima německého redaktora zahraničního vysílání |
„Když jde o budoucnost zahraničního vysílání, tak to jsme s panem ministrem Klempířem neřešili, protože on předpokládá, že od ledna 2027 bude financováno vysílání jiným způsobem,“ uvedl ředitel zahraničního vysílání Ondřej Nováček.
„Pokud bude zájem o toto vysílání, umíme ho udělat kvalitně a špičkově. Posluchače máme všude po světě. Je samozřejmě na státu, aby řekl, zda takovou službu chce podporovat a zda je to pro něj dobrý způsob diplomacie,“ doplnil ho generální ředitel ČRo René Zaoral.
Nováček dodal, že původně zahraniční vysílání počítalo s částkou přibližně 35 milionů korun. Tu ale ministerstvo zahraničí následně snížilo.
ČT a ČRo v číslech: kolik stojí výroba pořadů, kolik padne na mzdy |
„Došlo ke snížení nákladů o čtvrtinu. Požadavek za strany ministerstva byl, aby nedošlo ke škrtnutí žádné jazykové redakce, aby bylo zachováno vysílání ve všech šesti jazycích. U úsporných opatření je potřeba škrtat ve všech redakcích, kromě anglické. Ta jediná zůstala netknutá,“ vysvětlil změny Nováček.
Už nyní došlo k částečnému sloučení některých redakcí. Vznikla tak redakce románských jazyků a redakce slovanských jazyků.
„Francouzská, španělská a ruská redakce přestane vysílat víkendové vysílání, sníží se forma podcastů, zruší se newslettery, které odebírají i ambasády,“ popsal úsporná opatření Nováček.
„Vnímáme to, že ostatní státy kolem nás vysílání udržují, nicméně prioritizace byla panem ministrem nastavena jednoznačně,“ komentoval za ministerstvo změny vrchní ředitel právní a konzulární Jiří Šlajs.
Podle poslance Babky není zahraniční vysílání ohrožené. „Za mě je důležité, že není ohrožena existence vysílání a že bude moct do budoucna fungovat.“
S tím ale nesouhlasil opoziční poslanec Jakob. Podle něj škrty mohou fungování zahraničního vysílání výrazně ovlivnit. „Mrzí mě, že došlo k takto radikálnímu škrtu rozpočtu na takto zásadní věc. Škoda, že se takhle krátkozrace rozhodla vládní většina.“
Výbor chce po radních ČT uhradit škodu
Většina opozičních poslanců také schválila bod Pirátské poslankyně Andrey Hoffmannové. Ta navrhla vyzvat bývalé i současné členy Rady České televize, kteří televizi způsobili škodu odvoláním její dozorčí komise, aby ji uhradili. Výbor konstatoval, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu byla komise odvolána nezákonně, a tím televizi vznikla škoda ve výši asi čtyř milionů korun.
Úplatky v Radě ČT? Opozice chce kvůli nahrávce odložit volbu radních |
České televizi vznikla škoda, když musela vyplatit odškodnění odvolaným členům komise. Pro odvolání dozorčí komise kvůli výhradám k její práci hlasovalo v roce 2020 deset radních. Nejvyšší správní soud rozhodnutí rady později zrušil a pražský městský soud některým odvolaným členům komise přiznal náhradu škody. Česká televize začala za předchozího generálního ředitele Jana Součka po radních až čtyřmilionovou škodu vymáhat prostřednictvím předžalobní výzvy.
Poslanec Helebrant vyzval Hoffmannovou, ať svůj návrh stáhne. Poslankyně ostatním podle něj upřela možnost se připravit na debatu na toto téma, protože návrh zařadila až do bodu různé. Proti tomuto postupu se ohradil i jeho stranický kolega Babka. Neúspěšně navrhoval, aby výbor přerušil schůzi do 14. května, kdy se má opět sejít.
Poslanec Ondřej Babka pak řekl, že koaliční poslanci svolají schůzi výboru a na ní dnešní usnesení revokují.
