Neúspěšnost studentů u maturitního testu z češtiny se letos zvýšila na 14,1 procent, což je oproti loňska více o 3,9 procentního bodu. Překvapila i mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) Veroniku Valíkovovou, je to podle ní hodně. Z odborného hlediska byl test podle Valíkové v pořádku.
Test z češtiny nezvládl každý sedmý maturant, z matematiky každý šestý |
Podle Cermatu, který testy vytváří a opravuje, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek.
Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni.
Neúspěšnost z češtiny ale rostla v minulých letech každoročně. Mezi roky 2013 a 2019 stoupla z 1,8 procenta na 10,3 procenta.
V posledních čtyřech letech souvisí nárůst propadlíků podle Valíkové zejména s prodlužováním čím dál náročnějších textů, které musí studenti při zkoušce pročíst. „Obtížnost testu spočívá ve složitěji formulovaných otázkách a dlouhých textech, v nichž bylo nutné neustále něco hledat, proto mnozí nemuseli zadání stihnout,“ řekla k letošní zkoušce.
Přitom bez chytáků
Jinak v testu podle ní nebyly chytáky, nebylo tam příliš otázek týkajících se teorie ani pojmů a termíny byly zčásti vysvětlené. Neočekávala proto, že maturantů propadne tolik.
Na letošní neúspěšnosti se ale podle Valíkové vedle délky textu a náročnosti formulací podílely i další faktory. „Někteří studenti se po přechodu na výuku na dálku kvůli opatřením proti koronaviru doma zpomalili, protože mohli vstávat později, nemuseli nikam chodit a tolik pracovat,“ řekla.
Maturanty zaskočil Jan Neruda a délka textu, zapotí se u hovoru v cizí řeči |
Valíková souhlasila také s Cermatem v tom, že svou roli sehrál i fakt, že test psali rovněž studenti, kteří by za normálních okolností na konci druhého pololetí propadli a k maturitám by vůbec nebyli připuštěni.
Valíková dodala, že mezi češtináři jsou na státní maturity různé názory. SUČJL podle ní uvítala, že Senát ve středu schválil od příštího roku přesunutí písemné a ústní části státní maturity na úroveň škol. Podle ní to povede ke zlepšení výuky češtiny.
Doufá, že školy budou moct do budoucna dělat zkoušky s ohledem na profil absolventů. Naopak podle stanoviska Asociace češtinářů, kterou vede Josef Soukal, tento krok vzdělávání v ČR neprospěje.
