Státní část maturity je ta zadávaná státní organizací Cermat. Skládá se z didaktického testu z českého jazyka a testu z druhého povinného předmětu. Maturanti si mohou vybrat, zda to bude angličtina nebo matematika či další jazyk. O němčinu, ruštinu, španělštinu a francouzštinu má každoročně zájem jen zlomek studentů. Letos se k těmto jazykům přihlásilo jen asi 1 500 lidí.
„Je to opravdu málo zájemců, o to je pro nás vyhodnocení rychlejší. Pro angličtinu se i letos rozhodlo skoro osmdesát procent všech maturujících. Každoročně zájem o angličtinu výrazně převyšuje i matematiku. A je pravda, že matematika je na kontrolu a vyhodnocení nejobtížnější,“ shrnuje pro MF DNES šéfka Cermatu Barbora Rosůlková.
Přehledně: Maturita v roce 2025! Termíny a další užitečné informace |
Větší počet maturantů podle ní pro hodnotitele nepředstavuje výraznější zatížení. „Ale je pravda, že hodnocení probíhá po nocích už standardně. Nárůst v přihláškách k maturitě evidujeme oproti loňsku asi o pět tisíc studentů,“ podotýká Rosůlková.
K maturitám se letos dostává početnější ročník. Výsledky mohou studenti očekávat 15. května. Cermat ohodnocené testy posílá přímo na jejich domovské školy ředitelům. Uvidí je také online na takzvaném Výsledkovém portálu žáka.
V druhé polovině května a začátkem června studenty otestují maturitní komise také z takzvaných profilových zkoušek, čili ze školní části maturit. Jsou většinou ústní a termíny stanovují ředitelé škol. K těm půjde ještě více lidí, přes 88 tisíc. Jak je to možné? Rozdíl tvoří lidé, kteří maturitu získali už dříve a aktuálně maturují třeba z uměleckých, zdravotnických či technických oborů, jejichž vzdělání si doplňovali.
Místo ústní zkoušky projekt
„Takzvaná dávačka je maturita možná pro děti z gymnázií, protože tam je laťka nasazená vysoko. Děti z odborných škol zase mohou být jistější v odborných předmětech, protože to mají více nazkoušené. Je to velmi individuální, a to nejen podle typu škol, ale i podle dětí,“ upozorňuje expert na vzdělávání Miroslav Hřebecký.
Někomu navíc může nejlépe „pasovat“ novinka, kterou se aktuálně snaží prosadit ministerstvo školství. Místo ústní zkoušky by maturanti mohli obhajovat dlouhodobou práci, rozsáhlý projekt. Na některých školách už se taková „malá bakalářka“ využívá v testovacím režimu a studenti na ní spolupracují nejen s vedoucím, ale i s firmami.
Revoluce v maturitách. Ústní zkoušku může nahradit projekt pro firmu |
„Návrh na dobrovolnou změnu podoby školní maturity se přidal kvůli snaze o časovou úsporu k velké novele školského zákona. Ta je aktuálně ve třetím čtení ve Sněmovně. Měla by na něm být shoda a já doufám, že do 7. května bude schválená,“ upřesňuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Nová podoba maturity znamená, že studenti na projektu začnou pracovat nejpozději v září závěrečného ročníku střední školy. Nahradí jim zkoušku z několika odborných předmětů a třeba cizího jazyka. Státní část maturity, tedy minimálně češtinářský test, ale zůstane. Kromě toho by se maturantům mohly místo zkoušek uznávat mezinárodní certifikáty z cizího jazyka či oblasti IT. S platností změn se počítá od roku 2026.
Větší boj o univerzity
Vyšší počty absolventů středních škol už začínají pociťovat univerzity. Na ty se tento školní rok zapsalo 74 tisíc lidí, kteří dosud vysokou školu v Česku nenavštěvovali. Nejde jen o maturanty. Někteří se pro studium rozhodnou až ve vyšším věku. Cifry zřejmě porostou, uchazečům tak vzroste konkurence.
Podle Jitky Němcové, místopředsedkyně České konference rektorů, se na početní nárůsty univerzity připravují. „Budeme moci přijímat kvalitnější kandidáty, bude z čeho vybírat. Zároveň ale vysoké školy dostaly pokyn od resortu školství své kapacity přizpůsobovat a navyšovat. Ve zdravotnických oborech se může jednat o dvacet až čtyřicet procent míst navíc,“ říká Němcová.
